Výsledky hledání míst

Hrádek plnil zřejmě funkci sídelní pro některého z nižších feudálů na Frýdecku. Dnes jsou na místě pouze pozůstatky středověkého opevnění, značně poškozené pozdější těžbou kamene. Z hradiska je dnes přírodní amfiteátr.

Janovický hrad postavil nejspíše Jan Janovský ve 2. pol. 13. stol. S různými přerušeními byl v majetku rodu pánů z Janovic do 17. stol. Poslední zbytky jádra hradu byly odstraněny počátkem 19. stol. při změně části plochy areálu hradu na hřbitov.

Poustevna již v polovině 18. stol. Po zrušení dominikánského kláštera v Jablonném v Podještědí zde r. 1788 mniši Thomas a Valerián zbudovali roubenou poustevnu. Pod nejvyšší skálou kaple Božího hrobu a nad ní dřevěný kříž. Koncem 20. stol. poutní místo vyčištěno, zbudováno odpočinkové posezení, ke kříži schodiště.

Křížová cesta u pramene nad Janovem nad Nisou vybudována r. 1878 Josefem Klamtem a vysvěcena r. 1903. Po 2. světové válce místo zchátralo. Obnoveno do současné podoby r. 1996.

Lovecký zámeček přestavěný z bývalého mlýna někdy po roce 1880, kdy Alexandr markrabě Pallavicini koupil Janovské Údolí a připojil je k Jemnickému panství. Zpočátku myslivna byla v době honů využívána jako lovecký zámeček. Zámek je dnes zcela zrekonstruován a celý areál je využíván k rekreačním účelům.

Přírodní rezervace Janovský mokřad vyhlášena r. 2021 k ochraně bobra evropského a řady vzácných ptáků, ve východním okraji zřízena pastevní rezervace se stádem divokých koní plemene exmoorského pony a stádem praturů. Přístupna po naučné stezce.

Lázně založil kolem r. 1810 Jan z Tenczina. O největší rozkvět se zasloužil hrabě Camillo Razumovsky, který je koupil r. 1895. Později sloužily jako výcvikové středisko Hitlerjugend a v průběhu války zde byl zajatecký tábor. Po r. 1945 využívány jako rekreační středisko. Od r. 1994 areál chátrá.

Kamenný dvouobloukový most přes mlýnské rameno Blanice byl pravděpodobně v 18. století postaven před někdejší Píseckou branou. Na prostředním pilíři jsou osazeny socha svatého Jana Nepomuckého, která dala mostu jméno, a krucifix.

Hrad přestavěný na zámek. Poničený za husitských válek. Obnovu provedli biskupové Jan Roth a Jan Thurzo, kteří zde hostili mnoho vědců a umělců. Za třicetileté války obsazen Švédy. V 18. st. barokně přestavěn. Dnešní podobu dostal zámek v 19. st.

Pozdně barokní, částečně klasicistní zámek postavený nejspíše za Zikmunda Heimhausena koncem 18. stol. chátrající uprostřed zanikajícího parku. Jeden ze třech zámků postavený v této oblasti za Heimhausenů.

Zřícenina hradu, který vznikl někdy kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. K vidění jsou zbytky okrouhlé věže a pozůstatek hradby.

Pozůstatky bývalého vodního mlýna pocházejícího zřejmě již z 16. stol. Vodní mlýn s pilou byl v provozu až do 2. svět. války. Po odsunu sudetských Němců začal chátrat a nyní z mlýna zbyly pouze ruiny zarůstající vegetací.

Janův hrad je zřícenina bývalého hospodářského dvora. Zachovala se již jen část asi o velikosti většího domu. Od roku 2013 se o jeho údržbu a rekonstrukci stará Spolek Janův hrad Vizovice.

Umělá romantická zřícenina, postavená roku 1807. Jeden z letohrádků, postavený jako první v Lednicko - valtickém areálu pro Jana I. Lichtenštejna. Projekt vypracoval Joseph Hardmuth. Sloužil jako lovecký zámeček.

Zaniklý hrádek stával poblíž vsi Janůvka (zanikla v l. 1538–48). Hrádek beze zmínky v pramenech, snad postaven místním rodem ze Slušovic, odkud se již r. 1321 psal Vítek ze Slušovic. Pro více informací nutný archeologický průzkum. Na místě je znatelný val s příkopem, pozůstatky opevnění hrádku.