Výsledky hledání míst

Kostel v novogotické stylu vystavěn v letech 1873–75. Roku 1962 zapsán do seznamu státem chráněných památek. Věž původně 48 m vysoká byla po jejímu zřícení nově vystavěna, ale o 8 m nižší.

První zmínka o obci Vícov pochází z roku 1358. Farní kostelík sv. Floriána byl zřízen arcibiskupstvím na náklady obce v roce 1730, vysvěcen v roce 1750. Boční oltář je zasvěcen Panně Marii Růžencové.

V letech 1597–1601 postavil Hans Boge z Pirny pro Rudolfa III. z Bünau kostel ve stylu saské renesance v sousedství současně budovaného zámku. Luterský do 1627, poté katolický. Oprava 1887, po roce 1945 devastace. Od roku 2008 NKP, postupná obnova.

Kostel sv. Floriána vystavěn v letech 1932–1933. Zvony z doby výstavby zrekvírovány za války a nahrazeny novými až v roce 1969. Na průčelí kostela socha sv. Floriána.

R. 1856 vystavěna kaple, přestavěna r. 1873 na kostel. Velká přestavba v roce 1971. Ve zvonici dva zvony, pořízené z darů věřících. Filiální kostel je obdélný, s hranolovou věží nad průčelím a sakristií v ose. Zvláštností je, že je v majetku obce.

Roku 1835 vystavěna kaple sv. Floriána, obdélná neorientovaná stavba s mírně odsazeným polokruhovým závěrem a věží nad sev. průčelím. R. 1869 povýšena na farní kostel. Roku 1908 zvýšena věž na 30 m. Ve věži zvony z roku 1872 a 1997. Kostelní varhany z roku 1885. Hodiny na věži z roku 1909.

První zmínka o obci pochází z r. 1252. Na místě dřevěné kaple z r. 1708. zničené požárem, byla v r. 1744 postavena nová zděná kaple. Ve 20. letech 20. stol. byla kaple rozšířena a uváděna jako kostel.

V r. 1746 byla v centru Moravské Huzové postavena barokní kaple sv. Floriána. V r. 1788 rozšířena na filiální kostel. Před ním je kamenný kříž z r. 1819 a dřevěný misijní kříž z r. 1933. V r. 1886 postavena fara a od r. 1890 se stala obec farností.

Římskokatolický kostel sv. Floriána v Kuchařovicích byl postaven v letech 1931-1932 na místě zchátralé zvonice, opraven r. 2007. Nyní filiální kostel ve farnosti Přímětice s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel z r. 1848 na místě kostela, který r.1808 vyhořel. Centrální osmibokou stavbu ve stylu přechodu od baroka ke klasicismu kryje nízká báň s lucernou. Na hlavním oltáři je socha sv. Floriána z poloviny 18. století, ostatní vybavení je z 19. století. Od května 1958 je kostel kulturní památkou.

Novogotická stavba z let. 1886–87 z režného zdiva, vysvěcená v r. 1893. Nahradila starší dřevěný kostel sv. Máří Magdaleny ze 14. století.

Gotický kostel se prvně připomíná v roce 1394. Roku 1569 byl zbořen a na jeho místě postaven kostel renesanční. Roku 1829 a 1853 proběhly úpravy kostela. V roce 1990 byly vysvěceny dva nové zvony, František a Marie.

Kostel sv. Františka Serafínského byl postaven až v 19. století v empírovém stylu v blízkosti loretánské kaple, která do té doby byla poutním místem. Vlastní kaple se nachází na severní straně kostelní lodě.

Kostel byl postaven v l. 1590-1593 (stavitelem pravděpodobně Baltassare Maggi) jako bratrský. R. 1643 věnován piaristům, kteří jej v l. 1682-87 přestavěli v raně barokním stylu (arch. G. P. Tencalla). R. 1739 poškozen požárem, poté nově zařízen. Monumentální brána z r. 1757 (F. A. Grimm, V. Böhm).

Barokní kostel byl vybudován v l. 1715-1716 přestavbou původní gotické kaple. Přestavbu inicioval olomoucký hejtman Rudolf Kryštof Přemysl z Wittenu. R. 1817 byl kostel znovu stavebně upravován. Architektonickou zajímavostí je tribuna nad varhanní kruchtou.