Výsledky hledání míst

Kostel sv. Jiljí pochází buď z 2. pol. 14. stol. nebo z 15. stol. Do historického jádra kostela patří hranolovitá věž, obvodové zdivo lodi a křížově zaklenuté kněžiště. Po požáru v r. 1787 barokizován. Před kostelem stojí pískovcový kříž s reliéfem Krista a socha sv. Josefa s Jezulátkem.

Kostel sv. Jiljí raně gotického původu z 2. poloviny 13. stol. prvně doložen r. 1365 již jako farní. Barokně upraven r. 1723 a zároveň doplněn o sakristii, oratoř a hranolovou věž s předsíní. Zařízení nyní převážně rokokové a pozdější. Hřbitov kolem kostela zrušen a přesunut jižně od vsi.

Farní kostel sv. Jiljí gotického původu ze 14. stol., původně patrně dřevěný, zbarokizován ve 2. polovině 17. stol. Vnitřní zařízení vesměs ze 17.-19. stol. Od r. 2011 celý chátrající areál kostela převeden do majetku obce a zahájeny opravy.

Farní kostel je prvně vzpomínán léta Páně 1284. V průběhu třicetileté války zanikla farnost a kostel byl značně poškozen. V roce 1749 byl kostel přestavěn do současné barokní podoby. Až do roku 1825 jej obklopoval hřbitov. Roku 1859 došlo k obnově farnosti.

Kostel sv. Jiljí v Libyni gotického původu ze 14. stol. po 2. světové válce zchátral. O jeho záchranu se postaral spolek, který ho převzal do vlastnictví a po opravě v něm provozuje unikátní muzeum vitráží.

Farní kostel v Horní Slatině je v jádru pozdně románský, z první poloviny 13. století. Farnost od roku 1392. Barokně byl upraven před rokem 1717, v r. 1833 přistavěna oratoř se sakristií. Věž upravena v 19. století. Kostel je památkově chráněný od května 1958.

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století, přestavěný barokně (1688) a pak po požáru (1754). Jednolodní s obdélnou lodí s užším polygonálním presbytářem, čtvercovou sakristií, obdélnou předsíní a hranolovou věží. Barokní oltáře z 18. století. Areál kostela ohrazen ohradní zdí s branou a křížem.

Farní kostel sv. Jiljí románského původu z poloviny 13. století s pozdějšími gotickými přístavbami a výzdobou interiéru z konce 15. století je součástí hodnotného historického areálu, který je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.

Kostel sv. Jiljí je mimořádně významná gotická stavba z 2. čtvrtiny 14. století. Jedná se o stavbu s autenticky dochovanými prvky a původním zvonem z r. 1370, patrně nejstarším zachovaným na Moravě. Kostel je nyní filiálním ve farnosti Olbramovice u Moravského Krumlova bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Jiljí ve Střížově byl původně gotický ze 13. století, po zásahu bleskem a požáru r. 1864 byl podstatně přestavěn v letech 1890-1892. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Trojlodní kostel sv. Jiljí v Číměři je gotického původu z 14. stol. s věží z r. 1616. Přestavěn byl barokně v 17. a 18. stol. Nyní filiální kostel v římskokatolické farnosti Horní Pěna s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je památkově chráněn stejně jako žulový kříž z r. 1808 před ním.

Hřbitovní kostel sv. Jiljí v Žirovnici je barokní z doby kolem roku 1700 s pozdně gotickými pozůstatky starší stavby. Stojí v ohrazeném hřbitovním areálu a je využíván jen příležitostně. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jiljí v Třebnicích je gotického původu z 14. stol., upraven barokně byl v 18. stol. Nyní filiální ve farnosti Domažlice. Od r. 1958 je společně s ohrazeným areálem chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jiljí v Hlohové je barokní stavba z let 1764-1766 s využitím starší gotické svatyně. Je filiálním ve farnosti Staňkov bez pravidelných bohoslužeb. Kulturní památkou je od r. 1958.

Farní kostel sv. Jiljí opata pochází z konce 13. století. Od r. 1964 chráněn jako kulturní památka ČR. Původně postaven v gotickém slohu, r. 1740 po požáru přestavěn barokně. Po r. 1820 další stavební úpravy. Do současné podoby kostel včetně vnitřního zařízení restaurován r. 1913.