Výsledky hledání míst

Qustenberkové v l.1729–1730 přestavěli tvrz na zámek. Z projektu se uskutečnila jen stavba západního křídla s kaplí, severní a východní křídla jsou pozůstatky hosp.budov, které patřily k tvrzi. V současnosti je opuštěný a značně začíná chátrat.

Šumavský vrch Javorná se tyčí do výšky 1090 m n. m. Patří mezi 286 "tisícovek", ležících na české straně Šumavy. Po vystoupání na horu se turista – mimo pokochání se krásnou vyhlídkou – může zapsat do vrcholové knihy.

Tvrziště v zahradě domu č. p. 146 nedaleko románsko-gotického kostela. Dle amatérského výzkumu v 30. letech, při kterém nebyly nalezeny žádné pozůstatky zdí, byla celá dřevěná. Zbytky keramiky získané při témže výzkumu lze datovat do 2. pol. 14. stol. a počátku 15. stol., kdy tvrz zanikla.

Výrazné tvrziště s podsklepeným jádrem a zbytky vodního příkopu. První doložený majitel byl Přech z Javorníka, tvrz doložena r. 1528. Zpustla pravděpodobně na konci 16. století.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Vrchnostenské obydlí hospodářského dvora, které v letech 1835 - 1839 přestavěli pod vlivem klasicismu do podoby zámku tehdejší majitelé nedalekých Puklic Ota Skrbenský z Hříště s manželkou. V roce 1878 získává zámek Karel z Blankenštejna, který jej ještě v témže roce postoupil Michaelovi Rychnovskému. Jeho potomkům patří dodnes.

Jednopatrové architektonicky nevýrazné sídlo v západní části dvora. V roce 1625 tuto část vsi získává Kašpar z Grambu a v roce 1633 ji odkazuje své sestře Francelině provdané Dusíkové, která si zde v roce 1633 staví své sídlo. Po roce 1645 budova sloužila jako obydlí a kancelář správce dvora.

Kamenná rozhledna vysoká 23 m (774 m.n.m.) byla postavena místním turistickým spolkem r. 1891. Po 2. světové válce chátrala, pro špatný stav od 70. let 20. stol. uzavřena. Zrekonstruována a slavnostně otevřena r. 1993, přilehlá restaurace r. 1995.

Větrný mlýn holandského byl v provozu od r. 1875. V r. 1931 poničen vichřici a přestal sloužit svému účelu. Zdivo je z neomítnutého lomového kamene. Na mlýně je nainstalována napodobenina větrného kola, nepodobná původnímu.

V prostorách kostela sv. Petra a Pavla stávala od 13. století asi dřevěná tvrz, základní rodové sídlo pánů z Ceblovic. Dochovány nerovnosti terénu. Zanikla asi nejpozději počátkem 15. století, byla pravděpodobně nahrazena druhou tvrzí v obci a dalšími rodovými sídly.

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Jelení studánka je pramen pitné vody nacházející se na hřebenové trase Jeseníků ze sedla Skřítek na chatu Ovčárnu. Pár metrů od pramene je kamenná útulna, kde je možno se ukrýt v případě nepříznivého počasí.

Lovecký zámek dal přistavět v pol. 18. stol. k hřebčinci z r. 1673 hrabě Prokop Vojtěch Černín (arch. A. Lurago). Po r. 1790 zámek rozšířen, okolí upraveno pro pořádání honů. R. 1923 zámek vyvlastněn státem, v l. 1950-91 sloužil jako vojenská základna. Po rekonstrukci otevřen r. 2004 veřejnosti.

Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.