Výsledky hledání míst

Kostel v Javorech u Malšovic vznikl 1772 rozšířením kaple z roku 1748. Pozdně barokní stavba byla dále upravena 1816, po roce 1945 zdevastována, chátrání přes pokusy o opravy intenzivně pokračuje.

Rozlehlý novorománský kostel v centru dříve samostatné obce Studánka z let 1869–72 dokládá někdejší početnost jejího osídlení. Po roce 1945 ztrácel funkci a chátral, minimálně zvenčí byl opraven v 90. letech 20. století. Dominanta širokého okolí.

Prostý obdélný kostel vystavěný r. 1938 z původního objektu jatek přistavěním veže a nové střechy.

Farní kostel na náměstí někdejšího samostatného města Podmokly postaven r. 1858 podle plánů arch. J. Perthena ve stylu novorománské baziliky. Vyřezávaný renesanční hlavní oltář z r. 1605 s kamennou křtitelnicí přenesen r. 1958 z kostela ve Krásném Studenci zbořeného r. 1966.

Dřevěný kostel sv. Františka z Assisi postaven jako provizórium v prosinci 1941 podle projektů arch. Karla Hrušky a Jaroslava Čermáka. V 60. letech podle plánů arch. Vladimíra Hladíka upraven na trvalý objekt. Interiér skromně vybaven v době stavby mozaikou a sochami. Od r. 2010 kulturní památka ČR.

Gymnaziální kostel sv. Františka z Assisi z let 1896-1898 je ojedinělou ukázkou slezské reprezentativní církevní architektury konce 19. století na našem území. K vysvěcení došlo 19. října 1898. Kostel se dochoval v téměř nedotčené původní podobě a patří ke kulturním památkám ČR.

Filiální kostel sv. Františka z Assisi (Serafínského) je gotická stavba z konce 13. stol. Upravován barokně v letech 1694-1695. Vnitřní zařízení převážně barokní z poloviny 18. stol., obraz na hlavním oltáři z r. 1868. Nyní kostel nevyužíván pro pravidelné bohoslužby.

Kostel, původně zasvěcen sv. Vavřinci, byl vybudován v letech 1779–1784. Věž byla přestavěna r. 1889. Na hlavním rokokovém oltáři je obraz sv. Františka de Paula, po stranách jsou dřevořezby sv. Václava a sv. Víta z konce 18. století.

Jednolodní pozdně barokní kostel z let 1753–1762 z dílny Františka Kermera. Stojí na místě románského chrámu, připomínaného 1137. Zařízení rokokové, oltář s obrazem sv. Gotharda od I. V. Raaba z r. 1770.

Románský kostel z prvé třetiny 12.stol., v 1.pol. 14. stol. přestavěn na gotickou trojlodní baziliku. V r.1421 poškozen a v letech 1613–1614 renesančně opraven. V letech 1765–1772 barokně přestavěn (J.J.Wirch). Rokokový oltář I.F.Platzera z r. 1781.

Osamělý kostel na hřbitově patřil původně obci Kostelec, která zanikla během třicetileté války. Původně gotická stavba, barokně přestavená v r. 1700 (stavebník A.J. z Valdštejna) a v r. 1737, tehdy zřejmě stavitelem F. I. Préem.

Původně románský kostel ze 13. stol. byl přestavěn ve 14. a znovu v 16. stol.

Gotický kostel vznikl přestavbou románské baziliky, postavené poč. 12. stol. Gotická přestavba probíhala v l. 1450–1520, kdy bylo na původních základech zaklenuto dnešní trojlodí kostela a byl postaven presbytář a sakristie. V l. 1874 a 1890 byl kostel radikálně rekonstruován (arch. Rudolf Štech).

Kostel sv.Gotharda je původem raně gotická stavba z 2.pol. 13.st. V r.1642 byl kostel upravován. Několikrát vyhořel, největší byl požár v r.1807. V l. 1856 – 1873 přestavěn v novogotickém stylu. Poslední opravy l.1912 – 1913.

Klasicistní novostavba z roku 1801 (stavitel M. Šmaha) upravená 1809 J. Zobelem. Stojí na místě kostela, doloženého k roku 1313, podle zasvěcení zřejmě výrazně staršího, v centru staré předměstské obce Prahy. Za kostelem klasicistní fara.