Výsledky hledání míst

Zděná barokní boží muka byla vystavěna v první polovině 18. století. Rekonstruována byla v roce 1904, po roce 1945 dlouhodobě chátrala. Opravena byla na začátku 90. let 20. století a v roce 2013. Do jedné z nik v lucerně byla tehdy umístěna drobná soška sv. Antonína Paduánského s Ježíškem.

Jako náhrada shořelé dřevěné zvonice se od konce 40. let 16. století stavěla mohutná kamenná věž. Dokončena vztyčením báně roku 1585. Obnovena 1729, nová báň 1839–40. Orloj z roku 1591 nahradil 1829 J. Božek hodinami. Dnes přístupná, daleký rozhled.

Bílá věž nahradila dvoupatrovou zvonici z roku 1581, zničenou po požáru v roce 1689. Po požáru v roce 1758 byla zvýšena o třetí patro a získala současnou podobu. Bohatě zdobený barokní portál z roku 1678 býval původně v průčelí arciděkanského chrámu, na věž byl přenesen v roce 1898.

Pozdně renesanční campanilla, pravděpodobně z doby kolem roku 1615. Přízemí je z kamene, patra vyzdívána z cihel, z vnitřní strany neomítnutých. Renesanční okna byla v 2. pol. 19. stol. upravena do novogotického oblouku. Bývala zdobena sgrafity, ta se částečně dochovala na zdi do dvora kostela.

Beskydské horské středisko pojemnované podle bíle natřeného kříže, který zde stojí dle pověsti na paměť smrti jednoho z portášů.

Biskupská rezidence, původně piaristická kolej založená roku 1761 původně v měšťanském domě, od roku 1769 sídlící v nové budově. Od roku 1785 zde sídlí českobudějovické biskupství.

Replika jeruzalémského Božího hrobu, vystavěna v letech 1685–88 hraběnkou Marií Františkou z Vrtby, provdanou z Heisensteinu. V roce 1784 kolem vznikl hřbitov. V l. 1851–52 opravena, stejně tak v 60. letech 20. století.

Boží muka z 18. století, podle ne zcela zřetelného nápisu na podstavci snad z roku 1746. Jsou vytesána z žuly, na jednoduchém čtverhranném podstavci je čtverhranný nezdobený dřík. Kaplička s mělkými nikami je zakončena koulí a dvojramenným kovovým křížem. Boží muka jsou dobře zachovaná.

Jednoduchá žulová boží muka z 18. století na rozdvojení cesty ze Zachotína, které dále pokračují na Mysletín a Častonín. Boží muka jsou částečně poškozena, na vrcholu chybí (pravděpodobně kovový) křížek. Obrázek v mělké nice je moderní.

Pilířová boží muka s jednoduchou kapličkou a dvouramenným křížkem ve vrcholu vznikla v 1. polovině 19. století a stojí na katastrálním území Prčice, které je součástí dvojměstí Sedlec-Prčice. Nacházejí se na severovýchodním okraji města při rozcestí silnice a polní cesty.

Boží muka - drobná, nově opravená památka stojící na rozcestí při obci Ostrov u Machochy.

Pozdně barokní boží muka ve formě hranolového pilíře s kapličkou s nikami a se stanovou stříškou s křížem. Na zadní ploché straně kapličky datace ve štuku - 1834. Patří do souboru božích muk a kapliček provázejících poutní cesty směrem k poutnímu místu Kájov.

Boží muka, označovaná též jako morový sloup, pocházejí ze 17. století, pravděpodobně z doby před rokem 1685. Na čtyřbokém podstavci stojí mohutný obílený válcový dřík, na něm je čtyřboká kaplička zakončená dvojitým křížem. V mělkých nikách jsou mozaiky světců, vytvořené snad ve 20.století.

Kvalitní barokní kamenná sochařská práce z r. 1683 sestává z podstavce trojúhelného půdorysu, štíhlého válcového sloupu a nevysokého kvadratického nástavce s křížkem. Stěny soklu zdobí vegetabilní ornamenty. Stavba svěcena 24. května 1686 na svátek Nejsvětější Trojice.

Zděná pilířová boží muka v místě, kde byli pohřbeni padlí z prusko-rakouské bitvy u Týna nad Vltavou v roce 1744. Tvoří je jednoduchý hranolový pilíř s nízkou kaplicí. Výklenky v kaplici jsou prázdné, původní výzdoba ani zprávy o ní se nedochovaly. Boží muka nejsou památkově chráněná.