Výsledky hledání míst

Dvoupatrová budova barokní radnice stojí v severozápadním rohu Velkého náměstí. Byla postavena v letech 1740–65 V. Jermářem, A. Mullerem a F. Fannerem. Autorem sochařské výzdoby je L. Hubert.

Původně gotický dům, přestavovaný renesančně, barokně i klasicistně. Jako radnice slouží od roku 1850, kdy sem byl úřad města přenesen ze zámku Říčanských. Dochován gotický sklep a renesanční podloubí. Dnes sídlo MÚ.

Barokní budova z let 1682–96 (Abraham Leuthner) byla rozšířena o novogotický dům čp. 2. Krajskému úřadu sloužil od roku 1835 sousední klasicistní objekt čp. 3. Dnes všechny slouží městské správě a knihovně.

Stavba z doby před rokem 1574 na jižní straně telčského náměstí, zřízená s využitím starších konstrukcí. Výjimečný případ užití vysokého pilastrového řádu u renesanční světské budovy. Část dochovaných původních interiérů.

Chrastavská radnice prošla od svého vzniku v 16. století řadou úprav. Poslední velká rekonstrukce, provedená poč. 21. století, respektovala vnější novorenesanční fasády, rozšířila budovu do bývalého dvora a obnovila věžici.

Samostatné sídlo městské správy bylo v Terezíně postaveno roku 1839 v pozdně empírovém stylu. Dodnes zde sídlí městský úřad, pro jehož potřeby byla budova důkladně opravena s využitím původních cenných prvků.

Renesanční radnice s věží byla postavena v l. 1568-69. R. 1609 poničena úderem blesku a výbuchem střelného prachu, opravena r. 1613. Vyhořela při požárech v l. 1753 a 1754, opravena r. 1819 a znovu r. 1884 (stav. Petr Burg). Poškozena v l. 1917 a 1945, opravena (arch. K. Madlmayr). Je sídlem MÚ.

První písemná zmínka o budově rychnovské radnice je z roku 1596. Radnice na rychnovském náměstí je klasicistní, postavená v letech 1802–1804, pravděpodobně J. Najmanem. Sídlí zde Městské informační centrum.

Jednopatrová dvoukřídlá radnice s nárožní věží byla postavena v roce 1901 v novorenesančním stylu. V budově sídlí samospráva města, je zde restaurace a knihovna. Průčelí zdobí historický znak, doložený z doby vlády Střelů z Rokyc v 16. století.

Budova nové radnice byla postavena podle projektu Františka Vokála v roce 1860 na místě zchátralé dřevěné radniční budovy. Roku 1911 prošla romantizující novogotickou přestavbou, při které získala současnou podobu, inspirovanou nedalekým hradem.

Pozdně gotická budova radnice z let 1557–1559 od mistra Antoně. Upravena v letech 1689, 1758 a 1781. V empírovém slohu přestavena v letech 1848–1850. Poslední velká úprava v roce 1925, kdy bylo přistaveno další patro, budova získala novorenesanční štíty podle projektu architekta J. Fanty.

Původní radnice se v Kostelci nad Labem připomíná roku 1474. Současná stavba vznikla po požáru 1551, prošla několika přestavbami (1616, po 1727, 1820). Hlavní průčelí je empírové, dominantu tvoří hranolová věž. Budova je stále sídlem městské správy.

Tržní hala z poloviny 14. století byla přestavěna na radnici asi 200 let poté. Úpravy po požárech v letech 1567, 1734, 1795 a 1866 jí daly dnešní podobu, ve které se kombinují slohové znaky gotiky, renesance i novogotiky. Po rekonstrukci v letech 1994–97 slouží jako prostor pro obřady a výstavy.

Radnice byla přestavěna zřejmě kolem roku 1560 ze staršího měšťanského domu. Upravována po požárech 1742 a 1884, současná podoba je výsledkem opravy z roku 1927 a důkladné památkové obnovy na počátku 21. století. Dnes sídlo městského kulturního střediska.

Radnice uprostřed náměstí vznikla snad krátce po roce 1556, kdy byly Bělčice povýšeny na městečko. Dnešní podoba je výsledkem opravy po požáru roku 1858, stavby nové vížky roku 1920 a nepříliš kvalitní opravy v 90. letech 20. století.