Výsledky hledání míst

Dvůr je údajným místem narození sv. Prokopa v 10. stol. Ve středověku patřil manům olomouckého biskupství. V 15. století byla ve dvoře poutní kaple sv. Prokopa, doložena k r. 1584. Kolem r. 1771 barokně, v 19. století klasicistně přestavěn.

Pozůstatky obranného hradiště bez trvalého osídlení pravděpodobně z halštatské doby (800-400 př. n. l. - název podle obce a archeologického naleziště Hallstatt v rakouské Solné komoře) s náznaky rozsáhlých valů. Místo bylo obýváno v pravěku, raném a vrcholném středověku.

Tvrz byla postavena přibližně na konci 14. stol. Tvrz přímo není v písemných pramenech zmiňována, snad ji postavili bratři Ondřej, Hroch a Beneš kteří se píší z Proseče r. 1391. V 2. pol. 15. stol. byla Proseč připojena k Lipnici, tím patrně ztratila na významu a zanikla. R. 1538 se zmiňuje jen ves.

Asi v 1. polovině 18. stol. byla za vlastnictví Malovců původní tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1818 je zámek popsán jako patrová budova s dvěma nárožními rondely, sala terrenou v levém křídle a s vodotryskem v parku. Tuto podobu si zachoval dodnes.

R. 1757 manželé Jan Jiří Scheichart z Wienetalu a Antonie, rozená Pichmanová přestavěli starou tvrz v barokní zámek. Za dalších majitelů byly provedeny úpravy interiérů a v přilehlém zámeckém parku.

Téměř zmizelá tvrz ze 14. století, ne přílíš obyklé dvoudílné dispozice, která byla pravděpodobně opuštěna na počátku 16. století.

Existence nejstarší tvrze v Prostějově je jen logickou dedukcí z potvrzené několikadenní návštěvy krále Přemysla Otakara I. v Prostějově roku 1213. Stejně tak není doloženo, kde tvrz přesně stála.

Mladší tvrz stála v Prostějově pravděpodobně v místech dnešního kostela Povýšení sv. Kříže. Její zbytky jsou snad obsaženy v základech zvonice tohoto kostela.

Zámek vybudoval v letech 1522 - 1526 Jan z Pernštejna. Úpravy zámku byly provedeny počátkem 20. století a fasáda získala sgrafitovou výzdobou. Dnes je zámek v majetku města Prostějov a spravován je odbor výstavby MěÚ.

Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.

Pozdně gotický či renesanční rychtářský špýchar z roku 1581 býval původně součástí statku při císařské silnici Vídeň–Praha. Býval považován za gotickou tvrz, což se ale neprokázalo. Objekt řadu let chátral a byl zařazen na seznam nejohroženějších památek Vysočiny. Jeho oprava začala v roce 2018.

Malý venkovský zámek byl nad pravým břehem Lučiny postaven někdy kolem roku 1730 jako součást areálu dvora. Zámek se dvorem zchátral během let užívání JZD a v letech 1997-98 byl i se dvorem zbořen.

Dnes zaniklý zámek byl postaven po roce 1725 Lhotskými ze Lhoty. Koncem 18. stol., byl klasicistně upraven. Kvůli havarijnímu stavu, zčásti způsobenému i poddolováním, byl v 60. letech 20. století zbořen.

Kapličtí protestanti si postavili v 16. století kostel na západním kraji města. Po Bílé hoře sloužil jako hřbitovní, roku 1738 byl přestavěn na špitál, jehož kaplí se stal bývalý presbytář. Tomuto účelu stavba sloužila do konce 19. století, dnes ZUŠ.