Výsledky hledání míst

Poutní kostel Panny Marie Pomocné na Kamenci, s dřevěnou poustevnou, byl postaven v letech 1754 až 1763 stavitelem Boh. Kühnem. Zařízení je barokní. Hlavní oltář zobrazuje P.Marii, doplňují dva boční oltáře.

Novogotický poutní kostel Panny Marie Pomocné u Vernéřovické studánky byl postaven v letech 1892–1904. Zchátralý kostel stojí uprostřed ještě zchátralejšího poutního areálu. Budova kostela je dnes v soukromých rukou a prochází opravou.

Římskokatolický kostel Panny Marie Pomocné v Sítinách je drobná pozdně barokní stavba z r. 1789 na místě starší kaple. Věž přistavěna r. 1826. Nyní filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy postaven v letech 1729-1732 vlastníkem zdejšího panství hrabětem Wolfem Jindřichem Nothafem. Zajímavostí jsou jeho půdorys šestiboké hvězdy a mohutná, šindelem krytá kopule s hvězdou namísto kříže na vrcholu. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Pozdně barokní kostel, postavený roku 1774 pro olomoucké předměstí, přestěhované kvůli stavbě barokní pevnosti. Věž z roku 1780. Část zařízení z původní stavby. Na někdejším hřbitově několik barokních soch.

Kostel Panny Marie Pomocnice byl vysvěcen v roce 1907, vystavěn je ve stylu lidové architektury. V devadesátých letech 20. stol. prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí.

Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v Mírově postaven počátkem 50. let 20. stol. jako náhrada za hradní kostel sv. Markéty na mírovskému hradě. Do kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů přenesena část inventáře z hradního kostela. Kostel slouží jako farní. Je dost v dezolátním stavu.

Na místě staršího románského kostela, sloužícího cizím kupcům (součást Ungeltu) byl mezi polovinou 14. a počátkem 16. stol. postaven hlavní farní chrám Starého Města pražského, od husitských válek centrum českého utrakvismu. Barokní úpravy zejména po požáru 1679, udržovací práce v 19.–21. stol.

Kostel v přechodném stylu mezi pozdní secesí a německou modernou postavili na plzeňském Východním předměstí dominikáni od pražského sv. Jiljí v letech 1912–3 podle projektu Antona Möllera z Varnsdorfu.

Novostavba kostela pochází z roku 1999. Vystavěn ve tvaru lilie, kostelní věž se zvonicí má půdorys kapky rosy a nebo také tvar slzy. Klenba kostela je železobetonová skořepina. Dvoumanuálové varhany jsou původem jsou ze Švýcarska.

Původně barokní kaple z roku 1724, kolem 1786 zřízen hřbitov. Zrušena 1806, poté vojenské skladiště. Obnova a rozšíření na kostel nákladem zdejšího koželuha J. Harrera 1815 (směl si zde zřídit rodinnou hrobku). Opravy 1857 a 2009. Hřbitov rozšířen 1878.

Na místě pozdněgotického předchůdce byl v letech 1701–06 postaven barokní chrám obvyklé jesuitské disposice podle projektu Giulia a Octavia Broggiových. Kolem něj zřízen ambit se sedmi hranolovými kaplemi, uvnitř studniční kaple. Ve správě jesuitů.

Hřbitovní novogotický kostel Panny Marie Sedmibolestné z let 1898-1901 projektoval proslulý puristický architekt Josef Mocker. Na jeho výzdobě se podíleli především místní umělci a řemeslníci, z pražských pak zejména arch. Arnošt Živný a sochaři Čeněk Vosmík a Štěpán Zálešák.

Pozdně barokní jednolodní obdélný kostel s obdélným kněžištěm postaven v l. 1752-1753. Věž, která nahradila dřevěnou zvonici, byla před vstupní průčelí přistavěna v roce 1816. Obehnaný je ohradní zdí, do které jsou začleněny čtyři kaple a barokní márnice. Areál je památkově chráněný od roku 1958.

Barokní venkovský kostel z r. 1714. Volně stojící orientovaná stavba. Půlkruhový závěr, čtyřboká věž. V ose presbytáře sakristie. Fasáda kostela hladká. Věž s oknem půlkruhově zaklenutým. Kostelní loď zastřešena sedlovou střechou. R. 1973 kostel zapsán do státního seznamu kulturních památek.