Výsledky hledání míst

Drobný secesní kostel s vysokou věží si lovosičtí evangelíci postavili roku 1905. Po roce 1945 ho získala nynější církev čs. husitská, vzhledem k minimální údržbě však značně zchátral. V letech 2008–2009 opravena věž.

Pozdně barokní evangelická modlitebna z l. 1786–1810, průčelí klasicistně upraveno v pol. 19. stol. Kšely byly sídlem jednoho z prvních evangelických sborů vzniklých po vydání Tolerančního patentu a centrem evangelíků na Kolínsku.

Jednolodní obdélný kostel z l. 1861–62, postaven podle návrhu J. Martina. Uvnitř vybavení z druhé pol. 19. stol. od truhláře Zlámala a sochaře Votočky.

Červený cihlový, původně evangelický kostel, byl vystavěn v letech 1896–1899 v novogotickém stylu. V letech 1976–1979 adaptován pro opavský okresní archiv.

Objekt s novorománskými prvky na jižním okraji vsi v sobě slučoval modlitebnu i farní budovu. Postaven 1864, od roku 1875 zdejší farnost zahrnovala více než 50 obcí. Od 60. let 20. století kino a byty, od roku 1990 prázdný a intensivně chátrající.

Ruiny evangelického kostela z roku 1785–86. Poslední bohoslužby se zde konaly v roce 1948, kostel poté chátral. Dnes stojí uprostřed devastovaného hřbitova pouze obvodové zdivo. Při místním sboru od roku 1834 působila významná evangelická škola.

Evangelická modlitebna z let 1927–28 ve stylu doznívající tzv. reformované architektury pro luterskou evangelickou církev na západním okraji městského parku. Od roku 1947 ve správě Církve československé husitské.

Celek kostela, fary a evangelického hřbitova v západní části obce. Toleranční kostel z roku 1784, přestavěn 1854. Fara z roku 1871. Na hřbitově řada kvalitních pomníků od 50. let 19. století.

R. 1784 postavena dřevěná evangelická modlitebna. R. 1874 zahájena stavba nového kostela v pseudogotickém slohu. Dominantou kostela je věž vysoká 52 m. V l. 1984-87 proběhla generální oprava a dalšími opravy pak proběhly na přelomu 20. a 21. st.

Jednolodní orientovaný kostel s věží nad presbytářem byl postaven v letech 1929–30. Jedná se o ukázku historisující meziválečné architektury, hojně zastoupené v někdejších německy mluvících oblastech Čech, Moravy a Slezska

Kostel německé evangelické církve byl postaven roku 1902 na jihovýchodním okraji městského parku jako jednolodní stavba z režného cihelného zdiva. Po roce 1945 ho užívají baptisté. Jeden z typických tzv. červených kostelů v dříve německy mluvícím pohraničí.

Původně německý evangelický kostel byl postaven v letech 1897–8 jako jednolodní novorenesnační stavba, orientovaná k jihozápadu s hranolovou věží v čele hlavního (severovýchodního) průčelí. Od roku 1947 ve správě Církve českobratrské evangelické.

Secesní kostel církve Československé husitské postavený v roce 1902 podle projektu drážďanských architektů Graebnera a Schillinga.

Stavba evangelického kostela byla dokončena v novogotickém slohu v roce 1900. Po 2. světové válce byl velice málo využíván a začal chátrat. Po rekonstrukci byl v roce 1980 přeměněn na Koncertní síň B. Martinů a slouží kulturním potřebám města.

Původní kostel vystavěn okolo roku 1787. Po roce 1887 byl kostel vystavěn znovu a byla mu dána pseudorománská podoba.