Výsledky hledání míst

Kamýk je strmý, čedičový vrch stojící severně od Litoměřic. Arch. nálezy od neolitu až do středověku dokladují osídlení kopce. Vzhledem k terénu není vhodný k obývání, o hradiště zřejmě nešlo, snad zde bylo kultovní místo.

Jako náhradu za nevyhovující hrad si majitelé Kamýka postavili západně od něj sídlo v areálu panského dvora. Po třicetileté válce přestalo sloužit šlechtě a postupně zpustlo. Současná budova z roku 1865, dnes soukromý majetek.

Studánka se zděnou podezdívkou a dřevěnou nadstavbou, dřevěné posezení. Nachází se na červené turistické značce v lese, pod skalním úbočím Klíče, 0,5 km od sedla pod Klíčem, směrem na Nový Bor. Přístup ke studánce je od Svoru či z Nového Boru po červené značce.

Zámek vznikl z tvrze kolem r. 1382. Nejvýznamnějšími majiteli byli od konce 14. stol. vladykové Kaničtí z Čachrova. Zřejmě ještě Kaničtí přestavěli tvrz v druhé pol. 17. stol. na čtyřkřídlý barokní zámek. V r. 1870 byl zámek zmodernizován.

Původně dřevěná rozhledna, která zde stála do 50. let 20. stol. Poté vystavěna nová, železobetonová, společností T-mobile. Výška 62,3 m; ve 26,2 m se nachází vyhlídkový ochoz. Rozhledna přístupná od 18. 5. 2006.

Patrový dvojdům postaven v l. 1874–1875 dle projektu prof. Františka Niklase ve stylu romantizující novogotiky. Uliční průčelí symetrické, s osmi osami, nad krajními osami na obou stranách zdobné štíty. Je užíván Vyšehradskou kapitulou, veřejnosti nepřístupný. Památkově chráněný od r. 1958.

Soubor patrových štítových pozdně renesančních domů, vystavěných v r. 1625 kardinálem Františkem z Ditrichštejna pro místní kanovníky. Fasádu jednoho z domů pokrývají sgrafitová psaníčka.

Bývalý kaolinový lom Seč byl využívám od poloviny 20. století do r. 1993. Dnes představuje jediný větší odkryv sedimentů jurského až spodnokřídového stáří, označovaných jako rudické vrstvy. Kvůli výjimečnosti a atraktivitě je vyhledávanou turistickou lokalitou. V budoucnu zřejmě přírodní památkou.

Mariánský sloup z r. 1879, u kterého vyvěrá vydatný zdroj zvaný Kapalice. Místo v krásné krajině PP Údolí Krounky a Novohradky.

Na západní straně Dómského náměstí stojí budova kapitulní konsistoře, postavená 1735–8 O. Broggiem jako kněžský seminář. Roku 1880 zvýšena o novobarokní patro.

Pozdně klasicistní budovu kanovnické rezidence vystavěl pro Vyšehradskou kapitulu v roce 1875 podle vlastního projektu stavitel František Novák. Budova má gotizující fasádu, v přízemí jsou zrcadlové klenby, patro je plochostropé. Je využívána jako farní úřad. Vstup je přes branku v ulici K rotundě.

Volně stojící novobarokní dům na lichoběžníkovém půdorysu, krytý valbovou střechou z roku 1933, postavený podle projektu stavitele Tomáše Hainze. Původně kostnice doložená k r. 1654, později poustevna, vikárka, objekt užívaný k bydlení armádou, sídlo kaplana. Dnes je opět užívána k bydlení.

Sídlo kaplanů oltářů kostela sv. Víta v Českém Krumlově představuje první objekt ve městě s renesančními prvky. Nadal ho rožmberský kancléř Václav z Rovného. Později rozšířen o domácí kapli a obslužné prostory.

Někdejší sídlo blatenských kaplanů postavila po roce 1520 huť Benedikta Rejta (Rieda), pracující na zdejším zámku. Přes pozdější úpravy si objekt zachoval goticko-renesanční vzhled, zvýrazněný portálem z vnějšího schodiště do I. patra.

Ves Dolánky je poprvé zmíněná roku 1391 a její název napovídá, že leží pod dominantním vrchem Rubín. Kromě vstupní brány do zaniklého statku, je empírová kaple z počátku 19. století jedinou historickou stavbou.