Výsledky hledání míst

Terénní relikty starší z hrušovských tvrzí nad soutokem Čertovky a Jizery pocházející zřejmě už ze 13. století. Je chráněna dvěma příkopy s valy. V držení rodu Hrušovských z Hrušova, později připojena k Brodcům.

Tzv. Kammelhaus nebo též Nový zámek vybudoval v roce 1885 Dominik Kammel-Hardegg, který při dělení rodového majetku v roce 1880 chtěl mít v Hrušovanech své šlechtické sídlo. Stavitelem byl J. Plaschofski, na malířské výzdobě se podílel i Alfons Mucha. Po roce 1945 zde byla umístěna škola, MNV a dnes městský úřad.

Zdevastovaný a nepřístupný raně barokní zámek dal vystavět po r. 1669 hrabě Michal Adolf z Althanu na místě bývalé tvrze. Po r. 1804 prošel klasicistní úpravou. Po r. 1945 zde byla kasárna. Od r. 1986 je prázdný a nyní rekonstruován.

Jedno z největších raně středověkých slovanských hradišť u nás. Vznik kladen do 8. stol., těžiště existence do 9. stol. Zachovány tři souběžné obloukové linie valů, místy vysoké až 6 m, dvě rozsáhlá předhradí a akropole o rozloze 5 ha.

Na místě paláce stával gotický dům Petra Parléře z 2. pol. 14. stol. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěn. V 70. letech 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Dnes slouží vládě České republiky.

Bývalý lovecký zámeček, založený pravděpodobně v polovině 18. století bruntálským komturem Riedheimem. Řádu německých rytířů patřil až do roku 1938. V roce 1945 zkonfiskován. Dnes byty.

Dřevěná lovecká chata – zámeček – vystavěná r. 1910 na úpatí jz. vrcholového hřebene hory Smrk (1276 m) v Beskydách pro olomouckého arcibiskupa Františka Saleského Bauera. Patrová roubená stavba krytá šindelem s osovým vstupním rizalitem.

V Lednickém zámeckém parku přibližně v půli cesty mezi zámkem a Janohradem se nachází romantická zřícenina historického seníku, koliby (ovčárny) švýcarského typu z 19. století. Zbyly z ní pouze přízemní obvodové zdi. V blízké budoucnosti se připravuje její rekonstrukce do původní podoby.

Hudební pavilon se nachází v Městském parku. V hudební pavilónku se pořádaly pravidelné koncerty a další kulturní akce. R. 2005 prošel městský park revitalizací. V hudebním pavilónu se dodnes pořádají různé produkce vážné hudby, dechovek i moderní populární hudby.

Unikátní dřevěná stavba hudebního pavilonu postavena v letech 1836–1837. Budova sloužila od prvopočátku jako hudební a divadelní sál. Je dochována v téměř původním stavu. Vstupní zaoblená část je doplněna bílými toskánskými sloupy. Uvnitř se dochoval i jeden ze tří dřevěných lustrů.

Hudlická skála je výrazný buližníkový útvar při jihozápadním okraji obce Hudlice. Její vrchol jako bod vynikajícího rozhledu je přístupný po odbočce ze značené turistické stezky z Hudlic do Svaté.

Pozůstatky vysokopecního provozu na zpracování železné rudy – Hugova či také Salmova huť v lokalitě Stará huť v údolí Jedovníckého potoka. Založena r. 1746 hrabětem Salmem. Provoz zanikl na konci 19. století. Dochován kamenný pozůstatek zdi s vyústěním tunelu, který do huti přiváděl vodu.

Původně fojtství, později povýšeno na rytířský statek. Do r. 1635 jej vlastnili Wetzingerové. Během třicetileté války zpustl. Po r. 1662 se majitelé střídali. V letech 1686 až 1794 patřil Stillerům. Poté několik majitelů až do r.1945, kdy byl zkonfiskován.

Původní gotická tvrz snad z roku 1447 byla v letech 1697-1704 přestavěna na barokní zámek. Za Czeiků je po polovině 19. stol. přestavěn do současných rozměrů. Po 2. světové válce velmi necitlivě modernizován.

Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.