Výsledky hledání míst

Původně barokní kapli postavil Leopold rytíř Odkolek z Oujezda r. 1708. Do podoby centrální klasicistní kaple a hrobky Diller–Hessů přestavěna v letech 1788-1803. V 80. letech 20. století odňata církvi a předána MNV. Dnes je ve vlastnictví obce, slouží k posledním rozloučením a k bohoslužbám.

Novogotickou kapli sv. Kříže (někdy označovanou jako kostel Nalezení sv. Kříže) postavil stavitel Josef Šlechta v letech 1883-1886. Stojí na místě kaple Božího hrobu z roku 1671. Ve druhé polovině 20. století chátrala a hrozila ji demolice. Od roku 2015 slouží jako obřadní, výstavní a koncertní síň.

Kaple sv. Kříže byla postavena v letech 1708-1712 zásluhou probošta novoříšského kláštera Bernarda Leypolda z Löwenthalu. V letech 2003-2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

K r. 1859 dal Celestýn Velc z Ostaše postavit na místě presbytáře starého kostela kapli sv. Kříže. R. 1873 nechal kapli opravit Anton Špulák s manželkou Marií. Nákladem Augustína a Amálie Kejdany byla r. 1881 kaple opatřena věží a zvonem. V r. 1924 byl při rekonstrukci pořízen nový zvon.

Kaple je součástí špitálu, stojícího zde snad již v předhusitské době na místě archeology prokázaného starého pohřebiště. První zmínky o špitálu, jehož vlastníkem bylo město Tábor jsou z let 1443-1444. Kaple byla založena v roce 1718.

Barokní kaple z let 1768–9 zřejmě podle staršího projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera na výšině Spielberg jihovýchodně od centra městečka Teplá.

Kaplička na horském hřebenu nad obcemi Kryštofovo Údolí a Křižany, zasvěcena sv. Kryštofu, postavena a vysvěcena r. 1763. Stojí na rozcestí turisticky značených lesních cest.

Kaple sv. Kunhuty u Tršic se prvně zmiňuje v r. 1691. V letech 1780-1790 kolem kaple vznikl hřbitov, který byl zrušen v r. 1857. Současná podoba kaple pochází až z 19. století. Počátkem 21. století byla zrekonstruována. Její areál ohraničuje polorozpadlá kamenná zeď.

Kaple sv. Kunhuty ze 17. stol. v horské osadě Prenet nahradila starší kapli z r. 1408 v místě celnice na staré obchodní stezce. Místo bylo vylidněno po 2. světové válce a zpustlo. Zůstala jen uzavřená turistická chata a pustnoucí kaple, o jejíž záchranu se zasloužili nadšenci z Hojsovy Stráže.

Samostatně stojící drobná stavba čtvercového půdorysu. Lidová sakrální architektura z 2. pol. 18. stol. Na vrcholu střechy dvouramenný kříž. Fasády hladké s jednoduše profilovanou korunní římsou. Na seznamu kulturních památek od r. 1973.

Kaple sv. Linharta je zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu. Na vnější straně je polygonální. V průčelí po bocích vchodu dva pilastry. Boční křídla štítu zdobí štukový dekor. Ve vchodu kovová vrata s empírovou mříží. Kaple je chráněnou kulturní památkou od r. 1964.

Starší kaple původně stávala v panském dvoře. V roce 1882 z dobrovolných sbírek postavena na návsi nová kaple – jednoduchá obdélná stavba s půlkruhovým závěrem. Od svého založení je zasvěcená sv. Linhartovi. Oltář v kapli pochází ze starší kaple z panského dvora.

Románská rotunda snad z I. poloviny 12. století, upravovaná ve III. čtvrtině 14. století, kdy její původní patrocinium přešlo na nový sousední kostel. V polovině 17. století rozšířena o loď. Zrušena 1784, poté skladiště, několikrát ohrožena demolicí. Loď zbořena 1845, restaurace 1929-41.

Návesní kaple sv. Ludmily postavena a vysvěcena roku 1871 ze sbírky místních obyvatel. V sanktusníku zavěšen zvonek z roku 1924.

Pseudorománská výklenková kaplička na Vyšehradě z r. 1880, postavená podle projektu architekta Antonína Bauma. V kapličce stojí barokní pískovcová socha sv. Ludmily, zhotovená pro staroměstského radního Marka Joanelliho kolem r. 1715 v dílně rodiny Brokoffů, snad Michalem Janem Josefem Brokoffem.