Výsledky hledání míst

Původně románský kostel prošel zřejmě několika gotickými přestavbami (kolem 1390, počátek 16. století), 1736 nevýrazná barokní úprava, 1800 zvýšena věž. Neobvyklý křížově uspořádaný presbytář, síňové trojlodí se sklípkovými klenbami. Vzhledem k poloze dominuje širokému okolí.

Barokní kostel stojí na místě původního kostela, který byl postaven patrně ve 13. stol. cisterciáckými mnichy. Roku 1286 získal patronát nad kostelem řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád nechal kostel zbourat a v l. 1721–1727 vystavěl nový barokní kostel pod vedením Jana Volfganga Braunbocka.

Novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudován v letech 1910–1914 (vysvěcen až v říjnu 1918). Trojlodní kostel podle návrhu architekta Wenzela Mattusche je vystavěn ve tvaru kříže. Nejkrásnější stavba ve Vítkově. 28.4.1994 prohlášen za kulturní památku.

Původní románský kostel vystavěn ve 13. století. Goticky přestavěn r. 1384. Nově vystavěn r. 1606. Po požáru přestavěn v l. 1670–1678 a získal barokní podobu. Úpravami prošel v polovině 18. století, kdy byla přistavěna věž.

Na místě původního dřevěného kostela v letech 1834–1838 vystavěn kostel nový, kamenný, od r. 1898 farní. R. 1902 přistavěna nová sakristie a r. 1919 pořízeny nové varhany. Opravy kostela probíhaly v letech 1931, 1964 a po roce 2005.

Barokní, v jádru gotický kostel, prvně zmiňován r. 1270. Po požáru v r. 1541 renesančně obnoven r. 1549 Václavem z Boskovic. R. 1572 přistavěna věž. R. 1726 vyhořel, barokně přestavěn – arch. Antonio M. N. Beduzzi, částečně dle plánů D. Martinelliho. V interiéru bohatá sochařská a malířská výzdoba.

Kostel vznikl přestavbou pův. kostela nebo kaple v l. 1612–1620 na obj. Bohuše st. Kokorského z Kokor a na Laškově (pamětní deska). R. 1806 byl kostel výraznou přestavbou rozšířen. R. 1929 vyzdobil interiér akad. malíř Jano Köhler. Z mobiliáře je cenná zejm. rokoková varhanní skříň z r. 1740.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v l. 1772–1779. Až r. 1843 byla při kostele zřízena samostatná fara. Zvony byly opakovaně zrekvírovány během světových válek, r. 1973 byly odlity tři nové zvony. V průběhu let byl kostel několikrát opravován, naposledy roku 1972. R. 2000 byl nově omítnut.

Jednolodní barokní kostel byl postaven roku 1755. V průčelí je vestavěná čtverhranná věž s dvěma zvony. Fasády zdobí pilastry s římsovými hlavicemi. Bohatě členěný interiér. Před kostelem kamenný kříž z roku 1859 s Kristem. Na severní straně empírové sousoší Kalvárie z roku 1808.

Novogotický kostel vznikl přestavbou gotického kostela (středověké jádro). R. 1605 byl pův. kostel renesančně upraven. R. 1643 byl zpustošen Švédy, opraven r. 1661. V l. 1859–62 novogoticky přestavěn (V. Vodička). V interiéru socha Madony z 15. stol., náhrobníky ze 16. stol. Zvony z l.1526 a 1547.

Novogotický kostel byl postaven na místě staršího dřevěného kostela z r. 1524. Nový kostel byl postaven r. 1874 dle návrhu ing. Eduarda Rittera. Ve věži visí zvony od známé zvonařky Laetitie Dytrychové. R. 1997 kostel poničila povodeň, r. 2000 celkově opraven. Od r. 2006 chráněná památka ČR.

Původně gotický kostel z pol. 14. století, ve 2. pol. 17. stol. přistavěna věž, sakristie a oratoř. 2 x barokně upravován v r. 1738 (okna, předsíně, kruchta, strop lodi) a 1798 (upravena a zvýšena věž). Ohradní zeď a vstupní brána patrně z 2. pol. 18. století. V areálu kostela hrobka Kolowratů.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti je jako gotický doložen od r. 1350. Je spojen s tzv. číhošťským zázrakem a farářem Josefem Toufarem, který byl umučen komunisty. Od r. 2015 je pohřben pod podlahou kostela před oltářem. Konají se zde pravidelné bohoslužby.

Jednolodní neorientovaný filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl mezi lety 1946 a 1948 přestavbou bývalé sýpky velkostatku. Snaha postavit v Puklicích kostel sahá do počátku 40. let 20. století, k realizaci stavby však došlo až po roce 1945, kdy byl konfiskován majetek majitele velkostatku.

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Březí byl postaven v letech 1719-1720 nákladem opata kláštera premonstrátů v Teplé Raimunda Wilferta. Nyní filiální kostel ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb.