Výsledky hledání míst

Zděná barokní boží muka byla vystavěna v první polovině 18. století. Rekonstruována byla v roce 1904, po roce 1945 dlouhodobě chátrala. Opravena byla na začátku 90. let 20. století a v roce 2013. Do jedné z nik v lucerně byla tehdy umístěna drobná soška sv. Antonína Paduánského s Ježíškem.

Bílá věž nahradila dvoupatrovou zvonici z roku 1581, zničenou po požáru v roce 1689. Po požáru v roce 1758 byla zvýšena o třetí patro a získala současnou podobu. Bohatě zdobený barokní portál z roku 1678 býval původně v průčelí arciděkanského chrámu, na věž byl přenesen v roce 1898.

Pozdně renesanční campanilla, pravděpodobně z doby kolem roku 1615. Přízemí je z kamene, patra vyzdívána z cihel, z vnitřní strany neomítnutých. Renesanční okna byla v 2. pol. 19. stol. upravena do novogotického oblouku. Bývala zdobena sgrafity, ta se částečně dochovala na zdi do dvora kostela.

Jako náhrada shořelé dřevěné zvonice se od konce 40. let 16. století stavěla mohutná kamenná věž. Dokončena vztyčením báně roku 1585. Obnovena 1729, nová báň 1839–40. Orloj z roku 1591 nahradil 1829 J. Božek hodinami. Dnes přístupná, daleký rozhled.

Beskydské horské středisko pojemnované podle bíle natřeného kříže, který zde stojí dle pověsti na paměť smrti jednoho z portášů.

Biskupská rezidence, původně piaristická kolej založená roku 1761 původně v měšťanském domě, od roku 1769 sídlící v nové budově. Od roku 1785 zde sídlí českobudějovické biskupství.

Replika jeruzalémského Božího hrobu, vystavěna v letech 1685–88 hraběnkou Marií Františkou z Vrtby, provdanou z Heisensteinu. V roce 1784 kolem vznikl hřbitov. V l. 1851–52 opravena, stejně tak v 60. letech 20. století.

Gotizující kamenná pilířková boží muka vznikla patrně kolem roku 1650. Mají vysokou patku, hranolový dřík je do cca 2/3 své výšky skosený, kaplice má hlubokou niku a vrcholí dvouramenným křížem. Spolu s božími muky U Hamerníku tvoří jakousi ochranu městečka. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Kamenná pilířková boží muka byla vztyčena severně od obce Veveří u cesty na Nové Hrady v roce 1845. Jsou zdobena rytými rámy, na podstavci mají kromě letopočtu špatně čitelné iniciály I. W. V mělké nice kaplice je novodobý obrázek. Na vrcholu je jednoduchý kovový kříž. Nejsou památkově chráněná.

Jednoduchá žulová boží muka z 18. století na rozdvojení cesty ze Zachotína, které dále pokračují na Mysletín a Častonín. Boží muka jsou částečně poškozena, na vrcholu chybí (pravděpodobně kovový) křížek. Obrázek v mělké nice je moderní.

Boží muka z 18. století, podle ne zcela zřetelného nápisu na podstavci snad z roku 1746. Jsou vytesána z žuly, na jednoduchém čtverhranném podstavci je čtverhranný nezdobený dřík. Kaplička s mělkými nikami je zakončena koulí a dvojramenným kovovým křížem. Boží muka jsou dobře zachovaná.

Žulová pilířková boží muka s čtyřhranným dříkem z 18. stol. Na čtyřbokém soklu mají psaníčkovou bosáž. Hranolová kaplice je členěna segmentově zaklenutými nikami s ústupkem. Na vrcholu je jehlan s koulí a kovovým dvouramenným křížem. Boží muka byla opravována r. 1879. Památkově chráněná od r. 1958.

Boží muka, označovaná též jako morový sloup, pocházejí ze 17. století, pravděpodobně z doby před rokem 1685. Na čtyřbokém podstavci stojí mohutný obílený válcový dřík, na něm je čtyřboká kaplička zakončená dvojitým křížem. V mělkých nikách jsou mozaiky světců, vytvořené snad ve 20.století.

Boží muka - drobná, nově opravená památka stojící na rozcestí při obci Ostrov u Machochy.

Poměrně nízká nedatovaná boží muka. Typově odpovídají obdobným památkám v okolí z 19. či 20. století. Jsou žulová, mírně širší sokl je dnes téměř pod úrovní terénu. Dřík je čtyřboký, kaplice jen mírně rozšířená, s mělkými nikami. Kovový kříž na vrcholu má nezvyklý tvar. Nejsou památkově chráněná.