Výsledky hledání míst

Mohutný kostel z let 1914–5 dominuje s dřevěnou zvonicí, zachovalou z původního církevního areálu, obci pod vrcholem Vyskře. Stavbu s novorománskými názvuky, která do sebe pojala i prvky starého kostela, projektoval turnovský architekt Karel Salač.

Farní kostel kostel je prvně připomínán až v 2. polovině 14. století. Původně gotický kostel byl po třicetileté válce v letech 1682–1684 opraven, v r. 1777 byl barokně upraven. Kostel je jednolodní, s krátkým trojbokým presbytářem. K severní straně presbytáře je připojena hranolová věž.

Kostel zaujímá dominantní polohu na návrší v horní části rozlehlé návsi. Dnešní stavba pochází ze začátku 18. století, kdy nahradila gotický kostel připomínaný ve 14. století jako farní. Na značně zchátralé stavbě byly v r. 2010 zahájeny opravy.

Barokizovaný, pův. gotický kostel postavil v l. 1464-96 biskup Tas z Boskovic a Černé Hory. V l. 1729-35 kostel opraven (plán G. P. Tencalla), postavena věž. Po požáru r. 1753 barokně opraven v l. 1773-89 (arch. J. A. Křzaupal von Grünenberg). V l. 1901-03 oprav. věž a záp. průčelí (arch. R. Völkl).

Kostel ve Vrbně byl původně gotický ze 13. století, roku 1480 byl opraven a v roce 1665 přestavěn - chrámová loď byla prodloužena a věž byla zvýšena o patro. Další přestavba se uskutečnila roku 1914. Kostel je jednolodní, s raně gotickým presbytářem a hranolovou věží s cibulovou bání

Původní dřevěný kostel ze 14. stol. poč. 18. stol. přestavěn ve stylu raného baroka. Kostel je obdélná stavba se štítovým průčelím. Presbytář čtvercový, na východě se sakristií. Interiér je trojdílný, loď vystavěna do centrálního osmistěnu.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící ve Strojeticích byl poprvé připomínán roku 1357. Pravděpodobně měl gotickou podobu, ale roku 1634 byl zničen požárem. Později v roce 1701 byl vystavěn v barokním slohu. Znovu obnoven byl roku 1834. Dnes je ve špatném stavu.

Novogotická stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie pochází z poloviny 19. stol. Do roku 1894 byl u kostela hřbitov.

Původní gotická kaple přestavěna roku 1701 v ranně barokním stylu a povýšen na kostel farní. Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu, s věží vystavěnou nad presbytářem.

Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století. Pozdně renesanční presbytář byl zaklenut v roce 1603 a věž zvýšena pseudorománským patrem. Zachovala se románská loď s emporou i spodní část věže.

Na místě původního gotického kostela v l. 1770–1780 postaven nový pozdně barokní kostel přestavěný r. 1856. V průčelí hranolovitá věž, jejímž podvěžím je veden hlavní vchod. Generální oprava v l. 1903–1904. Poslední opravy koncem 20. století.

Areál kostela, zděné zvonice a hřbitova, ohrazeného kamennou zdí na pahorku nad levým břehem Labe. Kostel z počátku 14. století, barokně upraven kolem roku 1700. Zvonice z roku 1833. Na hřbitově hrobka rodu Palackých, kde je pohřben zakladatel moderní české historiografie.

Původně gotický kostel ze 14. století. Poté byl roku 1555 renesančně přestavěn. Roku 1729 byl znovu přestavěn a to barokně, včetně rozšíření presbyteria a přistavění věže. V nice presbytáře socha Panny Marie, patrně od J. F. Pacáka.

Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.

Gotický kostel upravený ve III. čtvrti 14. století byl těžce poškozen za třicetileté války (oprava 1664) a zejména požárem 1874. Při obnově 1885–86 byl výrazně upraven. Následky poválečného chátrání odstranila amatérská oprava 1970–97. Obklopen hřbitovem, v jehož obvodové zdi zvonice (viz heslo).