Výsledky hledání míst

Částečně přestavěná zrekonstruovaná dvoupatrová budova renesanční tvrze tvořící západní část dvora z 1. pol. 16. st. Původně součást zvíkovského manství, po r. 1577 se osada i dvůr staly za Voršily Vrábské z Bukova součástí sousedních Drahenic.

Zaniklá tvrz. Dřevěná tvrz zde mohla stát již v obd. 600–1000. Určitě se píše o tvrzi r. 1324 kdy zde seděl Heřman z Drahlína. R. 1390 se Drahlín zmiňuje jako součást liteňského panství. R. 1413 tvrz koupili Dobeš z Tmáně a Zdeněk z Podmokel, tvrz zanikla již v průběhu 15. stol.

Tvrz vystavěná many staroboleslavské kapituly před rokem 1377, pravděpodobně s využitím opevnění raně středověkého hradiště. Tvrz zpustla po roce 1508. Zachoval se nepříliš zřetelný val v zahradě domu čp. 38, který stojí na místě jádra zaniklé tvrze.

Tvrz postavili po r. 1374 bratři Jaroš a Racek. Během 16. stol. byla v držení pánů z Rožmitálu, r. 1508 Zdeněk Lev tvrz přestavěl. Dále se majitelé často střídali až do r. 1700, kdy tvrz koupil Ferdinand Schwarzenberg a připojil ji k protivínskému panství. R. 1762 tvrz pobořena vichřicí.

První zmínka o vsi je z roku 1294, kdy se uvádí Aldík z Drahoraze. V roce 1318 Sulek z Drahoraze. V roce 1361 vlastní ves Zdeněk ze Střevače. V letech 1434 až 1437 se uvádí Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze. V druhé pol. 15. stol. připojena ke Kopidlnu. Pravděpodobně nedlouho poté panské sídlo zaniká.

Nevýrazné zříceniny hradu založeného Bohušem z Drahotuš v 13. století. Po roce 1476 připadl hrad Pernštejnům, ztratil sídelní funkci a zpustl.

Telekomunikační věž a rozhledna v jednom, 504 m n. m., vysoká 48 m. Stojí na kopci Drahoušek. Postavena r. 2003, otevřena r. 2004. Zajímavost: stejný typ věže stojí na Sokolím vrchu u Dobrné.

Hradiště nedaleko Postoloprt bylo vybudováno na říční terase pouhé 2 až 4 m nad záplavovým územím Ohře pravděpodobně v druhé polovině 10. nebo počátkem 11. století. Zdejší místo bylo ale osídleno již od pravěku, v neolitu, době halštatské a římské.

Po zaniklém strážním hrádku zbyly pouze terénní pozůstatky, zřícenina hamru (nedokonalé vysoké pece) ze 14. st. a asi 10 m vysoká tavební věž.

Barokní mlýn postavený r. 1804. Často měnil majitele a podle posledního z nich, Jana Drápala, získal svoje jméno. Býval u něho unikátní dřevěný splav, který byl r. 1961 zbořen. Mlýn byl funkční do pol. 20. stol., poté byl znárodněn. R. 1991 přešel do soukromého vlastnictví a prošel rekonstrukcí.

Zaniklá tvrz Drasty je doložena pouze po dobu jednoho století, poslední zmínka je z r. 1482. Není známo, kde přesně stála ani jak vypadala. Osada Drasty asi o 20 staveních je nyní místní částí města Klecany.

Výrazný a zdaleka viditelný skalní rulový útvar ve výšce 775 m n. m., mající původ ve starších čtvrtohorách. Je tvořen mohutnou, 200 m dlouhou a velmi úzkou skalní hradbou, dosahující výšky až 35 m. Oblíbené cvičné místo horolezců.

Janu Václav Tham nejprve k renezanční tvrzi přistavěl barokní kapli a v pol. 18.st. ji celou přestavěl barokně. V r.1872 provedeny úpravy. V r.1924 připojen ke statku. Později patřil JZD jako skladiště.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol., založeného Řehořem z Litovic. Hrad goticky přestavěn v letech 1329–1343. V r. 1424 vypálen katolickými pány. R. 1448 dobyt a vypálen vojsky Jiřího z Poděbrad. Koncem 16. stol. opuštěn.

Terénní pozůstatky tvrze v zahradě domu č. p. 26, postavené po roce 1459 táborskými měšťany Petrem Růže či Benešem Haldou. Jako odúmrť se stává v roce 1541 majetkem města Tábora. Při zápisu majetku města Tábora v roce 1541 je uvedena ves Dražice s pustou tvrzí.