Výsledky hledání míst

Lázně založeny Johannem Schrothem v roce 1829. V r. 2013 ukončena činnost, r. 2017 obnova lázní. Léčba obezity, kožních onemocnění a především lupénky.

Funkcionalistická vila podnikatele Alexandra Schücka vznikla v letech 1928-1930 podle plánů architektů Victora Fürtha a Ernsta Mühlsteina. Sochu Evy pro výzdobu zahradní terasy vytvořila Mary Duras. V r. 1945 byla vila znárodněna, nyní slouží jako rezidence velvyslanectví Korejské republiky.

Neogotická hrobka z poloviny 19. století slouží jako hrobka orlické větve rodu Schwarzenbergů. Jsou v ní pohřbeny význačné osobnosti rodu, mimo jiné zakladatel sekundogenitury Karel Filip, polní maršálek a vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Zajímavý vstupní portál s vyřezávanými dveřmi.

Novogotická centrální stavba kaple s pohřební kryptou postavená podle projektu Jana Schmidta, upraveného D. Deworetzkym v letech 1874–1877. Vzhledem k blízkosti rybníků odizolována olověnými deskami. Doloženy pohřby 27 členů knížecí rodové primogenitury.

Schwarzenberská labská restaurace u přívozu přes Labe s bývalým pavilonem a vyhlídkovou věží, která dříve sloužila pro uskladnění ledu.

Nejvýraznějsí renesanční šlechtický palác Prahy vznikl po požáru roku 1541 na městišti několika vyhořelých objektů. Původně Lobkovický, od poloviny 17. století Schwarzenberský. Od I. republiky sídlem vojenského musea, po náročné rekonstrukci součástí Národní galerie.

Pivovar v Chýnově byl založen v roce 1581 za Zdeňa Malovce z Chýnova. Posledními soukromými majiteli byl rod Schwarzenbergů, kteří jej vlastnili do II. světové války. Zrušen před koncem roku 1948 a přeměněn na sklad třeboňského piva.

Nejdelší umělý kanál předindustriální éry v českých zemích spojil v letech 1789–1823 povodí Vltavy a Dunaje. Vznikl pro dopravu palivového dříví do Vídně, později i do českého vnitrozemí. Sloužil do roku 1961. Dnes prvořadá turistická atrakce Šumavy.

Vyhlídkové místo vysoko nad údolím Dyje, oblíbené místo popického rodáka Carla Antona Postla, který proslul jako americký spisovatel pod jménem Charles Sealsfield (1793-1864). V jeho rodném domě v Popicích nyní muzeum.

V jádře renesanční zámek s bohatou výzdobou. V době švédské okupace Olomouce se stal útočištěm hradišťských mnichů. Nynější podobu získal za Mořice Kőnigswortera po barokních úpravách v r. 1885. Od r. 1953 objekt slouží jako sociální ústav. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Opat Kašpar z Litovle přistoupil v r. 1570 k výstavbě dvora s pivovarem, jehož součásti byl i objekt pro pobyt příslušníků premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce později nazývaný jako Starý zámek. Dokončen byl r. 1598 za opata Jiřího Pavorina z Pavorinu.V r. 1880 za Mořice Konigswartera byl zámek přestavěn.

Tvrz byla postavena roku 1313 patrně Petrem z Šebíkova. Později byla prodána klášteru Plasskému. Kolem roku 1420 ji koupil Hynek ze Švamberka, který ji ale r. 1430 postoupil zpět klášteru. Tvrz zanikla kolem r. 1530.

Hrad z konce 13. stol., založen pány ze Mšeného. Zanikl počátkem 15. stol. Nad hradem lze najít pozůstatky slovanského hradiště.

První zmínka o tvrzi pochází z r. 1368, kdy majetek vlastnil Ješek, syn Jana z Boskovic. Postupně tvrz ztratila význam. V r. 1635 se uvádí již jako pustá. Později měl být na jejím místě vystavěn dvůr, jenž je dnes součástí areálu zemědělského družstva.

Zámek byl postaven Václavem Robmhápem ze Suché kolem roku 1577. Na počátku 17. stol. byl zámek pozdně renesančně přestavěn a rozšířen. Od roku 1628 zámek sloužil k hospodářským účelům. Od roku 1948 je majetkem státu a dnes v něm sídlí měst. úřad.