Výsledky hledání míst

V obci stával zámeček vybudovaný na přelomu 17. a 18.století jako sídlo správy hospodářského statku. Jediná písemná zmínka o něm se váže k r. 1837.

Výrazná zřícenina hradu založeného počátkem 14. století s následnými pozdně gotickými přestavbami. V roce 1422 odolával obléhání husitským vojskem. Zpustl v polovině 16. století.

Reálné gymnázium v Táboře založeno r. 1862. Jeho novorenesanční budova s ornamentální a malířskou výzdobou postavena na břehu rybníka Jordán v letech 1904-1906 podle plánů Vincence Biebla. Areál trojkřídlé budovy dokončen stavbou tělocvičny až v letech 1996-1997.

Nejstarší obchodní dům v Praze postaven v letech 1869–1871 na místě objektu ze 14. století (U Hartlů, U Palmů). Stavitelé Alfréd Kirpal a Aleš Linsbauer, jméno navrhujícího architekta neznámé. Přes několikeré úpravy stavební podstata nedotčena.

Pozůstatky starší tvrze v prostoru někdejšího dolního statku v Habarticích, změněné v 17. století na rychtářský dům (dnes č. p. 22). Dolní statek původně sloužil jako sídlo manů frýdlantských pánů. Ti jej získali do plného vlastnictví roku 1712.

Pozůstatky mladší tvrze v prostoru někdejšího dolního statku v Habarticích, změněné v 18. století na sídlo správce poplužního dvora (dnes č. p. 29). Dolní statek původně sloužil jako sídlo manů frýdlantských pánů. Ti jej získali do plného vlastnictví roku 1712.

Renesanční tvrz a upravená vstupní brána do dvora z konce 16. stol. z doby Jiříka mladšího Příchovského z Příchovic. Zadní část přízemí užívaná jako sklep je pozůstatek původního gotického sídla ze 2. poloviny 14. stol.

Původně rezidenční dvůr, jako tvrz (hořejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Skoro 300 let patřil cisterciákům ve Vyšším Brodě. Zachovalá tvrz je pěkně opravena. Součástí areálu je bývalý pivovar. Slouží jako penzion (Haberský vrch).

Pův. rezidenční dvůr, jako tvrz (dolejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Po prodeji dvora s tvrzí r. 1581 Vilémovi z Rožmberka změněna na poddanskou usedlost. Tvrz byla po navrácení původním majitelům opravena. Slouží v současnosti jako soukromý rodinný obytný dům.

Pěkný výrazný pahorek čtvercového tvrziště, asi tři metry vysoký, v zahradě čp. 35 v severovýchodní části vsi. Vznik tvrze lze předpokládat v druhé polovině 14. století.

Trojkřídlý klasicistní zámek byl přestavěn ze straší, tehdy již zaniklé tvrze po roce 1824, kdy se panství stalo majetkem Jana Herringa z Frankensdorfu. V dnešní době budova slouží jako ústav sociální péče.

Prosté šlechtické sídlo v někdejší samostatné obci, dnes součásti Ústí nad Labem. Charakterem a dobou vzniku stojí na pomezí tvrze, panského domu a zámečku. Je v soukromých rukou a prošlo rekonstrukcí ukončenou r. 2020. Majitelé zájemcům na požádání umožňují prohlídku.

Původní barokní zámek vystavěn v l. 1717–20. Koncem 19. století vyhořel. Při opravě přestavěn na školu a jako škola sloužil až do roku 1992. V roce 2007 zámek zakoupil Petr Rudolf Vančura, zpřístupnil některé místnosti a zámek začal plnit funkci muzea a začaly se zde konat koncerty.

Částečně zachovalé tvrziště narušené hospodářským využitím návrší a výstavbou chatky. Tvrz existovala asi v rozmezí 13. - 15.století a byla možná centrem zaniklé vsi Moravičany.

Pískovcová skála na rozcestí cest do Štětí, Tupadel a Želízů, do jejíhož severozápadního čela vytesal Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století vlnícího se hada. Významný orientační bod.