Výsledky hledání míst

Původně románský kostel postavený před rokem 1187 v osadě, rozdělené ve 13. století staroměstskými hradbami. Ty se těsně přimkly ke kostelu, což mu dalo přízvisko. Ve II. polovině 15. století přistavěny boční lodi, po zrušení 1784 přestavěn na obytný dům. Obnoven pro evangelíky K. Hilbertem 1905–06.

Pozdně barokní kostel postavený v letech 1770–71 na místě starší stavby poprvé zmiňované v roce 1404. Na hřbitově hrobka svatovítských proboštů a hroby významných osobností. Místní oblíbené svatomatějské poutě bývaly první jarní v Praze.

Na místě původního stavby z 13. století postaven počátkem 16. století dvojlodní kostel. Roku 1613 sklenuto dvojlodí a postavena věž. Kolem roku 1740 zřízen štít nad závěrem, který vytváří ilusi hlavního průčelí, a upraveny fasády i zařízení kostela.

Gotický kostel sv. Matěje prvně připomínán r. 1356 jako farní. Barokně upraven v 18. stol. za Henigarů, kteří též r. 1796 připojili k závěru kostela pozdně barokní pohřební kapli sv. Kříže. Věž o výšce 36 m přistavěna r. 1859, věžní hodiny z r. 1911. Exteriér opraven v letech 1999-2001.

Komplex nedokončeného gotického kostela sv. Matěje a radnice vsi Obora (přestavěné na obytný dům již po r. 1659). V roce 1784 (či 1793) byl kostel zrušen a kolem r.1800 byl při přestavbě rovněž upraven na bytový dům.

Pozdně gotický, barokně výrazně přestavěný kostel na Hruštici v Turnově stojí zřejmě na místě sídla nejstarších doložených Markvarticů. S ním má snad spojitost neobvykle mohutná věž. Na hřbitově pohřebiště padlých z války 1866.

Někdejší špitál s kostelem svatého Materny vznikl před ústeckými hradbami snad ve 13. století, poprvé písemně doložen zřejmě 1327. Mnohokrát přestavěn, naposledy 1625. Fungoval do roku 1856. Kostel byl zdemolován jako poslední část areálu roku 1895. Zachováno několik artefaktů z jeho zařízení.

Barokní kostelík z roku 1765 funkčně nahradil staršího předchůdce, doloženého roku 1363. Bezvěžová jednolodní stavba s dominantním průčelím, jejíž fasády využívají kontrastu mezi omítanými články a režným zdivem, je obklopena dosud funkčním hřbitovem.

Barokní kostel byl vybudován v l. 1779–1785 (stavitel Václav Benda) na místě pův. středověkého kostela (zmiňován r. 1480); vysvěcen r. 1801. Vnitřní vybavení je převážně barokní, částečně ze zrušených olomouckých kostelů (díla známých umělců). U kostela stojí řada barokních soch a fara (18. stol.).

Raně barokní kostel nahradil v obci dřevěný renesanční kostel ze 16. stol., který vyhořel v 2. pol. 17. stol. Nový zděný kostel byl vybudován v l. 1683-86 (stavitel Jan Klein). Koncem 19. stol. pseudoslohově upraven. Od r. 1958 je chráněnou památkou ČR. V l. 1989-90 provedena vnější rekonstrukce.

Původní gotický dřevěný kostel ze 14.stol. po požáru v roce 1665 přestavěna v raně barokním slohu. Další přestavba v 19. stol. V interiéru kostela nástropní malba Poslední večeře. Kolem kostela původně hřbitov, nyní pouze část za kostelem. U vchodu na hřbitov socha sv. Jana Nepomuckého.

Kostel sv. Matouše pochází z roku 1788. U kostela sbírka dvanácti litinových křížů z nedaleké kadovské huti. Inventář je nepůvodní z darů, z okolních farností.

Barokní kostel sv. Matouše nechala v letech 1767-1769 postavit baronka Marie Antonie z Bukůvky, žijící u tehdejší majitelky jimramovského panství Marie Antonie z Waldorfu. Již v r. 1783 byl po jozefínské církevní reformě kostel zrušen a následně upraven na byty.

Gotický kostel sv. Matouše pochází přibližně z roku 1280. Původně opevněn zdí a příkopem. Několikrát přestavován a opravován. Areál kostela dobudován r. 1849. Do areálu patří i barokní kostnice z 18. stol. stojící na hřbitově u kostela. Pseudobarokní oltář s obrazy pochází z 2. pol. 19. stol.

Rokokový kostel sv. Matouše z r. 1763 stojí na malém, nepoužívaném hřbitůvku těsně při silnici východně od Dolan. Silně chátrající stavba, která nahradila starší kapli sv. Isidora, není církevně využívána a je otázkou, co z původního rokokového vybavení v ní ještě zůstalo.