Výsledky hledání míst

Pro zvyšující se počet katolíků v Královských Vinohradech bylo nutno postavit nový kostel. Pozemek věnovala obec, vznikl spolek pro stavbu. Roku 1919 byla vypsána soutěž, kterou vyhrál návrh slovinského architekta Josipa Plečnika, inspirovaný středomořskými vzory. Stavba proběhla 1928-32.

Novorenesanční kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (Ježíšova) v Březině nechal vlastním nákladem postavit místní zbožný rolník Jan Obst v letech 1910-1913. Později byl r. 1920 za ním zřízen hřbitov. Sochařská výzdoba je dílem jičínského akad. sochaře Stuchlíka.

Objekt v kombinaci novorománského a novogotického slohu si západně od historického centra Plzně nechala v letech 1864–9 postavit německá evangelická církev. Roku 1945 byl objekt přidělen církvi československé husitské.

Secesní kostel postavený 1906–1909 na někdejším poutním místě v dominantní poloze nad Ruprechticemi v Liberci. Po r. 1945 zdevastován, několik let sloužil jako ateliér, což ho zřejmě zachránilo před demolicí. V posledních desetiletích opraven.

Původně gotický kostel se poprvé písemně připomíná až v polovině 15. století, je ale zřejmě současný s obdobnými stavbami v dnešním výběžku (2. polovina 13. století). Na přelomu 15. a 16. století získal věž, barokně upraven v 18. století, 1862 byla havarovaná klenba lodi nahrazena rákosovým stropem.

Filiální kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Hojsově Stráži vznikl mezi lety 1824-1826 na místě, kde se dříve nacházela dřevěná kaple zasvěcená Panně Marii Růžencové z let 1760-1761. Je součástí farnosti Nýrsko, ale pravidelné bohoslužby se v něm neslouží.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dolním Václavově, který je částí obce Václavov u Bruntálu, je barokní stavba z let 1754-1755 na místě starší středověké dřevěné stavby. Jde o kostel farní s pravidelnými bohoslužbami, památkově chráněný od r. 1958.

Kostel je původně románská stavba z pol. 13. stol. Goticky přestavěn v první čtvrtině 15. stol. Do dnešní doby dochovány gotické úpravy východní části. První barokní přestavba kostela proběhla před r. 1655. Při poslední přestavbě r. 1787 získal současný vzhled. Poslední úprava v roce 1902.

Trojlodní barokní kostel byl postaven z podnětu hraběte Maxmiliána Oldřicha z Kounic podle plánů Domenica Martinelliho v l. 1717-1733. Základní kámen byl položen 12.6.1717 a 25.10.1733 byl chrám vysvěcen. Od dokončení slouží jako farní. V l. 1879-1881 byla přistavěna věž podle plánů Gustava Meretty.

Kostel vznikl přestavbou staršího kostela, postaveného v Habarticích protestanty již v předbělohorské době (přesný rok není znám). Při rekatolizaci byl kostel zasvěcen Neposkvrněnému početí P. Marie a r. 1842 byl výrazně přestavěn a rozšířen. U kostela je hřbitov, celý areál je obehnán ohradní zdí.

Novogotický kostel nahradil v obci starý kostel sv. Jiljí, zcela zničený požárem r. 1854. Nový kostel byl postaven v l. 1860-64, slavnostně byl vysvěcen 2. 7 .1876. Sochařská práce v průčelí je dílem vídeň. sochaře J. Heinricha. Nad vstupem erby olomouckého arcibiskupství a rodu Fürstenberků.

Barokní kostel byl postaven r. 1771 na místě starší kaple, jejímž pozůstatkem je místnost pod věží. Kostel může pojmout až 400 lidí. Nachází se na návsi v centru obce Lobodice. Mše se zde konají v neděli v 10.30 hod.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie má jádro z r.1491, barokně upravený v r. 1722. Do r. 1483 místní obyvatelé využívali kostel v Modřicích, než byla dostavěna kaple Panny Marie v Želešicích. K ní byla v r. 1676 přistavěna kaple sv. Josefa a v r. 1795 zvětšena do dnešní podoby farního kostela.

Barokní jednolodní kostel s věží, situovaný uprostřed rozlehlé návsi, na jejím nejvyšším bodě. Kostel nebyl přestavován, v současnosti je zchátralý a není využíván k původním účelům.