Výsledky hledání míst

Nejjižněji položený karlovarský pramen Štěpánka byl zachycen r. 1993 vrtem v hloubce 150 m. R. 1997 byl otevřen gloriet A. Kleina. Další pramen, Dorotčin, je především zdrojem plynu kysličníku uhličitého (45 l/min). Původně u něj stál lázeňský domeček, později zde byl postaven templ D. Kuronské.

Jan Křestitel Jodl Kralupský byl průkopníkem české jazykovědy. Narodil v Kralupech nad Vltavou r. 1791 Jodlův dům je přízemní dům s barokním štítem. Jeden z nejstarších domů v původních Kralupech. Rodný dům národního buditele Jana Kř. Jodla Kralupského. Od r. 1932 je na štítě umístěna pamětní deska.

Celodřevěná rozhledna, téměř 11 metrů vysoká, nahoru vedlo 39 schodů. Byla otevřena 4. listopadu 2006 na místě bývalé vodárny. Stála nad obcí Hýsly na stejnojmenném vrchu a byla celoročně volně přístupná. Pro zchátralost zbořena r. 2016.

Nádrž Jordán založena roku 1492 přehrazením Košínského (Tismenice, Tismenického) potoka. Rezervoár vody pro město Tábor. Voda byla prostřednictvím vodních mlýnů a dřevěného čerpadla přečerpávána do vodárenské věže a rozváděna do kašen.

Platan javorolistý (španělský) nechal v bartošovickém zámeckém parku vysadit dle pověsti v r.1833 Josef Meinert na paměť jeho milované partnerky, hraběnky Josefíny z Canalu. Strom se řadí mezi nejmohutnější a nejstarší platany v ČR.

Hrad postaven zřejmě na konci 13. století, po několika desetiletích byl asi dobýván a osídlen byl možná až do 17. století. Pozornosti odborné i laické veřejnosti se těší až od devadesátých let 20. století. Z čtyřdílného (dvě předhradí, strážiště a jádro) zřejmě dřevěného sídla zůstaly pouze příkopy.

Objekt si jako své josefodolské sídlo nechal roku 1860 postavit Friedrich Franz Leitenberger, hlava třetí generace rodu textilních baronů. V majetku rodiny do roku 1920, šest let nato ho koupila obec. Té byl odebrán roku 1945, znovu ho získala 1996. Započatá oprava skončila pro nedostatek peněz.

Kubistický kostel s přednáškovou síní, zvonicí a farou byl postaven v l. 1914-1918 (arch. Oldřich Liska). Stavbu přerušila 1. sv. válka. Později byl opravován v l. 1980 a 2008. R. 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Kostel je unikátní jak zasvěcením J. Husovi, tak kubistickým interiérem.

Kašna – dílo berlínského sochaře von Uechtritze – vznikla roku 1898 u příležitosti 50. výročí nastoupení císaře Františka Josefa I. V 50. letech byla přemístěna do parku v místě čtvrti Butterscheibe, zničené při náletu v dubnu 1945, brzo však byla demontovány. Na náměstí se vrátila roku 1998.

Původně dělnická kolonie, postavena v l. 1926–1932 Vítkovickými železárnami podle J. Freiwalda. Jednopatrové domy s 605 dvoupokojovými byty. Dnes po rekonstrukci nejatraktivnější bydlení. Některé domy jsou kulturními památkami.

Jeden z řady památníků z roku 1898 k 40. výročí panování majitele zdejšího panství knížete Jana II. z Liechtensteinu se nachází i v lesích u Lanškrouna. V roce 2011 byl opraven.

Kamenný památník na jižním úpatí kopce Horka na východním okraji Chlumce. Postaven ke 100. výročí porážky francouzské armády spojeneckými vojsky koncem srpna 1813 podle projektu J. Schneidela. Uvnitř bývalo malé museum, po roce 1945 prostor prázdný.

Synagoga v maursko-byzantském stylu se secesními vlivy byla postavena jako náhrada modliteben, zaniklých během asanace Židovského města (Josefova) na přelomu 19. a 20. století. Stavba z let 1905–06 podle projektu Wilhelma Stiassnyho sloužila s výjimkou let II. světové války židovské obci.

Výklenková kaple u křižovatky nad Přestanovem stojí v místech prudkých bojů mezi francouzskými vojáky a ruskou carskou gardou v první den bitvy u Chlumce a Přestanova (29. 8. 1813) jako jejich připomínka. Po roce 1945 zchátrala, nedávno obnovena.

Zaniklý vodní mlýn s pilou v údolí Dyje pod vinicí Šobes na katastru Havraníků. Do roku 1945 plně v provozu, poté rychle chátral a v roce 1952 už z něj byla pouze zřícenina beze střech. Dnes jen výrazné zbytky zdí, ústí náhonu a část klenutého sklepa ve skále.