Výsledky hledání míst

Rozlehlý renesanční, barokně a klasicistně upravovaný panský dvůr byl postaven jako součást zámeckého areálu. Sloužil potřebám velkostatku i po jeho zestátnění roku 1945, které přineslo rozsáhlou devastaci. Do dubna 2010 byl důkladně opraven a stal se sídlem konglomerátu muzeí.

Zaniklá tvrz v Dobrovízi měla jen krátkou historii. Prvně je doložena r. 1400 při prodeji vsi a zanikla někdy v průběhu husitských válek, protože po jejich skončení již není zmiňována. Nedochovaly se po ní žádné stopy a není známo, kde přesně stála.

Křížová cesta je tvořena klasicistními kapličkami jednotné podoby a je zakončena obdélnou kaplí Božího hrobu. Je rozmístěna kolem kostela Panny Marie Bolestné. Pochází z let 1836-1837. Památkově chráněná.

Gotická tvrz rodu Koců z Dobrše, několikrát přestavována. Později byty a škola. Po roce 1989 zakoupilo budovu Sdružení pro obnovu Dobrše a následně začalo s rekonstrukcí.

Menhir Dobšický mužík se nachází v lesích mezi vesnicemi Dobšice a Závišín na Blatensku a je snadno dostupný pro pěší i cyklisty po neznačené lesní silničce spojující obě zmíněné vsi. Z obou je vzdálen něco přes 2 km a je opatřen informační tabulkou.

Hala bývalé dobytčí tržnice je unikátní ukázkou industriálního stavitelství konce 19. stol. Stavba byla zahájena v r. 1898 a v květnu r. 1900 se zde začlo obchodovat. Od r. 1991 je kulturní památkou. Dnes slouží jako obchodní dům.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1395 v majetku Bořka z Dohalic, r. 1440 v majetku Prokopa Dohalského. R. 1659 prodána Janem ml. Dohalským jako zpustlá. Václav Záruba z Hustířan tvrz r. 1667 přestavěl. V průběhu 2. pol. 18. stol. byla připojena k panství Sadová. R. 1825 byla zbořena a přestavěna na sýpku.

Okolo r. 1553 nechala Salomena z Janovic s manželem postavit v Doksech renesanční tvrz. Několikrát upravován a přestavován. Často střídal majitele. Valdštejnové užívali zámek až do roku 1945. Pozdější modernizace znehodnotila historické interiéry.

Terénní pozůstatky zbyly po šlechtickém hradě z 2. pol. 13. st. Založen byl zřejmě Merkvartici. Tři příkopy vymezovaly dvoudílný hrad. V jádru hradu byla nalezena zemnice s pecí. Poškozen odlámáním jižní části ostrožny při stavbě silnice a železnice.

Dolánky je hradiště na vrchu Rubín, v nadmořské výšce 352 m. Archeologické nálezy dokládají osídlení od pravěku po raný středověk a někteří badatelé jej ztotožňují se Sámovým Vogastisburgem z Fredegarovy kroniky či s bájným Luckým knížectvím z 9. stol.

První doklad o existenci mlýna je v I. vojenském mapování– josefském z let 1764–1768. V r. 1930 byl majitelem mlýna Augustin Schiffner. Mlýn zanikl někdy v 1. polovině 20. stol. Dodnes se dochovaly zbytky obvodového zdiva z kamenných kvádrů, prostor lednice vytesaný v pískovcové skále a náhon.

Zámek postaven v 17. stol. olomouckými kartuziány. V r. 1826 se stal majetkem hraběte Filipa Ludvíka Saint Genois. V 19. stol. sídlem lesní správy. Opravován byl v r. 1908 a v 80. letech 20. stol. Dnes je zámek majetkem obce a sídlem obecního úřadu.

Tvrz postavili v 15. stol. Rýzmburkové. Prvně se zmiňuje r. 1515 v majetku Zikmunda a Jana Měsíčků z Výškova, kteří přistavěli renesanční křídlo. Poté se majitelé střídali. V 18. stol. byla v majetku jezuitů, kteří přistavěli kapli. R. 1805 koupena Černíny z Chudenic a r. 1852 rozprodána na byty.

Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol. upravená v 17. stol. na zámek, který byl přibližně koncem 18. stol. rozšířen o kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému a čtyřpatrovou věž s bání a hodinami.