Výsledky hledání míst

Keltské hradiště u Nasavrk bylo osídleno podle nálezů ve 2. a 1. stol. př. n. l. Plocha hradiště byla nepochybně osídlena i později a dříve. Terénní pozůstatky zpřístupňuje naučná stezka. Město Nasavrky keltskou tradici udržuje, Keltům je věnována i muzejní expozice.

Keltské sídliště ze 3.stol. př.n.l. s prokázaným obchod. stykem s Podunajím a Středomořím. Zaniklo asi ve 2.stol. př. n. l.. Četné archeolog. nálezy, prokázána výroba keltských mincí a vývozního artiklu z bronzu a železa. Doposud se neprokázalo celkové opevnění lokality, která činí nejméně 35 ha.

Zaniklý hrad zmiňovaný spoře již jako pustý (r. 1497 Kepkův pustý kopeček, r. 1531 a 1543 Hrad pustý Kunůvský). K r. 1468 je zánik hradu i s vesnicí Konůvky spojován s tažením vojsk Matyáše Korvína.

Kerhartice, prvně zmiňované v r. 1397, zanikly v důsledku odsunu původního německého obyvatelstva po 2. světové válce a z důvodu výstavby vodní nádrže Kružberk. Dodnes zůstal zchátralý průmyslový objekt, opuštěná budova lihovaru, dva domy, základy kostela a mnoha dalších stavení ukrytých v lese.

Zámek byl postaven K. Paarem v 17. stol. Kolem byla vybudována okrasná zahrada a vinice. R. 1924 přešel pod správu státu, který jej využíval jako byty, sklad obilí a dílny. Od roku 2005 je v soukromém vlastnictvím.

Menší tvrz, postavená zřejmě koncem 14. století, později neužívaná a r. 1491 neobývaná a užívaná jako pivovar. Dochována gotická obytná věž, sklepy a hradba s baštou, dvě nižší budovy pocházejí až ze švamberské přestavby v 15. st.

Mohutná tvrz, postavená koncem 13. st. zřejmě pány z Kestřan jako součást písecké manské soustavy, později rozšířená a v 15. st. doplněná o čelní palác. Dochována řada unikátních detailů – křížová žebrová klenba, sklípková klenba kaple, portály.

Vila v jižní okrajové části města. V rondokubistickém stylu vyprojektoval architekt Josef Gočár. Vila postavena v letech 1923 až 1924 místním stavitelem J. Pitřincem. Zachovaný exteriér, zčásti i vnitřní vybavení.

Zbytky zdí kapličky, postavené německým sedlákem Killerem (přezdívaný Krenes). Rok postavení kaple není znám, ale jistě existovala r. 1892. Po odsunu něm. obyvatelstva z oblasti chátrala, pobořena v 60. či 70. letech 20. stol. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na obnovení kaple.

Budova z r. 1931, v l. 2000–2001 zrekonstruována včetně vnitřního vybavení. Kromě promítání se zde konají koncerty, výstavy či divadelní představení. 12. 6. 2010 odhalena na balkoně budovy kina Jas socha Jára Cimrman v mlze výtvarníka P. Šuty. Kino bylo při té příležitosti pojmenováno po Cimrmanovi.

Jeden z největších roubených domů v Čechách si před pol. 18. století nechal postavit zázračný doktor Johann Kittel v obci Šumburk (Krásná) jako obydlí své rodiny i zázemí lékařské péče. Po roce 1945 dům zpustl, od roku 2004 prochází rekonstrukcí.

Nejstarší zpráva o hradu je z r.1331, kdy jej koupil plzeňský měšťan Konrád z Dobřan. Šlo o stavení se zaoblenými rohy a střílnovými čtvercovými okny ve 2 zachovaných podlažích. V 16. st. byl již pustý. Dnes zbyla pouze zřícenina, hradby zmizely.

Jeskyně na levém břehu Liběchovky, ve které sochař V. Levý vytesal v pol. 19. stol. sochy zvířat z bajky F. M. Klácela, husitské hrdiny a trpaslíky.

Bývalá tvrz z poč. 14. stol. (starší část). V 1. pol. 15. stol. tvrz vyhořela a záhy obnovena; vystavěna mladší část tvrze s hranolovou věží, která se zachovala až do výše 1. patra v levé části nynější budovy čp. 26. Od 19. století sloužila jako myslivna a sídlo lesního úřadu. Nyní soukromý majetek.

Nepatrné terénní stopy tvrziště se zcela zaniklou tvrzi poprvé připomínanou v roce 1445 v souvislosti s Čeňkem z Kladerub. Její zánik je spojován se Švédy a třicetiletou válkou. Poslední doložená zmínka je z roku 1539. Dnes zahrada rodinného domu s nepatrnými terénními zbytky příkopu, popř. valu.