Výsledky hledání míst

Původní vodárenská věž z dvacátých letech 20. st. byla v roce 2005 přestavěna. Po rekonstrukci tak vznikla stavba, která nyní slouží jako penzion s restaurací a kruhovou vyhlídkou.

Barokní vodárenská věž postavená pro zásobování zámeckého areálu vodou. Stojí na náměstí, obklopeném barokními stavbami a sochami. Po ztrátě původní funkce sloužila jako byty, klubovny, dnes v soukromém vlastnictví.

Vodárenská věž z 20. let 20. století na severním okraji města v místní části Karviná-Hranice.

Válcová vodárenská věž s bohatým secesním dekorem z roku 1904, postavená dle projektu Osvalda Polívky a technického řešení Jana Vladimíra Hráského. Opravy 1945 a 1993. Celková výška 37 m, objem vodojemu 412 m krychlových.

Městská vodárenská věž. Původně barokní stavba z let 1721 - 24; zajišťovala vodu pro Samsonovu kašnu. Přestavěna r. 1882 v neogotickém slohu, na věž osazena válcová nádrž a nynější dlátková střecha. Sgrafito na východním průčelí s městským znakem. Jedna z nejvýznamnějších technických památek města.

Místo dřevěné věže z r. 1495, poškozené více požáry, postavil 1588–91 novoměstský měšťan Karel Mělnický dnešní kamennou. Zato byl 29. 10. 1596 povýšen do šlechtického stavu, čemuž nezabránilo ani vychýlení věže. Velká rekonstrukce skončila roku 2009.

Zděná hranolová věž bez slohových znaků, postavená v 18. století pro zásobování duchcovských lázní Valdštejnů léčivou vodou z lahošťského Obřího pramene. V Obřím prameni byl r. 1882 nalezen tzv. Duchcovský poklad, depot bronzových keltských výrobků.

Betonová vodárenská věž v Kladrubech nad Labem z 20. let minulého století byla v letech 2014-2015 upravena výstavbou vnějšího kovového schodiště na rozhlednu přístupnou v rámci prohlídek Národního hřebčína.

Objekt vodárny (vodárenské čerpací stanice) byl postaven v r. 1902 na vodovodu, který zásoboval Litoměřice vodou. Budova stanice od 70. let minulého století chátrala. V roce 2002 až 2003 byla kompletně rekonstruována a je v ní vytvořena expozice o historii vodárenství.

Moderní technická vodárenská stavba kruhového půdorysu z r. 1911 situovaná při vjezdu do areálu, kde stávala čerpací stanice pro České dráhy. Omítkový reliéf třebovského kohouta. Stavba je dokladem vysoké úrovně regionálního meziválečného stavitelství. Státem chráněná památka od r. 2015.

Vodárenský pavilon Vrbovka je příkladem moderní technické stavby. Historický vodní zdroj využívaný již v 19. století. Vystavěn na kruhovém půdorysu s kopulí, završenou lucernou r. 1911 nákladem obce ve stylu architektonické moderny s dozvuky secese. V seznamu kulturních památek od r. 2015.

Vodárenská věž, postavená r. 1932 z prostředků Obecního úřadu – na její stavbě se tehdy podíleli všichni nezaměstnaní z obce. Nyní patří Vodárnám Kladno a Mělník.

Vodárenská věž holešovických jatek byla postavena r. 1895. V l. 1910–1922 prováděny různé přístavby (chladírna, spalovna atp.). Po r. 1920 areál připojen na veřejný vodovod. R. 1983 jatka zanikla, vzniká tržnice. R. 1993 areál prohlášen kulturní památkou. R. 1998 proběhla rekonstrukce věže.

Historicky a architektonicky cenný objekt vodojemu a rozhledny na vrcholu Hladnova nad moravskoslezskou metropolí. Vystavěn v l. 1908–9 podle projektu J. Valence. V r. 1970–73 upraven na restauraci. Dnes chátrá.

Nepatrné reliéfní stopy tvrziště vzniklého zřejmě na počátku 14. století, kdy se v roce 1316 po Voděradech píše Mikuláš a v roce 1349 Medvídek. K zániku došlo někdy před rokem 1490, kdy se tvrz již neuvádí.