Výsledky hledání míst

Rozhledna, 624 m n. m., vysoká 24 m. Vystavěna s Jiráskovou chatou r. 1923 Klubem českých turistů (Arch. D. Jurkovič). Stojí na místě pův. kamen. rozhledny (1895,6 m). Po válce znárodněna, r. 1995 vrácena KČT. Po rekonstrukci znovu otevřena r. 2002.

Dělostřelecká tvrz byla postavena v l. 1937-38 v rámci opevňování naší hranice s Německem. Projekt vypracoval ing. F. Zavadil. Stavbu přerušila Mnichovská dohoda. Byly postaveny tři železobetonové sruby a byly vyhloubeny podzemní prostory a chodby. Od r. 1968 je zde expozice českosl. opevnění.

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1321, kdy byla v majetku Vlčka z nedalekého hradu Křídlo. V 2. pol. 14. stol. hrad i tvrz koupil Boček z Kunštátu. R. 1437 se tvrz uvádí už jen jako pusté, holé místo – zanikla tedy dlouho před tímto rokem. Dle archeol. výzkumu byla tvrz dřevěná s kamennými základy.

Zámek byl původně tvrzí, kterou na čtyřkřídlý renesanční zámek přestavěl v letech 1558–1610 Jindřich z Valdštejna. Roku 1831 nechal nový majitel Karel Anselm Thurn-Taxis přestavět zámek na cukrovar. Dnes je majitelem společnost Cukrovary TTD a.s.

Rozlehlý renesanční, barokně a klasicistně upravovaný panský dvůr byl postaven jako součást zámeckého areálu. Sloužil potřebám velkostatku i po jeho zestátnění roku 1945, které přineslo rozsáhlou devastaci. Do dubna 2010 byl důkladně opraven a stal se sídlem konglomerátu muzeí.

Zaniklá tvrz v Dobrovízi měla jen krátkou historii. Prvně je doložena r. 1400 při prodeji vsi a zanikla někdy v průběhu husitských válek, protože po jejich skončení již není zmiňována. Nedochovaly se po ní žádné stopy a není známo, kde přesně stála.

Křížová cesta je tvořena klasicistními kapličkami jednotné podoby a je zakončena obdélnou kaplí Božího hrobu. Je rozmístěna kolem kostela Panny Marie Bolestné. Pochází z let 1836-1837. Památkově chráněná.

Gotická tvrz rodu Koců z Dobrše, několikrát přestavována. Později byty a škola. Po roce 1989 zakoupilo budovu Sdružení pro obnovu Dobrše a následně začalo s rekonstrukcí.

Menhir Dobšický mužík se nachází v lesích mezi vesnicemi Dobšice a Závišín na Blatensku a je snadno dostupný pro pěší i cyklisty po neznačené lesní silničce spojující obě zmíněné vsi. Z obou je vzdálen něco přes 2 km a je opatřen informační tabulkou.

Hala bývalé dobytčí tržnice je unikátní ukázkou industriálního stavitelství konce 19. stol. Stavba byla zahájena v r. 1898 a v květnu r. 1900 se zde začlo obchodovat. Od r. 1991 je kulturní památkou. Dnes slouží jako obchodní dům.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1395 v majetku Bořka z Dohalic, r. 1440 v majetku Prokopa Dohalského. R. 1659 prodána Janem ml. Dohalským jako zpustlá. Václav Záruba z Hustířan tvrz r. 1667 přestavěl. V průběhu 2. pol. 18. stol. byla připojena k panství Sadová. R. 1825 byla zbořena a přestavěna na sýpku.

Okolo r. 1553 nechala Salomena z Janovic s manželem postavit v Doksech renesanční tvrz. Několikrát upravován a přestavován. Často střídal majitele. Valdštejnové užívali zámek až do roku 1945. Pozdější modernizace znehodnotila historické interiéry.

Terénní pozůstatky zbyly po šlechtickém hradě z 2. pol. 13. st. Založen byl zřejmě Merkvartici. Tři příkopy vymezovaly dvoudílný hrad. V jádru hradu byla nalezena zemnice s pecí. Poškozen odlámáním jižní části ostrožny při stavbě silnice a železnice.

Dolánky je hradiště na vrchu Rubín, v nadmořské výšce 352 m. Archeologické nálezy dokládají osídlení od pravěku po raný středověk a někteří badatelé jej ztotožňují se Sámovým Vogastisburgem z Fredegarovy kroniky či s bájným Luckým knížectvím z 9. stol.