Výsledky hledání míst

Skromné zbytky hradu ze 14. století postaveného na nevýrazném výběžku, v záhybu silnice mezi Adamovem a Útěchovem.

Zříceniny gotického hradu z 15. st. První zmínka 1427, po r. 1538 opuštěn, r. 1608 se uvádí jako pustý. R. 1643 přepaden a vypálen Švédy. Dochováno rozsáhlé zdivo obytné věže, brány, hradeb, bašt a dalších budov.

Zřícenina hradu, zal. poč. 14. stol. pány z Lichtemburka. R. 1329 majetkem Smila z Ronova, r. 1381 zal. kaple Nanebevzetí Panny Marie. R. 1424 hrad dobyt a těžce poškozen husity. R. 1444 koupen Hyncem Ptáčkem z Pirkenštejna. R. 1538 pustý.

Tvrz, později označovaná jako zámek, poprvé doložena r. 1596, kdy ji Jan Polczar postoupil Alině Berkové z Lomnice a ta ještě v témže roce Lvu Burianovi Berkovi z Dubé. Po celou dobu bylo toto šlechtické sídlo součásti dvora. Dnes je bývalý zámek v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení.

Zámek byl postaven nadací Jana Josefa Caretto-Millesimo roku 1825, sloužil jako sídlo pro správu nadačního panství. Koncem 19. stol. byl zámek přestavěn do dnešní podoby. Od r. 1948 je zámek v majetku správy státních lesů.

Novobarokní zámek byl postaven v 2. pol. 19. stol. majitelem sousední továrny na škrob Amylon. Patrový obdélný objekt s členitou novobarokní fasádou s rizality a štíty. Po znárodnění sídlo MNV, byla zde prodejna a byty. Po r. 1989 byl vrácen v restituci, v současnosti je neobydlený a chátrající.

Zřícenina hradu, zal. v 2. pol. 13. stol. Smilem z Lichtemburka. Jeho potomky směněn r. 1345 s Janem Lucemburským za hrad v Poděbradech. R. 1362 koupen Ješkem ze Zlíchova, předkem Andělů z Ronovce. Hrad zpustl v 15. – 16. stol.

Renesanční kamenný most byl postaven pravděpodobně v 16. století. Most se třemi oblouky o délce 32 m, který je chráněný jako kulturní památka ČR, na jaře r. 2012 zle poškodily ledové kry. Po stržení nestabilního zdiva byla postavena provizorní lávka pro pěší, rekonstrukce je naplánovaná na r. 2013.

Středověká tvrz Sobků z Kornic zde byla vystavěna již v 15. stol. Barokní přestavbu provedli na počátku 18. stol. páni ze Saint Genois. Klasicistní dostavbu provedena kolem r. 1770 - 73. R. 2009 se vlivem neúdržby část zámku zřítila. Od r. 2011 nový majitel provádí opravy.

Trojboké tvrziště (dle L. Svobody domnělé) vymezené na JV Hradeckým potokem, od JZ valem a ze severu hrází zaniklého rybníka, v jižní části obce, nedaleko č.p. 250. V r. 1371 se uvádí Jan z Roprachtic řečený z Valdštejna, v r. 1393 Hinc z Roprachtic a Přívlaku, v r. 1425 Jan z Roprachtic a Štěpánic.

Počátky mlýna poprvé uváděného roku 1378 pravděpodobně souvisí s předlokační osadou, která stávala na pravém břehu Otavy. V pol. 17. stol. zde byla zřízena papírna. Počátkem 19. stol. ho koupil Josef Rosenauer. Mlýn dnes slouží k bydlení a také jako malá expozice mlynářství a využití vodní energie.

Jan st. ze Žerotína v l. 1570—1597 vystavěl v místech hradu renesanční zámek, dvoupatrovou budovu s obdélníkovým nádvořím a otevřenými arkádami. V druhé pol.18. st. zámek částečně přestavěn barokně. Kolem zámku zřízen park. R.1925 zámek zestátněn.

R. 1650 Bohuslav F. Berka z Dubé přestavěl rensanční tvrz v jednopatrový čtvercový zámek. R.1728 přistavěno k východní straně barokní křídlo zakončené zámeckou kaplí. V 70.letech zámek opraven, odstraněny poslední barokní znaky.

Patrné zbytky valů po menším tvrzišti pravděpodobně ze 14. století nedaleko zámku, opuštěného v 17. století. Na místě tvrziště je postavený pohledný domek s mansardovou střechou. Domek je na až 1,5 metru vysokém „kopečku“, který je patrnou dizpozicí.

Rozhledna (24 m) byla postavena r. 2001 jako telekomunikační stožár (42 m) a současně jako rozhledna na vrcholu Rosička (645 m n. m.). Na jejím místě stával počátkem 20. stol. letecký maják. Po 2. svět. válce zde stála dřevěná rozhledna s triangulačním bodem.