Výsledky hledání míst

Slavonické podzemí tvoří sklepy původní středověké zástavby ze 13.–14. století a systém odvodňovacích chodeb ražených jednoduchými nástroji v průběhu 15. století.

Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.

Středověké sklepy budované zejména z hospodářských důvodů. Litoměřické podzemí patří k nejrozsáhlejším v Čechách. Sklepy mají až tři patra. Za válek sloužily i jako úkryt obyvatel a majetku.

Historický hraniční kámen z 18. století označoval zemskou hranici mezi Čechami a Slezskem. Stojí na dnešní státní hranici s Polskem u vsi Starostín a nese označení benediktinského opatství v Broumově. Od roku 1994 je kulturní památkou ČR.

Kamenný jednoobloukový mostek přes potok na cestě k bývalému mlýnu představuje hodnotnou a téměř intaktně dochovanou technickou památku ze 17. století. Od r. 2002 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Historický měřičský katastrální sloup pochází z 18. století z období tereziánského či josefského I. vojenského mapování. V mapách je často chybně označován za hraniční sloup označující zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Lidově je zván "mamlas".

Historický meteorologický sloup s uměleckou výzdobou z roku 1925. Kamenný sloup projektoval a zrealizoval sochař J. V. Dušek z Tábora. V jeho okénku i dnes naleznete meteorologické informace. U paty sloupu je povodňová značka ukazující výšku vody 3. září roku 1888. Technická památka.

Nevelký meteorologický sloup umístěný na rohu obecního úřadu vznikl před rokem 1920. V minulosti dvakrát přemístěn (v roce 1923 a 1952). Technická památka.

Historický pramen léčivé vody v osadě nedaleko kaple Panny Marie Pomocné. Poprvé zmiňován v roce 1659. Nazýván po pohanské kněžně Wodolence. U pramene bývaly i lázně. Nyní v areálu dětský tábor.

Historický hraniční kámen pod vrcholem Pradědu z roku 1721 stojí na místě, kde se stýkaly hranice tří panství.

Část opevnění Malé Strany z letech 1360-1362 vybudovaná na popud Karla IV. (1346-1378). Zeď vede od Újezdu nahoru na Petřín a ke Strahovskému klášteru. Dosahuje výšky 4 až 4,5 metru, je široká 1,8 metru a zpevňovalo ji osm věží.

Z hlediska obrany nevýhodná poloha města byla důvodem výstavby městské hlásky, ze které bylo možno obhlédnout široké okolí zejména směrem na západ. Věž v jádru pochází z 15. století, současný vzhled po požáru z roku 1665. V letních měsících přístupná.

Hláska na Kypuši je kamenná vyhlídková věž z r. 2015 nad bývalou sjezdovkou severozápadně od Lanškrouna. Vzhledem ke vzrostlé vegetaci je výhled omezen jen na průsek někdejší sjezdovky.

Rozhledna na hřbetu kopce nad náměstím někdejšího horního města v Krušných horách. Postavena r. 1902, upravena po r. 1918. Nepodařená oprava v 80. letech 20. stol. napravena v letech 2001–2002 včetně vybudování doprovodných prostor.