Výsledky hledání míst

Statek v západní části Nepřívěci představuje vzácně dochovanou ukázku selského hospodářství v 18.–20. století. Obytné stavení je patrový roubený dům s polovalbovou střechou, jejíž lomenice je vybavena záklopným prknem, hospodářské budovy jsou polozděné.

Dům v jihozápadním konci velkého opočenského náměstí je pozůstatkem jeho původní barokní zástavby. Byl postaven roku 1740, hlavní průčelí zdobí obraz Panny Marie Čenstochovské, jižní pak nika se sochou sv. Jana Nepomuckého. Nedávno byl vzorně opraven.

Patrový roubený podstávkový dům s mansardovou střechou a zděnou hospodářskou částí přízemí zastupuje typ zástavby typický pro Zákupy až do požáru roku 1842. Tehdy řada podobných objektů zanikla a byla nahrazena zděnými domy. Zachován krámský výkladec v uličním průčelí. Objekt slouží k bydlení.

Jednopatrový dům staršího založení tvoří výrazný urbanistický prvek v jižní části náměstí. Je součástí památkové zóny města. Nyní sídlo městského úřadu.

Mohutná stavba ze smíšeného zdiva, rozdělená na dvě poloviny – pohostinství u Laštůvků a rodinný dům. Objekt stojí na dominantním místě obce na mírném návrší a podle místních se podobá nemilské tvrzi, snad šlo původně o rychtu spadající pod panství v nedaleké Sokolnici – zatím nijak nedoloženo.

Dvoupatrový dům postavený kolem r. 1500, upraven renesančně, přestavěn v 19. století. Zachována gotická dispozice se střední zdí, mázhausem a zadní komorou. V místnostech původní klenby, portály. V patře dřevěný kazetový strop ze zámku v Prunéřově.

Řadový patrový dům v jihozápadní části husineckého náměstí zřejmě renesančního původu získal roku 1937 malovanou fasádu od místního malíře Josefa Krejsy (1896–1941), která se nese ve výrazném vlasteneckém duchu, propojující dějinné postavy od Václava IV. po legionáře.

Řadový jednopatrový dům uprostřed východní strany kolínského hlavního náměstí patří ke skupině objektů, postavených místním stavitelem Jedličkou po velkém požáru města roku 1734.

Podstávkový patrový dům s částečně zděným přízemím a vysokými bedněnými štíty sloužil od konce 18. století jako obytné stavení zemědělské usedlosti. Její ostatní stavby zanikly po roce 1945, dům sám je prázdný a silně zchátralý.

Klasicistní dům v exponované poloze ve svahu na severovýchodním okraji návsi. Přízemní dům na půdoryse písmene "L" sloužil jako pekárna. Vystavěn pravděpodobně na konci 18. stol. a do dnešní podoby rekonstruován v 1. pol. 19. století. Činnost pekárny ukončena kolem roku 1947. Soukromý majetek.

Původně gotický měšťanský dům U zlatého hřebene, přestavěný do dnešní podoby po požáru roku 1823. Dne 4. 2. 1808 se zde narodil Josef Kajetán Tyl, dramatik a autor textu dnešní české hymny. Tuto skutečnost připomíná od roku 1862 pamětní reliéf a jedna ze stálých exposic, která je v domě umístěna.

Zevně barokní dům na starších základech tvoří část severní fronty Linecké ulice u bývalého hřbitova kolem kaple sv. Martina. Objekt téměř trojúhelného půdorysu na západě zakončuje výklenková kaple s velkým krucifixem. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století zde funguje pension.

Dům vznikl ze dvou středověkých domů, v jeho jádře se dochovalo gotické zdivo. Byl renesančně přestavěn na poč. 17. stol. Současný vzhled získal při barokní přestavbě ve 2. pol. 18. stol., kdy vznikla uliční fasáda a vikýřový štít, snad od J. K. Kosche. Dvorní křídlo bylo přistavěno v 19. století.

Původně pozdně renesanční dům, součást komplexu zámeckého sídla, pivovaru a poplužního dvora na jižním konci Dobrovice. Poslední úpravy exterieru proběhly v 19. století, důkladná rekonstrukce počátkem 21. století. Slouží jako obytný dům.

Jednopatrový měšťanský dům, původně pozdně gotický, barokně přestavěný v 18. století. Barokní přestavbu provedl kadaňský architekt a stavitel J. K. Kosch v letech 1746 a 1756. Při přestavbě vznikla barokní uliční fasáda se štítem, bohatě zdobená štukem. Dům je památkově chráněný.