Výsledky hledání míst

Rotunda kruhového půdorysu s apsidou postavena asi v 10. století a mnohokráte přestavována. Z původního raně románského zdiva dochována jen malá část. První písemná zmínka z roku 1266. Rotunda je pravděpodobně nejstarší stavbou v západních Čechách.

Románský kostel sv. Petra a Pavla je z přelomu 11. a 12. století. Obnoven byl v roce 1677. Zajímavostí je hranatá věž se zdvojenými románskými okénky. Hřbitov u kostela je zarostlý a neudržovaný. Kostel je přístupný v době bohoslužby.

Původní gotický kostel pocházející z pol. 14. st. přestavěn v letech 1867–68 pseudogoticky a přistavěna věž. Vzácný obraz z konce 14. st. nyní umístěný v Národní galerii a v kostele zavěšena jeho kopie.

Kostelík sv. Petra byl farním kostelem předlokační osady Vyšší Hrádek. Je považován za nejstarší sakrální stavbu na území Brandýsa. Utrpěl za husitských válek i za třicetileté války, zrušen za Josefa II. Dnes slouží Českobratrské církvi evangelické

Původně románský kostel na někdejším Velkém předměstí (též zvaném Lázně), přestavěn a rozšířen ve druhé polovině 14. století. Za Josefa II. zrušen, v 70. letech 19. století puristicky upraven. Poslední velká oprava ve 30. letech 20. století.

Pozdně gotický přibližně orientovaný kostel z r. 1522, rozšířen barokně (1728) a novogoticky (1885) s podporou knížecí rodiny Fürstenbergů podle plánů J. Mockera. Obnoven po roce 1989. Jednolodní stavba s hranolovou věží v čele má odsazený polygonální závěr se sakristií a kaplí při severním boku.

Současný kostel sv. Petra a Pavla je barokní stavba z let 1739-1741, kterou zbudoval tehdejší majitel panství František Karel Kolowrat Liebsteinský. Stavba byla umístěna jihozápadně od staršího dřevěného kostela, zbořeného počátkem 18. stol. Nyní je filiální ve farnosti při děkanství Dobruška.

Kostelík náležející někdejší vsi, vzniklé ještě před rozmachem krušnohorského hornictví. Stavba zřejmě z I. třetiny 14. století, pozdější úpravy (zejména 1765) ji změnily jen nepatrně. Od roku 1997 terčem soustředěných vandalských nájezdů, jejich následky se snaží odstranit spolek pro jeho obnovu.

Barokní kostel byl postaven na místě původního dřevěného kostela, který vyhořel v 18. stol. V l. 1798–1799 byl postaven nový kostel, vysvěcen byl r. 1799. Kostelní zvony jsou z roku 1499 a 1654. V kostele byl r. 1822 pokřtěn Johann Gregor Mendel, místní rodák, světově uznávaný zakladatel genetiky.

Obec založena Janem Lucemburským r. 1325, kostel je prvně připomínán k r. 1352. Původně gotická stavba byla později barokně přestavěna, přesto si zachovala gotický vzhled. Orientovaný jednolodní kostel s mírně odsazeným obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a mohutnou věží v západním průčelí.

Raně gotický kostel byl postaven r. 1278 vladyckým rodem Dubanských z Duban. Ve 14. stol. nově sklenut presbytář, v obd. pozdní gotiky doplněn věží a gotickým portálem. Pův. farní kostel, od r. 1570 filiální. Kostel obnoven v l. 1740 a 1863 (zvenku pseudogot. upraven). Vnitřní zařízení 16.-19. stol.

Barokní kostel postavený v letech 1719–1725 stavitelem Braunbarkem z Teplé na místě původního kostela z roku 1320. Kostel jednolodní s hranolovou věží na jižní straně a obdélníkovou sakristií na severní straně. V podzemní kryptě mumie měšťanů Mnichova.

Vrcholně gotický kostel nahradil v pol. 14. stol. nevyhovující románsko-gotickou svatyni. V 15. století opevněn hradbou s branskou věží, ta na přelomu 15. a 16. stol. upravena na zvonici. V l. 1728–30 rozšířen hrabětem Josefem Paarem barokně, zvonice zrušena, opuštěný starší kostel upraven na faru.

Dřevěný kostel z poč. 16. stol. nahrazen v l. 1699–1702 obdélnou, přibližně orientovanou stavbou s polygonálním závěrem. Roku 1859 přistavěna v koutě mezi lodí a závěrem hranolová věž. Interiér a mobiliář převážně novobarokní z let 1898–1901. Ze čtyř zvonů zachován pouze nejstarší z r. 1419.