Výsledky hledání míst

Novorománský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie postavený v letech 1909 až 1910 ze sbírek věřících.

Stavba z let 1898-1906 podle plánů Pietra Bigaglia z Benátek, jako kopie benátského kostela Santa Maria dell´Orto na objednávkou rodiny Clary-Aldringenů. Věž vysoká 33 m má otevřenou zvonici s benátskou římsou, střechu zdobí dvojitý benátský kříž.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Práčích je historizující stavba s novorománskými prvky z doby kolem r. 1900. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. V seznamu kulturních památek byl zapsán v letech 1958-1987, v současnosti již památkově chráněn není.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dolním Václavově, který je částí obce Václavov u Bruntálu, je barokní stavba z let 1754-1755 na místě starší středověké dřevěné stavby. Jde o kostel farní s pravidelnými bohoslužbami, památkově chráněný od r. 1958.

Trojlodní barokní kostel byl postaven z podnětu hraběte Maxmiliána Oldřicha z Kounic podle plánů Domenica Martinelliho v l. 1717-1733. Základní kámen byl položen 12.6.1717 a 25.10.1733 byl chrám vysvěcen. Od dokončení slouží jako farní. V l. 1879-1881 byla přistavěna věž podle plánů Gustava Meretty.

Filiální kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Hojsově Stráži vznikl mezi lety 1824-1826 na místě, kde se dříve nacházela dřevěná kaple zasvěcená Panně Marii Růžencové z let 1760-1761. Je součástí farnosti Nýrsko, ale pravidelné bohoslužby se v něm neslouží.

Kostel je původně románská stavba z pol. 13. stol. Goticky přestavěn v první čtvrtině 15. stol. Do dnešní doby dochovány gotické úpravy východní části. První barokní přestavba kostela proběhla před r. 1655. Při poslední přestavbě r. 1787 získal současný vzhled. Poslední úprava v roce 1902.

Barokní kostel byl postaven r. 1771 na místě starší kaple, jejímž pozůstatkem je místnost pod věží. Kostel může pojmout až 400 lidí. Nachází se na návsi v centru obce Lobodice. Mše se zde konají v neděli v 10.30 hod.

Původně gotický kostel se poprvé písemně připomíná až v polovině 15. století, je ale zřejmě současný s obdobnými stavbami v dnešním výběžku (2. polovina 13. století). Na přelomu 15. a 16. století získal věž, barokně upraven v 18. století, 1862 byla havarovaná klenba lodi nahrazena rákosovým stropem.

Kostel vznikl přestavbou staršího kostela, postaveného v Habarticích protestanty již v předbělohorské době (přesný rok není znám). Při rekatolizaci byl kostel zasvěcen Neposkvrněnému početí P. Marie a r. 1842 byl výrazně přestavěn a rozšířen. U kostela je hřbitov, celý areál je obehnán ohradní zdí.

Novogotický kostel nahradil v obci starý kostel sv. Jiljí, zcela zničený požárem r. 1854. Nový kostel byl postaven v l. 1860-64, slavnostně byl vysvěcen 2. 7 .1876. Sochařská práce v průčelí je dílem vídeň. sochaře J. Heinricha. Nad vstupem erby olomouckého arcibiskupství a rodu Fürstenberků.

Kostel postaven v l.1541–42 v renesančním stylu. Po bitvě na Bílé hoře byli členové jednoty bratrské vyhnáni. V 70. letech 16.st. byla odděleně od kostela postavena věž. V pol.18.st. barokně kostel přestavěn a vystavěna současná věž.

Kostel Očišťování Panny Marie postaven v l.1736–56. R.1860 rozsáhlá oprava, r. 1861 povýšen na kostel proboštský. Kostel jednolodní s obdélnou lodí. Západní průčelí se dvěma věžemi. Zařízení kostela pochází převážně z 2. pol. 18. století.

Kostel Panny Marie je ze 13. st., původně byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Dnešní podoba je z pol. 18. st. Na vnějších zdech jsou fragmenty románsko-gotických prvků.. V areálu kostela jsou barokní sochy sv. Floriána a sv. Vendelína (práce z poloviny 18. st.) a pamětní kříž, kamenická práce z roku 1828.

Novorománská stavba římskokatolického kostela Panny Marie z roku 1903. Stavba je zajímavá dvojicí menších věží v průčelí a velkou věží na severní straně kostela.