Výsledky hledání míst

Zaniklá středověká osada a tvrz, pokládaná za předchůdce města Frýdku. Založena patrně již koncem 12. stol. jako trhová osada obývaná knížecími horníky - jamníky. Jedna z teorií jí klade do prostoru Frýdku, druhá do Starého Města u Frýdku.

Funkcionalistická budova Janáčkova divadla byla postavena v l. 1960-1965 dle projektu arch. Jana Víška a kol. (Vilém Zavřel, Libuše Žáčková-Pokorová), podoby interiérů navrhli také arch. Ivan Ruller a Boleslav Písařík. Stavbě předcházelo celkem 7. arch. soutěží, vyhlášených postupně v l. 1910-1958.

Janečkův mlýn byl vybudován okolo r. 1898. Stavba je tvořena velkou třípatrovou budovou, okolo které stojí budovy další. Dlouhá léta nebyla tato stavba využívána. Oprava střechy proběhla v 90. letech. Dnes pomalu chátrá.

Památník stojí v místě přijetí kapitulace císařských vojsk po bitvě během třicetileté války 6.3.1645 mezi švédskými a císařskými vojsky.

Dům zakoupený v r. 1916 Frant. Janoutem. Přestavěn pro obchodní účely. První patro zachováno v původním neorenesančním stylu. V omítce ornamentální výzdoba. V současnosti zde umístěna luxusní parfumerie.

Telekomunikační ocelový stožár o výšce 40 m na Janovském vrchu slouží od prosince 2013 jako volně přístupná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 30 m. Poskytuje výhled do Saska, na Českosaské Švýcarsko a Děčínský Sněžník, příp. na Lužické hory až k Ještědu.

Větrný mlýn v Janově postaven r. 1844 místním sedlákem Antonem Richterem, ve 20. letech 20. stol. odstraněno mlecí zařízení a stavba upravena na byty. Po vysídlení německých majitelů chátrala, nyní využívána pro rekreační pobyty.

Zámek v Janově, dnes městské části Litvínova, nechal na základech tvrze ze 14. stol. postavit r. 1670 Michna z Vacínova. Jedná se o přízemní stavbu, obdélníkového půdorysu. Střední část je patrová se stanovou střechou. Dnes slouží jako byty.

Zámek byl postaven někdy v l. 1520–1530 Petrem ze Žerotína v renesančním slohu. Další majitel, hrabě Harrach, v pol. 18 stol. nechal zámek rozšířit a v l. 1763–1765 bylo přistavěno severní a západní křídlo. Dnes zámek slouží jako archiv.

Hrádek plnil zřejmě funkci sídelní pro některého z nižších feudálů na Frýdecku. Dnes jsou na místě pouze pozůstatky středověkého opevnění, značně poškozené pozdější těžbou kamene. Z hradiska je dnes přírodní amfiteátr.

Janovický hrad postavil nejspíše Jan Janovský ve 2. pol. 13. stol. S různými přerušeními byl v majetku rodu pánů z Janovic do 17. stol. Poslední zbytky jádra hradu byly odstraněny počátkem 19. stol. při změně části plochy areálu hradu na hřbitov.

Poustevna již v polovině 18. stol. Po zrušení dominikánského kláštera v Jablonném v Podještědí zde r. 1788 mniši Thomas a Valerián zbudovali roubenou poustevnu. Pod nejvyšší skálou kaple Božího hrobu a nad ní dřevěný kříž. Koncem 20. stol. poutní místo vyčištěno, zbudováno odpočinkové posezení, ke kříži schodiště.

Křížová cesta u pramene nad Janovem nad Nisou vybudována r. 1878 Josefem Klamtem a vysvěcena r. 1903. Po 2. světové válce místo zchátralo. Obnoveno do současné podoby r. 1996.

Lovecký zámeček přestavěný z bývalého mlýna někdy po roce 1880, kdy Alexandr markrabě Pallavicini koupil Janovské Údolí a připojil je k Jemnickému panství. Zpočátku myslivna byla v době honů využívána jako lovecký zámeček. Zámek je dnes zcela zrekonstruován a celý areál je využíván k rekreačním účelům.

Přírodní rezervace Janovský mokřad vyhlášena r. 2021 k ochraně bobra evropského a řady vzácných ptáků, ve východním okraji zřízena pastevní rezervace se stádem divokých koní plemene exmoorského pony a stádem praturů. Přístupna po naučné stezce.