Výsledky hledání míst

Mlýn v těchto místech býval patrně už na konci 14. století. V r. 1434 je zde uváděn Jíra mlynář, r. 1567 Matěj mlynář. Josefínský katastr zde zaznamenává r. 1783 dům a mlýn, Stabilní katastr r. 1841 čtyři budovy. Na jižní straně býval do 20. stol. náhon, vedoucí pod silnicí od Hořejšího mlýna.

Původně renesanční tvrz ze druhé poloviny 16. stol. založená za Dětleba Koce z Dobrše. Za Dohalských z Dohalic v první pol. 18. stol. upravena na zámek. Později zřízena kaple Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcená roku 1746.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze, kolem roku 1886, kdy jej vlastnili Nádherní z Borutína. Po roce 1945 byl zámek majetkem státních statků a po opravě roku 1970 byl užíván jako depozitář Státního ústředního archivu. Dnes je zde expozice prvního horolezeckého muzea v ČR.

Skromné zbytky hradu postaveného kolem roku 1313 Rackem, synem Sezemy z Krašovic. Před r.1434 koupili Bělou Burian a Jan z Gutštejna kteří na hradě nesídlili. Po roce 1785 hrad rozebrán na stavbu vesnických usedlostí.

Zámek s pozdně gotickým jádrem byl vybudován Benešovici ze staršího hrádku. Další přestavby proběhly v 15., 18. i 19. st. R. 1660-70 byl přestavěn na renesanční zámek. Dnes je zde obřadní síň a zámecká kaple.

Zikmund Vilém z Blevic a z Nosovic vybudoval na místě tvrze v r. 1606 renesanční zámek. Josef z Lobkovic přestavěl zámek v r. 1853 v pseudogotickém stylu. V 60. letech 20. stol. let zámek renovován do podoby z počátku 17. století.

Původní gotická tvrz z počátku 15. století, pravděpodobně za Marklovských ze Žebrače přestavěna do podoby renesančního zámku. V 18. století byl zámeček barokně upravený. V současnosti je objekt v soukromých rukou a probíhá jeho obnova.

Zcela zaniklé dvě bolíkovské tvrze mají sice společný areál, ale časově ani historicky spolu nesouvisejí. Starší je zmiňována r. 1368, mladší r. 1600. Ta byla pravděpodobně vystavěna za Volfa Koňase někdy v letech 1566-1590. Dnes se na místě tvrzišť nachází travnatá plocha a zarostlá zahrada.

Brána vznikla jako součást zachovalého městského opevnění. Nahradila v 19. století (1831) starší nevyhovující původní bránu. Brána postrádá zřetelný fortifikační účel a stala se spíše prvkem reprezentace města. Stojí v městské památkové zóně Nové Hrady a je památkově chráněná.

Brána, pozůstatek opevnění Polné, vybudovaného mezi lety 1443–1500. Přilehlý dům čp. 2, má gotické jádro (na fotografii žlutý dům vlevo).

Původní gotická brána ze 14. století, přestavěna renesančně v 16. století. V její blízkosti je zachována část gotických hradeb s kruhovou baštou.

Dolní brána je raně gotická stavba ze 60 let 13. st.. Věž je cca 20m vysoká s hodinami, nad průjezdem jsou 4 patra. Vznikla souběžně s hradbami. Stavba je výsledkem jediné raně gotické fáze, která po staletí zůstala ušetřena výraznějších úprav. Teprve v r.1905 přistoupilo město k rozsáhlejší opravě.

Zámek přestavěný ze starší tvrze kolem r. 1600. R. 1886 byla k zámku přistavěna v pseudorománském slohu kaple. V padesátých letech byla budova užívána jako školící středisko min. zemědělství a od r. 1960 byl ve správě min. vnitra. Po r. 1989 navrácen arcibiskupství, od r. 2015 přestavován na hotel.

Jednoprostorové raně středověké hradiště z 11. stol. na ostrožně nad Břežanským údolím. Prozkoumáno v 80. letech 20. stol. V. Čtverákem.

Vodní tvrz, založena Petrem I. z Rožmberka před rokem 1349. Poslední zmínka o tvrzi je z roku 1404. Během husitských bouří byla tvrz pravděpodobně zničena husity. Tvrziště bylo poškozeno v letech 1924–25 při výstavbě rybníka.