Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven ve 2. pol. 18. stol. Byl mnohokrát přestavován a proslavila ho především rodina Vojáčků, za jejichž působení se zde scházeli osobnosti jako J. Jungmann a J. Dobrovský. Dnes je zde zemědělský velkostatek Tetín.

Skromné zbytky hradu z pol. 13. století. Od roku 1321 v majetku Štěpána z Tetína. Hrad koupil Karel IV. a panství bylo připojeno k hradu Karlštejn. Poté brzy zpustl a zanikl.

V zámek byl v první pol. 16. století přestavěn původní hrad. Roku 1753 získala zámek Marie Terezie a v l. 1756–63 byl využit jako kasárna jezdeckého oddílu. Dnes patří Východočeským státním lesům a je využit pro kanceláře a byty zaměstnanců.

Barokní palác vzniklý na místě několika domů na přelomu 17. a 18. století. Od roku 1861 sídlo zastupitelských sborů různých názvů a územních kompetencí. Od roku 1993 část komplexu budov poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Strážný opěrný bod blízko česko-rakouské hranice existoval před rokem 1360. Po spojení obou zemí ztratil vojenský význam, do konce II. světové války součást hospodářského dvora s pivovarem.

Tvrziště uprostřed rybníčku, bývalého vodního příkopu tvrze. Obec je poprvé uváděna r. 1393 v predikátu Mareše z Tihavy, vlastní tvrz však v písemných pramenech není doložena. Z tvrze se nic nedochovalo, na jejím místě stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého.

Památný tis červený, zvaný Tis Jana Jiskry z Brandýsa. Stáří je odhadováno na 900–1000 let. Po rozpadu hlavního kmene strom žije ze zakořeněných bývalých větví hlavního kmene. Stav stromu je dobrý.

Tiskárnu, jejíž výtisky byly značeny „In Monte Liliorum“ (na Liliové hoře), založil r. 1530 Jan Dubčanský ze Zdenína, zakladatel sekty Jednoty habrovanské. Byla přesunuta z Prostějova a tiskařem v ní byl Kašpar Aorgus Prostějovský. V r. 1536 tiskárna zrušena a po smrti zakladatele zanikla i sekta.

Skalní město, sestávající ze dvou základních částí (Velké a Malé stěny) nad obcí Tisá. Zvětráváním pískovce zde vznikla řada skalních útvarů, které přitahují od 19. století pozornost turistů.

Výšinné hradiště, patrně slovanské z 8. nebo 9. století. Dochoval se výrazný zbytek valu na severu předpokládané akropole. Průběh dalších částí fortifikace prokázán pouze geofyzikální prospekcí. Předpokládaná rozloha hradiště je 25 hektarů.

Tvrz pravděpodobně ze 14. století, uváděna v predikátu Mikeše Vrbíka z Tismic, z r. 1385. Písemně doložena roku 1504, v roce 1623 uváděna jako pustá a po roce 1677 zřícená. Dnes nevýrazné tvrziště a nepatrné zbytky zdí.

Barokní zámek z 18. stol., patrová budova s mansardovou střechou, upravován po požáru v roce 1919 a později ještě v roce 1977. V jeho těsné blízkosti se nachází zbytky původní středověké tvrze a zbytky zdiva starého zámku. V létě 2012 byla budova Nového zámku zbořena.

U městyse Tištína téměř nepatrné zbytky hradiště z pozdní doby kamenné, kultury zvoncových pohárů, a starší doby bronzové. R. 2002 zkoumána archeologem M. Šmídem severní část při výstavbě dálnice. Zjištěno opevnění příkopem zatím nejasné datace a střepové nálezy.

Částečně dochované tvrziště na okraji vsi. Existence tvrze není písemnými prameny doložena, ale v roce 1419 se připomíná Henslin z Tlesek. V 1. polovině 15. století však byla tvrz vypálena a již nebyla obnovena.

Původní tvrz přestavěna jednoduchý barokní zámek poč. 18. stol. Rozsáhle přestavěn a upraven za Portalesů ve 30. letech 19. stol. V letech 1921 - 23 k průčelí přistavěna terasa.