Výsledky hledání míst

Budova děkanství v Hostinném z r. 1525. V r. 1555 ji poničil požár, obnovena a renesančně přestavěna r. 1578. Pozdně renesanční přestavba r. 1610 od italského stavitele Carla Valmadiho. Zachována bohatá sgrafitová výzdoba.

Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.

Fara byla ve Spáleném Poříčí už od středověku. V r. 1620 vyhořela. Za několik let byla nahrazena provizorní dřevěnou a později novou zděnou budovou. Současná barokní podoba pochází z přestavby v roce 1780. Roku 1792 byla poříčská fara povýšena na děkanství. Správě farnosti slouží budova dodnes.

V jádru barokní objekt vznikl přestavbou vyhořelého středověkého Zlonického domu po r. 1692. Ve vlastnictví římskokatolické farnosti je od r. 1634. Současná klasicistní podoba je z přestavby po požáru poč. 19. stol. Uchována gotická sklepení a barokní klenby v přízemí. Památkově chráněn od r. 2010.

Historie pacovské farnosti sahá do poloviny 14. století. Fara zde byla povýšena na děkanství roku 1803. To sídlí v barokní budově z 18. století, upravené v polovině 19. stol. V minulém režimu zde byla zemědělská škola, dnes opět duchovní správa. V budově repliky obrazů z 18. století.

Pozdně goticko-renesanční budova, přestavěna za Jiřího Bořity z Martinic, snad v 80. letech 16. století. Za Jaroslava Bořity z Martinic povýšena na děkanství. V poschodí se zachoval vzácný táflovaný strop, malovaný temperou, z počátku 17. století.

Původně patrová gotická budova – sídlo johanitských farářů – byla jednoduše upravena v 18. století a znovu po požáru v roce 1811. S památkově chráněnou budovou děkanství sousedí budova děkanské knihovny, jejíž součástí je kaple Růžencového bratrstva. S farním kostelem je budova propojeno chodbou.

Děkanství bylo postaveno v letech 1728–35 podle návrhu Giacoma Antonia Cannevala ve vrcholně barokním slohu v prostoru bývalého kláštera a městského hradu. Po požáru v roce 1784 bylo děkanství přestavěno v jednodušším, pozdně barokním slohu. V této podobě se budova dochovala prakticky dodnes.

Pozdně barokní farní budova jižně od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původem pozdně gotická z 15. století, barokní úpravy v roce 1720. Hospodářské budovy převážně z 19. století. Prostor dvora ohraničen ohradní zdí s bránou a brankou. Při severní zdi výklenek se sochou sv. Prokopa z roku 1736.

Pozdně barokní dvoupatrová řadová budova děkanství postavená v letech 1783-1785 na místě středověkého domu, sloužícího do roku 1782 jako provizorní fara. Fasádu má členěnou mělkým středním rizalitem završeným tvarovaným štítem, podloubí má pět arkád. Jako sídlo farního úřadu budova slouží dodnes.

Klasicistní jednopatrová budova děkanství z let 1783–1786. Budova náleží ke starší zástavbě. Obdélný půdorys o sedmi okenních osách. V průčelí trojosý rizalit. Nároží zdůrazňují pilastry. Klenby valené. Děkanství zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pozdně klasicistní jednopatrová budova děkanství pochází z první poloviny 19. stol. Doklad vysoké úrovně kulturního a stavebního vývoje města. Urbanisticky významná poloha. Nárožní rozlehlá budova. Úzký průchod v nároží mezi farou a kostelem uzavírá kulisová brána. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Areál umístěn na západní straně podélné návsi. Děkanství pochází převážně z 1. pol. 18. stol. R. 1825 rozšířeno a fasáda upravena v empírovém stylu. Fasáda empírová členěná pásovou rustikou. V obytné budově zachována většina historických prvků. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Zděná omítaná patrová budova s rizalitem v levé části; zadní stranou připojená k městské hradbě. Původně renesanční, v 1. pol. 18. století barokně přestavěna; severní část budovy je klasicistní. V koutu rizalitu vstupní portál rámovaný ostěním s uchy a kapkami; nad ním korunovaný maltézský znak.

Na místě současných barokních budov stával po roce 1400 gotický dvorec, chráněný městskými hradbami. Po požáru v roce 1766 byla středověká stavba nahrazena barokní. Průčelí pochází z konce 18. století. Ze středověké stavby se zachovaly stavební detaily, jako jsou portálky a kamenná ostění oken.