Výsledky hledání míst

Původně gotická brána byla v I. polovině 16. století renesančně přestavěna a opatřena atikou s cimbuřím. Po požárech počátkem 60. let 19. století utilitárně upravena, počátkem 50. let 20. století restituován přibližně renesanční stav (bez cimbuří).

Majitelem bývalé vodní tvrze byl Mikuláš Divůček z Jemniště a Cimburka. Před r. 1593 tvrz přestavěli páni z Říčan na renesanční sídlo. Po výstavbě nového barokního zámku sloužil k ubytování panských úředníků.

František Adam z Trauttmandorffu r. 1724 nechal vybudovat Nový Zámek. Autorem byl F.M. Kaňka. 1754 vyhořel a hrabě nechal zámek přestavět a nově vybavit. Je sídlem vrcholného baroka a patrová budova sloužila zejména k letnímu pobytu.

Zřícenina hradu snad z poč. 14. stol.,o jehož historii a původu neexistují žádné písemné zprávy. Hrad se skládal ze dvou částí. Dodnes je zachované klenuté okno. Polohou, rozsahem a vybavením se hrad podobá spíše lovecké tvrzi.

Zámek byl postaven jako hosp. dvůr patrně na konci 18. stol.a později novobarokně upraven. V r. 1922 zde byl domov legionářů – invalidů a v srpnu 1945 začal sloužit jako dětský domov. Dnes je v zámku mezinárodní baptistický teologický seminář.

Zámek vystavěn v roce 1899. V průběhu druhé světové války objekt obsadila německá armáda. V padesátých letech zámek předán místní samosprávě. V devadesátých letech 20. století zámek vrácen restituentovi a ten zahájil rekonstrukci.

Na místě zámečku stály od poč. 17. století dvě selské události. V r. 1725 vystavěn zámek sloužící k odpočinku milevských a strahovských premonstrátů. Dvůr se zámkem je ukázkou venkovského barokního statku. Po roce 1948 v majetku JZD, po r. 1990 v restituci navrácen původním majitelům a opravuje se.

Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 14. stol. Jenecem z Janovic. V 16. stol. nazývaný zámkem. Na počátku 17. stol. již uváděn jako pustý. Zkázu dovršili Švédové roku 1641. Ve 20. stol. zřícenina sloužila jako obydlí chudině.

Rozhledna postavena roku 1884 zdejším Krušnohorským spolkem, rozhledna časem chátrala a v roce 1928 se zřítila, obnovena téhož roku už jen jako altán, po válce chátrá a zbývá pouze kamenná podezdívka přikrytá panely. V roce 2009 obnovena.

Vodní tvrz v Jeřeni byla postavena v 1. polovině 14. století a první zmínka pochází z roku 1321. Zanikla po připojení vsi k valečskému panství roku 1585. Do současnosti se zachovaly zbytky kruhového vodního příkopu a pahorek jádra se zbytky dodatečných sklepů z 19. století

Veřejnosti nepřístupný zámek. Tvrz z 14. st. po r. 1665 přestavěna Hildprandty na čtyřkřídlý barokní zámek s arkádovým nádvořím a šestibokou věží. Za Paarů pozdně barokní přestavba v l. 1760-80. Dnešní podoba z opravy po požáru v r. 1886.

Původní severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) stála západněji, v místech, kde je dnes Cihelná brána. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Šlo o jednoduchou účelovou stavbu. Zanikla při úpravě vedení silnice v první pol. 19. století.

Zaniklou centrální osmibokou hřbitovní kapli s výraznou jehlancovou střechou nechal postavit v polovině 16. století pražský měšťan Divišovský z Prošovic. Kaple byla zrušena za reforem Josefa II. (spolu s hřbitovem a dalšími kaplemi na něm) v roce 1784 a později byla zbořena.

Barokní zámek postavený na místě starší tvrze v roce 1711 opatem premonstrátského kláštera Englbertem Hájkem. Vystřídalo se v něm 18 majitelů. V roce 1933 se zámek stal majetkem sester dominikánek, které v něm zřídily domov důchodců.

Vodní tvrz založena vratislavskými biskupy již před r.1284. Tvořena věžovitou stavbou obklopenou příkopem. Přestavba do dnešní dispozice na přelomu 15. a 16. stol. V l. 1738–45 přestavba v zámek. R. 1945 zestátněna a od r.1946 sídlo městského muzea.