Výsledky hledání míst

Drahlovská boží muka jsou drobnou lidovou stavbou vysoké úrovně z r. 1694. Kulturní památka ČR.

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Boží muka stojí na pravém okraji parkoviště u hřbitova. Kdy byla postavena, nezjištěno. Jsou zděná omítaná hranolová na čtvercovém soklu. Na všech stranách je v dolní části vysoká, na výšku obdélná půlkruhově zakončená nika, v horní části obdobná, ale menší. Krytá jsou zděnou helmicí s křížem.

Pravděpodobně renesanční sloup s reliéfem patrona města sv. Vavřince na náměstí u někdejší Bílinské brány v Duchcově. Na ostatních stranách vrcholové kaplice další reliéfy.

Zděná hranolová boží muka na severním okraji obce za zámkem. Na širším čtvercovém podstavci s kamenným soklem, v horní části mohutná kaplice s průčelní hlubokou nikou; v ní křížek a soška. Krytá sedlovou stříškou. Datace nezjištěna (na soklu letopočet 1998 - rekonstrukce nebo nově postavena?)

Žulová pozdně gotická boží muka z počátku 16. století s velmi nezvyklým tvaroslovím. Hranolový pilířek s okosenými hranami je zakončen malou čtyřbokou vrcholovou kaplicí, v jejíž mělké nice je nezřetelný reliéf Krista na kříži. V horní třetině dříku je připevněno příčné břevno, vytvářející kříž.

Pilířová boží muka s jednoduchou kapličkou a dvouramenným křížkem ve vrcholu vznikla v 1. polovině 19. století a stojí na katastrálním území Prčice, které je součástí dvojměstí Sedlec-Prčice. Nacházejí se na severovýchodním okraji města při rozcestí silnice a polní cesty.

Boží muka stojí v západní části obce Žďár. Tvoří je hranolový odstupněný podstavec se zkosenými hranami, který je spojen hranolovým dříkem s kaplicí s výklenkem. Na vršku kaplice s obrazem Panny Marie je pozlacený křížek.

Novodobá boží muka, na rozcestí v Hajcích, byla vybudována z darů věřících v r. 2013. Dne 5. 7. 2013 stavbu požehnal Martin Kopecký, farář Církve československé husitské v Rudici. Reliéfy sv. Cyrila a Metoděje, sv. Václav, Jana Amose Komenského a Mistra Jana Husa, zhotovil Drahoš Macek z Blanska.

Jednoduchá žulová boží muka z 18. století na rozdvojení cesty ze Zachotína, které dále pokračují na Mysletín a Častonín. Boží muka jsou částečně poškozena, na vrcholu chybí (pravděpodobně kovový) křížek. Obrázek v mělké nice je moderní.

Barokní žulová boží muka z roku 1667. Na podstavci je málo zřetelný reliéf pušky. Jednoduchá kaplička je zdobena ze tří stran mělkými nikami. Na vrcholu kapličky je kovový dvouramenný kříž. Boží muka jsou památkově chráněna.

Barokní boží muka z roku 1750 byla postavena při staré poutní cestě do Křtin. Řadí se mezi zděná boží muka přechodného typu, tvořící přechod mezi pilířovými božími muky a výklenkovou kapličkou. Na každé straně mají dvojici výklenků, v nich jsou novodobé obrázky. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Velmi jednoduchá nedatovaná kamenná pilířková boží muka. Kvádrový podstavec bez ozdob přechází do čtyřbokého pilířku se skosenými hranami. Mírně rozšířená kaplice má trojúhelníkové štítky a mělké prázdné niky. Zakončení kaplice chybí. Nejsou datována a není na nich žádný ozdobný prvek ani nápis.

Drobná barokní sakrální památka, pocházející pravděpodobně ze 17. nebo 18. století. Hranolová cihlová boží muka pilířového typu jsou památkově chráněna od roku 1958. Mají prázdné niky, odstupňované římsu a stanovou přečnívající taškovou střechu. Na počátku 21. století byla opravena a nalíčena.

Relativně nízká sloupková boží s barokním tvaroslovím stojí západně od obce Krásněves. Mají sloup vypuklý do soudkovitého tvaru (entasi), kaplice s mělkými prázdnými nikami je zakončena kamennou koulí. Boží muka nejsou datována. Nejsou památkově chráněná.