Výsledky hledání míst

Klasicistní zámeček tvoří součást hospodářského dvora, který patřil ke kadaňským městským statkům. Vznikl snad po roce 1787, současná podoba klasicistní z roku 1847. V současné době se opravuje.

Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic. První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. st. odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé pol. 15. st. opuštěn a již neobnoven.

Zaniklý hrad pražských biskupů založený snad již na konci 13. stol. nebo až arcibiskupem Arnoštem z Pardubic po pol. 14. stol. v těsné blízkosti biskupského dvorce. Původně malý gotický hrádek naposledy zmíněn r. 1488, koncem 15. stol. zanikl.

Slovanské hradiště z pol. 11. stol. vybudované Břetislavem I. na skalnaté ostrožně nad říčkou Rokytnou. Doloženo r. 1052. Zaniklo r. 1146 při bojích Vladislava II. s moravskými údělnými knížaty v čele se znojemským Konrádem.

Zámek na místě tvrze zaniklé za husitských válek. Vystavěný v 16.st. pány z Ludanic. Po požáru v r. 1582 přestavěn a rozšířen. Poničený za třicetileté války, do dnešní podoby přestavěný ve stylu vrcholného baroka. Nyní slouží jako domov důchodců.

Původně vodní tvrz z r.1567 nechal Kryštof Mauschwitz z Armenruh v roce 1600 zbořit a postavit pozdně renesanční zámek. Svoji současnou podobu dostal v r. 1855 za hraběte Josefa z Nostic. Zajímavá je výzdoba zámecké kaple v prvním patře.

Dnes již zaniklé tvrziště nedaleko potoka. Poprvé je zmiňováno sídlo v Rokytníku v r. 1465, kdy zde sídlí Václav Vrtimák z Rokytnika. Následuje Heřman z Rokytníka. Synové následujícího majitele Jindřicha z Rokytníka v r. 1530 panství prodávají Pernštejnům, připojením k Náchodu tvrz zaniká.

Zaniklá – snad kromě sklepů – gotická tvrz přestavěná na sýpku stojící uprostřed obce.

Rolandův sloup, lidově označovaný za sochu bájného knížete Bruncvíka, na malostranském pilíři Karlova mostu je dílem sochaře Ludvíka Šimka z roku 1884. Nahradil původní dílo z roku 1506 těžce poškozené dělostřelbou Švédů při obléhání Prahy roku 1648.

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště z r. 2012 se rozprostírá na náhorní plošině Krušných hor severně od města Přebuz v prostoru mezi zaniklými osadami v blízkosti česko-saské hranice. Chráněny jsou přirozené lesní porosty rašelinných a podmáčených smrčin s klečí a horská vřesoviště.

Budova Rolnické záložny Podřipské (založena r. 1965 Václavem Kratochvílem) z roku 1903 kombinuje na své bohatě zdobené fasádě prvky české novorenesance a začínající secese. Po zániku záložny r. 1848 zde sídlí pošta, která ponechává většinu objektu bez využití.

Stožár mobilních operátorů vysoký 50 m, využitý jako rozhledna. Vysílač postaven v r. 2002 podle projektu Oldřicha Hájka, Jaroslava Šapeka, Laco Fescu a Tomáše Pavlíka. Rozhledna zpřístupněna veřejnosti r. 2003. Vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.

Pozůstatky románského mostu na Vyšehradě, který byl postaven koncem 11. stol. za vlády krále Vratislava. Můstek byl součástí vyšehradského opevnění (Vyšehrad byl v 10. a 11. stol. sídlem českých panovníků) a spojoval knížecký a královský okrsek s románskou bazilikou. Je postaven z opuky.

Domy v jednotném rondokubistickém slohu vznikly v letech 1923–24. Jejich autory jsou architekti Oldřich Liska a Václav Flégl. Původní červenou a okrovou barevnost fasád si nejlépe zachoval dům čp. 386 na nábřeží Svobody.

Rondokubistická dřevěná stavba z 20. let 20. století, kterou pravděpodobně vytvořil architekt Pavel Janák. Od svého vzniku slouží jako prodejna tabáku a novin. Roku 1981 byl prohlášen kulturní památkou a byl zrekonstruován do původní podoby. Další opravou prošel na počátku 21. století.