Výsledky hledání míst

Trhová ves Frýdberk se prvně zmiň. r. 1267. Je ztotožňována s Lipinou, opevněným sídlištěm s tvrzí ze 13. stol. Ves byla r. 1277 Brunem ze Schauenburgu dána lénem Dětřichu Stange, později léno rozděleno mezi 2 bratry Stange (sídla Štandl x Lipina). Zanikající Frýdberk nahradil Místek (před r. 1389).

Dnes zaniklý hrad z 13. století. V roce 1420 dobyt a obsazen Janem Žižkou. Po roce 1480 nechal Oldřich z Rožmberka hrad pro jeho velmi špatný stav rozbořit.

Tvrz přestavěna biskupem Tobiášem z Bechyně po roce 1290 na hrad. Po roce 1664 hrad přestavěn na zámek. Ten za vlastnictví Auersperků v roce 1741 vyhořel a nebyl obnoven. Dochována část obvodových zdí.

Nově postavené kameny s kosmogramy v zahradě Na Farkách

Tři štítové domy patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších, pozůstatek původní městské zástavby. Lze je zařadil mezi nejstarší datované lidové stavby v Čechách. Dnes je zde umístěno informační středisko Správy KRNAP a Krkonošské muzeum.

Osamělá skaliska na lesní mýtině na modré turistické cestě vedoucí z Libiny k významnému vrcholu BRADLO.

Na místě zvaném Tři kříže nebo U Červeného kříže připomínají tři kříže dávnou vraždu tří francouzských dívek v závěru roku 1741, na počátku válek o dědictví rakouské, kdy do Čech vtrhli Bavoři společně s Francouzi. Tutéž událost připomínají tři shodné kapličky na okrajích Cerhonic.

Lovecký zámeček vybudován na konci 80. let 19. stol. knížetem Jeronýmem Colloredo-Mannsfeldem v duchu doznívajícího romantismu. Ve 30. letech 20. stol. hostil prezidenza T. G. Masaryka a později i Edvarda Beneše. Udržován ve velmi dobrém stavu.

Železobetonový objekt třídírny hnědouhelného dolu, postavený roku 1920. Vzhledem ke krátkosti fungování (do 1927) dochován beze změn. Technologie demontována po zastavení provozu, objekt volně přístupný na vlastní nebezpečí.

Osamělý kámen pod Pěnkavčím vrchem stojící na rozmezí ústeckého, libereckého kraje a německa.

Účelově upravený drobný bývalý vesnický zámeček existující prokazatelně nejpozději r. 1799. Při zámku dříve velká francouzská zahrada. Po r. 1839 v těsném okolí zřízeny velké habsburské železárny, zámek upraven na byty, ve 2. pol. 20. stol. na hostinec. Nízká přízemní budova se sedlovou střechou.

Kamenný mezník z r. 1732 na hřebenu Javořích hor označuje místo styku hranic tří historických území. Kolem prochází modrá značka z Janoviček do Broumova.

Keltské oppidum na šíji vltavského meandru nedaleko Dívčích hradů. Díky systematickému výzkumu J. Břeně v l. 1954–1983 dobře zdokumentováno, vznik kolem r. 150 př. n. l., zánik po polovině 1. stol. př. n. l.

Památný strom Lípa malolistá (Tilia cordata), jehož stáří je odhadováno na více jak 200 let stojí na uzemí keltského oppida založeného v 1. stol. př.n.l.

Šumavský vrchol (1311 m) na česko-německé hranici. Na vrcholu skaliska upravená vyhlídka, pod vrcholem hotel.