Výsledky hledání míst

Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.

Klášterní kostel, chlouba bývalého konventu bosých augustiniánů, z let 1642 – 1666. Na stavbě se podílel architekt Antonio de Alferi, Ital žijící v Praze. I dnes můžeme obdivovat valutový štít, se sochami sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky.

Základem kláštera se v r. 1697 stal starý panský dům - „zámeček“. V r. 1719 byla zahájena stavba kláštera a v r. 1726 i kostela, jenž byl v r. 1739 vysvěcen. V době napoleonských válek areál sloužil jako lazaret. V r. 1821 kostel vyhořel. Později byl klášter rozparcelován a nevhodně upravován.

Kostel a klášter postavil řád augustiniánů na místě pův. dřevěné kaple. Kostel byl postaven v l. 1679-1703. Opakovaně byl opravován, naposledy v l. 1969-1980. Klášter byl postaven v l. 1679-1687 a 1705-1737. R. 1807 byl konvent zrušen a r. 1816 se sem přestěhovala škola. Dnes slouží administrativě.

Přípravy stavby zahájeny roku 1665, dokončen až roku 1702. Stavbu provázely sousedské spory s knížetem Lobkovicem a spory o autorství projektu. Přesto je jednou z nejzajímavějších staveb postavených v Praze na přelomu 17. a 18. stol.

Areál bývalého zemědělského dvora v Drastech koupily řádové sestry pro stavbu kláštera. Kromě něj je zde veřejnosti přístupná kaple sv. Terezie a zvonice. Stavba kláštera a hospodářského zázemí v roce 2025 ještě pokračuje. Při vchodu stojí Panský dům zapsaný do seznamu kulturních památek r. 1987.

K původnímu luterskému kostelu Nejsvětější Trojice byli po roce 1620 uvedeni bosí karmelitáni odměnou za duchovní vedení vítězných katolických vojsk v tažení proti stavovskému povstání. Od roku 1628 je zde chováno Pražské Jezulátko.

Klášter vznikl na místě Gryspekovského paláce u někdejšího hradčanského farního kostela pro mnichy barnabitského řádu. Po zrušení komunity za Josefa II. sem přešly bosé karmelitánky, pro které se vžilo pojmenování barnabitky. Po roce 1950 objekt ve správě ministerstva vnitra, klášter obnoven 1990.

Konvent servitů v Nových Hradech založený Ferdinandem Buquoyem v roce 1677 při kostele sv. Petra a Pavla. V 50. – 80. letech 20. století kasárna pohraniční stráže. R. 1991 vrácen řádu servitů, po smrti posledního řeholníka r. 2005 klášter převzalo společenství papežského práva Rodina Panny Marie.

Bazilika je gotická stavba,významná díky tzv.architektuře neomítnutého zdiva. Zakladatelkou kostela byla v r.1323 královna Eliška Rejčka. Po smrti zde byla pochována. Velmi vzácný je ze stříbra tepaný a pozlacený tabernákl s baldachýnem. Kostel v r.1987 povýšil papež Jan Pavel II. na baziliku minor.

Klášter založila ve smíšeném slohu s románskými i raně gotickými prvky královna Konstancie v r. 1233, kostel vysvěcen v r. 1239. V 17. a 18. století několikrát barokně přestavěn a rozšířen. Nyní je zde jediný funkční konvent cisterciaček v ČR, v jedné z budov areálu sídlí pobočka Muzea Brněnska.

Klášter založily před rokem 1269 dcery Vítka z Klokot. Prošel několika gotickými etapami a barokní přestavbou 1652–1734. Zrušen 1782, poté továrna a zámek (kostel farní). Po roce 1945 chátrá bez využití.

Cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založen před r. 1205 morav. markrabětem Vladislavem Jindřichem. Vybudován jako románská bazilika s příčnou lodí a pěti apsidami. Areál uzavíral ze tří stran nádvoří. R.1837 byl přestavěn na zámek. Dnes je Charity, slouží jako soc. ústav.

Klášter založen mezi lety 1197–9 Slávkem z Oseka. Postupná výstavba ve 13.–14. stol., dochována hmota kostela a křížová chodba s kapitulní síní. Po úpadku v 15. a 16. stol. barokní přestavba v první pol. 18. stol. Zrušen 1950, po roce 1990 obnoven.

Cisterciácký klášter zal. r. 1144 kníže Vladislav II. R. 1421 byl vypálen husity. V l. 1628–1740 barokně přestavěn (arch. J. B. Santini, K. I. Dientzenhofer). R. 1785 zrušen (josefínské reformy). Od r. 1826 v majetku kancl. Metternicha, po r. 1945 zestátněn. Od r. 1995 je Národní kulturní památkou.