Výsledky hledání míst

V minulosti asi naše největší jezero u obce Kobylí s rozlohou 10 km2 se slanou vodou. Několikrát vysoušeno pro vznik kvalitní zemědělské půdy, Zánik r. 1835 a definitivně r. 1965. Dnes vybudováno Biocentrum - ostrůvek s mokřady a jezírky. Výskyt unikátní fauny a flóry.

Zámek byl postaven na základech staršího dvora r. 1825 rodinou Schaffgotschů. Od r. 1919 sloužil jako ústav pro tělesně postižené, r. 1958 přešel do správy úst. soc. zabezpečení, byl rozšířen a r. 1961 byl v sousedství vybudován domov důchodců.

Zaníklá, nevelká tvrz založená ve 14. stol vladyky z Lukavice. První výslovné zminky jsou až roku 1494. Vypálena roku 1509 a od roku 1529 se uvádí jako pustá.

Miniatura hrádku postavená v duchu romantismu v letech 1898 – 1901 paní Vilemínou Auerspergovou. Zděný hrádek stojící na křemencové skalce byl určený pro zámecké děti. Hrádek stojí v památkové zóně.

Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.

Kočičí kameny jsou skupinou žulových skal poblíž Lázní Libverda. Jsou turisticky přístupné jako vyhlídkové místo, slouží jako horolezecký terén a vede na ně i via ferrata. Pod nimi se nachází turistická chata Hubertka.

Původně malý renesanční zámek, který pochází snad z doby končící renesance, sloužící jako letní sídlo. Jednalo se o jednopatrovou budovu z lomového kamene. Přes proběhlé modernizace se i dnes jedná o zajímavou a ojedinělou stavbu.

Existence samostatného statku Kocurovice je doložena r. 1716, kdy Karel Julius Schmied jej prodal Heleně Frederice Javorské z Javoří. Po vzniku statku zřejmě vznikl i zdejší dvůr se šlechtickým sídlem - zámkem.

Kašna z r. 1686, dílo kameníka Francesca della Torre a sochaře Jeronýma Kohla, je zdobena lvími hlavami, římskými bohy Merkurem, Vulkánem, Neptunem a Herkulem a dalšími alegorickými postavami.

Kamenná rozhledna s kovovou nástavbou o celkové výšce 12 m postavena r. 1908 Spolkem německých turistů. Počátkem 21. stol. ve velmi špatném stavu. V r. 2010 opravena a vykácením části stromů zlepšen výhled. Volně přístupná.

Zbytky zámku. Původní fojtství někdy po r. 1749 buď za Vavřince z Gilgenheimu nebo pozdějších majitelů změněno na zámek. Od r. 1841 jej vlastnili Priessnitzové, od r. 1920 Erich Lundwall. V r. 1945 byl zkonfiskován.

Kříž s nástroji Kristova umučení a kohoutem jako symbolem Vzkříšení převezl do Úbislavi z Bavorska zdejší rolník a povozník František Štoural. Opravován 1960, 1988 a 2000.

Národní přírodní rezervace Kohoutov je vzdálena asi 7 km severně od města Zbiroh. Je v soukromém vlastnictví jako součást panství rodu Jerome Colloredo-Mansfeld. Protože v ní nevedou značené cesty, je veřejnosti nepřístupná.

Původní televizní a rozhlasový vysílač byl vystavěn v l. 1956 až 1958 v Drahanské vrchovině ve výšce 600 m.n.m. a měřil 322 metrů. V letech 1984 až 1986 byl stávající stožár demontován a těsně vedle byl postaven nový o celkové výšce 340 metrů.

Zřejmě v 16. stol. za Krčmů z Koněpas vznikl ve vsi dvůr a tvrz, později přestavěná na zámeček. V r. 1834 za Mannerů byl upraven klasicistně a později přebudován na sýpku a ubytovnu pro čeledíny. V r. 1930 statek zanikl a v následujících letech byl spolu se zámečkem značně přestavěn a zmodernizován.