Výsledky hledání míst

Barokní kostel sv. Kateřiny Sinajské či Alexandrijské v Lidečku z r. 1700 nahradil starší stavby doložené od let 1330-1340. Je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Hřbitovní kostel z pol. l4. stol., dochovány dva gotické portály. Zvětšen 1488, vypálen 1647, obnoven 1658. Poslední úprava 1910. Uvnitř fragmenty fresek z 15., 16. a 17. stol. Hřbitov z 15. stol., nachází se zde řada cenných náhrobků.

Bezvěžový kostel sv. Kateřiny z poloviny 14. stol. je zachován v podobě po opravě r. 1907. Stojí na vesnickém hřbitově a v jeho sousedství samostatná zvonice ze 16. stol. se zděným přízemím a dřevěným patrem. Kostel nyní filiální ve farnosti Žleby bez pravidelných bohoslužeb.

Zachovalý kostel z 14. století. Roku 1692 postihl kostel rozsáhlý požár. Po roce 1775 byla stavba obnovena. Najdeme v něm obraz sv. Benedikta, obraz sv. Prokopa, sochy sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Kiliána, varhany z roku 1842.

Novobarokně-secesní kostel od profesora brněnské německé techniky Ferdinanda Hracha z let 1911–12. Postaven původně pro německé obyvatele Brna - Horních Heršpic. Zasvěcen členu řádu redemptoristů, narozenému roku 1751 v Tasovicích u Znojma.

Kostel sv. Klementa Marii Hofbauera v Tasovicích vznikl r. 1933 na místě rodného domu tohoto světce, člena řádu redemptoristů. Je filiálním kostelem bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1987 je bez památkové ochrany.

Původní kostel (podle zasvěcení snad románský) je poprvé připomínán r. 1354, zbořen r. 1770. V letech 1771–74 ho nahradila pozdně barokní novostavba podle plánu Leopolda Vávry. Po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá obnova. Obklopen bývalým hřbitovem.

Původně snad románsko-gotický kostel, připomínaný ve II. polovině 14. století, měl zřejmě staršího předchůdce. Barokní úpravy 1691, 1761. Věž přistavěna 1781, 1879 regotisace. Obklopen hřbitovem, v posledních letech opakovaně vykraden, bez využití.

Barokní kostel sv. Klimenta nahradil r. 1740 starou gotickou, částečně dřevěnou stavbu asi ze 13. stol. Má bohatou štukovou výzdobu klenby a hodnotné rokokové vybavení vesměs z doby stavby. Hřbitov kolem farního kostela zrušen, zachována hrobka Löwensteinů z r. 1936 s podzemní kryptou.

Zaniklý pozdně románský kostel ze 13. století, součást starší – rovněž zaniklé – osady na Trstenické stezce. Kostel si až do svého zrušení v roce 1787 zachoval románskou podobu. Dochovala se část zdiva vyznačující půdorys.

V lokalitě u bubenského brodu stál kostel nejpozději ve II. polovině 11. století. Po jeho zániku (povodeň?) byla na stejném místě postavena románská svatyně, u níž dočasně sídlili dominikáni (1225–45). Nynější stavbu z přelomu 14. a 15. století uzavřela 1578 klenba. Puristická rekonstrukce 1892–95.

Jedna ze tří svatyň jezuitské koleje v Klementinu z let 1711 – 1715. Postavil jej A. Lurago podle projektu F. M. Kaňky. V interiéru plastiky M. B. Brauna a oltářní obraz P. J. Brandla.

Ves prvně připomínána r. 1352, od r. 1998 město. Barokní kostel vystavěn v letech 1732-1735 podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Jedná se o podélnou centrální stavbu s věží. V roce 1863 byl po požáru kostel opraven.

Kostel pochází z 11. století, přestavěn byl ve 3. čtvrtině 12. století a kompletně obnoven byl v roce 1601.