Výsledky hledání míst

Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.

Vzniklo sloučením několika domů zakoupených J. Rotlevem, které získala UK v roce 1383. Kolem r. 1600 upraven, vrcholně barokní vzhled z l. 1715–18 podle projektu F. M. Kaňky. Novodobě upraveno v l. 1947–1958 J. Fragnerem.

Výrazný terénní reliéf menšího hrádku na ostrohu nad soutokem Olše a Lidéřovského potoka. Chybějící archeologický materiál prozatím nedovoluje datování existence hrádku.

Dnes zaniklý zámek vznikl přestavbou starší tvrze na přelomu 17.–18. stol. Po r. 1945 byl zámek zkonfiskován, sloužil různým úřadům, ale jeho stavební stav se vlivem poddolování zhoršoval a musel být v 50. letech 20. století zbořen.

První zmínka o Kasalicích je z r. 1372, kdy část vsi patří k hradu Blatníku, který drží Bernard z Cimburka. V r. 1377 prodává Albrecht z Cimburka Kasalice opatovickému klášteru. Druhou část vlastnil Bořek z Miletínka, který připojuje ves ke Kunětické Hoře. O vlastní tvrzi není historických zpráv.

Terénní zbytky hrádku a zaniklá ves Jaroslavice. Hrádek se zmiňuje jen jednou, a to roku 1522 jako pustý hrad Kasařov.

Gotická tvrz založená ve druhé polovině 13. stol., sloužící jako sídlo a správní centrum oblasti až do počátku 15. stol. Dodnes se z větší části dochoval pouze obkružující val.

Pískovcová kašna ozdobená lvími hlavami, do dnešní podoby upravena v roce 1873 sochařem Wurzelem. Kašna byla restaurována v roce 2006, při příležitosti návštěvy čtyř presidentů visegrádské čtyřky.

Novorenesanční kašna s pískovcovou nádrží a litinovou fontánou s alegorickou postavou Hygie z přelomu 19. a 20. stol.

Kašna z let 1567–1568 je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a byla původně součástí tehdejšího systému zásobování města Tábora vodou. Obnovena byla v roce 1848. Na sloupku s korintskou hlavicí je plastika rytíře s městským znakem a praporem.

Pískovcová kašna pochází z první poloviny 19. století. Kašna je obdélného tvaru s konkávně vyseknutými rohy, uprostřed s kamenným sloupkem s mísovitou hlavicí, zdobenou rostlinným dekorem. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Kašna v novorenesančním slohu z r. 1886 na Masarykově náměstí v Rokytnici v Orlických horách. Původní kamenná kašna stála na stejném místě od r. 1770.

Žulová čtvercová kašna v jižní části sušického náměstí Svobody, vystavěna roku 1783.

Litinová kašna z roku 1900 postavená na místě, kde původně stála kamenná vodní nádrž z roku 1793.