Výsledky hledání míst

Pseudorománský jednolodní kostel s obdélným závěrem a hranolovou věží nad hlavním portálem v jižním průčelí, vybudovaný na místě románské rotundy, uváděné v r. 1352. Starý kostel byl zbourán 1866. Novostavba byla postavena v letech 1866–67.

Původně gotický hrazený farní kostel obce Beňovy ze 13. století. Z opevnění se zachovaly náznaky příkopu a valu. V letech 1735–1748 byl radikálně přestavěn do prosté barokní podoby. V interiéru dva oltáře z poloviny 18. století, lavice z konce 17. století a varhany z počátku 18. století.

Gotická stavba na místě zřejmě románského kostelce, tedy opevněného kostela na vyvýšenině, pod kterou se nacházela původní obec. Současná podoba výsledkem obnovy roku 1894. Dnes kostel obklopen rozsáhlým hřbitovem s novějšími drobnými objekty (vstupní brány, márnice, hrobka rodiny Šlajsovy).

Gotický kostel ze 60. let 14. století postaven zřejmě Labouňskými z Údrnic. Ke konci 16. století upraven v pozdně gotickém slohu. Vnitřní vybavení převážně z 2. poloviny 19. století. Kolem kostela funkční hřbitov, u ohradní zdi hranolová dřevěná zvonice. Kostel nedávno prošel rekonstrukcí.

Novorománský kostel v letech 1873–75 nahradil původní románskou, roku 1771 barokně upravenou stavbu. Z té se dochovala snad jen spodní část věže. Kostel je obklopen hřbitovem, do jehož severní zdi je vetknuta pozdně barokní márnice.

Ve Zbečně sídlil v 11. stol. knížecí dvorec, ke kterému patřil i kostel. Prvně je zmiňován r. 1350. V obvodovém zdivu lodi je zachovaná románská část stavby. V l. 1714–16 byl stavebně upraven v barokním stylu. R. 1831 postavena věž. R. 1993 byla provedena rekonstrukce a archeologický výzkum.

Pozdně románský kostel z doby kolem roku 1240 byl přestavěn koncem 17. století (klenba lodi). V letech 1728–30 přistavěny boční kaple. Většina zařízení z II. poloviny 18. století, několik náhrobků ze 16.–19. století. Areál kostela a hřbitova opraven na přelomu 20. a 21. století.

Kostel vystavěn roku 1788 v pozdně barokním stylu. Původně kostel farní, nyní patří pod farnost Šternberk. Před kostelem kříž s plastikou Piety z r. 1872, mobiliář kostela z konce 18. a z 19. století

Počátky domoušického kostela jsou nejasné, existoval nejpozději ve 14. století. Současná stavba vznikla (snad s užitím starších konstrukcí) roku 1754 ve formách rustikalizovaného baroka. Z II. poloviny 18. století pochází i vnitřní zařízení. Hlavní objekt kostelního areálu (dále hřbitov a zvonice).

Stáří kostela v obci, poprvé připomínané roku 1381, je nejasné. Technika stavby zdí lodi vede k domněnce o jejím vzniku na přelomu 13. a 14. století. Současný vzhled výsledkem přestavby cca 200 let poté, presbytář a sakristie z 18. století.

Původně farní kostel vsi Stusyně vznikl zřejmě kolem poloviny 12. století. Gotický presbytář z poloviny 14. století, dnešní podoba snad koncem 17. století. Po zániku vsi za třicetileté války slouží jako hřbitovní pro nedaleké Kněžice.

Jednolodní filiální kostel s pravoúhlým kněžištěm dal vystavět jako pozdně barokní novostavbu v letech 1775-1776 majitel panství Kysibel hrabě Ludwig Hartig. Po odsunu německého obyvatelstva a začlenění do vojenského újezdu Hradiště přestal být udržován a chátral. V 60. letech 20. stol. byl zbořen.

Původně gotický farní kostel klášterního městečka, obklopený hřbitovem, u jehož obvodové zdi (snad původně opevnění) stojí fara. První zmínka 1402. V pol. 18. stol. barokní přestavba, spojená s obrácením orientace. Opraven po požáru 1856–57, další opravy 1888 a 1981–82. Dnes kulturní síň.

Údajně nejstarší vejprtský kostel vznikl zřejmě v polovině 16. století. Později fungoval jako hřbitovní, v době stavby nového farního kostela zastával jeho funkci. Po zrušení hřbitova roku 1908 bez využití, po roce 1945 zchátral. V majetku města, od roku 2000 probíhá oprava na kulturní síň.

Původně gotický svatostánek byl roku 1716 přestavěn barokně. Po polovině 18. století postavena hranolová věž. Jednolodní kostel s pětiboce zakončeným závěrem má na severu mělkou boční loď s emporou, na jihu čtvercovou sakristii, mariánskou a hrobní kapli. Stojí na návsi a je využíván k bohoslužbám.