Výsledky hledání míst

Zděná barokní boží muka byla vystavěna v první polovině 18. století. Rekonstruována byla v roce 1904, po roce 1945 dlouhodobě chátrala. Opravena byla na začátku 90. let 20. století a v roce 2013. Do jedné z nik v lucerně byla tehdy umístěna drobná soška sv. Antonína Paduánského s Ježíškem.

Pozdně renesanční campanilla, pravděpodobně z doby kolem roku 1615. Přízemí je z kamene, patra vyzdívána z cihel, z vnitřní strany neomítnutých. Renesanční okna byla v 2. pol. 19. stol. upravena do novogotického oblouku. Bývala zdobena sgrafity, ta se částečně dochovala na zdi do dvora kostela.

Jako náhrada shořelé dřevěné zvonice se od konce 40. let 16. století stavěla mohutná kamenná věž. Dokončena vztyčením báně roku 1585. Obnovena 1729, nová báň 1839–40. Orloj z roku 1591 nahradil 1829 J. Božek hodinami. Dnes přístupná, daleký rozhled.

Bílá věž nahradila dvoupatrovou zvonici z roku 1581, zničenou po požáru v roce 1689. Po požáru v roce 1758 byla zvýšena o třetí patro a získala současnou podobu. Bohatě zdobený barokní portál z roku 1678 býval původně v průčelí arciděkanského chrámu, na věž byl přenesen v roce 1898.

Beskydské horské středisko pojemnované podle bíle natřeného kříže, který zde stojí dle pověsti na paměť smrti jednoho z portášů.

Biskupská rezidence, původně piaristická kolej založená roku 1761 původně v měšťanském domě, od roku 1769 sídlící v nové budově. Od roku 1785 zde sídlí českobudějovické biskupství.

Replika jeruzalémského Božího hrobu, vystavěna v letech 1685–88 hraběnkou Marií Františkou z Vrtby, provdanou z Heisensteinu. V roce 1784 kolem vznikl hřbitov. V l. 1851–52 opravena, stejně tak v 60. letech 20. století.

Bílov je ves slovanského původu, založená na konci 12. století. Zdejší kamenná boží muka byla postavena roku 1549 a stojí na východním okraji obce. Na oblém sloupu je čtyřhranná kaplička s obdélnými segmentem zakončenými výklenky, která plynule přechází do kamenného kříže.

Hranolový pylon s přístřeškem, postavený roku 1818, po zbourání původních Božích muk.

Kamenná boží muka z roku 1899 s masivním sloupem a velkou lucernu. Výklenek lucerny, kde byla původně soška či obrázek, je v současnosti prázdný. Na vrcholu lucerny je kovový kříž. Boží muka byla v Čechách stavěna od gotiky, představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus.

Na kopci při hlavní silnici z obce Nedvězí na Slavonín stojí čtyřboká zděná boží muka se sedlovou stříškou. Byla postavena v polovině 19. století. Je od nich nádherný výhledy na Olomouc, Nízký Jeseník a Svatý Kopeček.

Zděná boží muka, hranolového tvaru s plechovou stříškou a třemi výklenky s dřevěnými okny pro obrázky svatých. Nemovitá kulturní památka od roku 1994. Bližší informace nejsou.

Boží muka stojí na rozcestí v mírném svahu na východním konci obce. Hranolová boží muka, umístěná na velké čtvercové podestě. V horní třetině jsou členěná profilovanou římsou, na které je umístěna kaplice; kaplice má na všech stranách niky s malovanými svatými obrázky. Krytá je stanovou stříškou.

Masivní zděná boží muka se čtvercovým půdorysem stojí při silnici č. 602 z Velkého Meziříčí na Měřín. V nikách lucerny jsou umístněny novodobé náboženské obrázky. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Při opravě ve 20. století v nich byly objeveny historické dokumenty.

Raně barokní kamenná pilířková boží muka z roku 1685. Hranolový dřík je završen profilovanou římsou, na které je čtyřboká kaplice prolomená ze tří stran půlkruhově zaklenutými nikami. Na čtvrté straně je nápis: L.P. 1685/ TITO/ BOZI MVKA/ DAL POSTA/ WITI SSlMON/ STIEGNEK/ KE CTI A CH/ WALE BOZI.