Výsledky hledání míst

Neobarokní vila z r. 1896 podle projektu ostravského architekta a stavitele Felixe Neumanna. Vystavěna jako reprezentační a obytné sídlo moravskoostravského advokáta, radního a mecenáše JUDr. Karla Richtera. Zachována cenná štuková fasáda a i vnitřní dispozice vily. Dnes sídlo mateřské školky.

Pseudogotická Vila Karola mělnického okresního tajemníka Františka Vinklera. Postavená v romantickém stylu anglické gotiky. R. 1876 postaven dům čp. 41, o deset let později ve stejném slohu vystavěn dům čp. 40 a oba propojeny. Stavbu provedl podle projektu A. Filcíka mělnický stavitel D. Klusáček.

Vila ve stylu geometrické secese, druhá z poděbradských realizací architekta Josefa Fanty. Postavena byla v roce 1910 pro rodinu Geiselreitnerových z Kouřimi. Vilu obklopuje secesní plot, ukázka mistrné kovářské práce.

Vila Libochvíle postavena roku 1900 v historizujícím slohu. V r. 1930 byla přistavěna garáž a jedna místnost. V rohovém výklenku se dříve nacházela pískovcová soška sv. Václava. Vpravo od arkýře novorománské okno. V poslední době byla vila sídlem advokátní kanceláře.

Vilu nechal v l. 1888-1889 postavit lékař Ignác Bönisch, který stavbou pověřil Heinricha Czeikeho st. Stavba v sobě spojuje prvky secesního ornamentu, anglické venkovské architektury a lidové slovanské tradice. Později sloužila jako hudební škola a loutkové divadlo. Dnes penzion a kavárna.

Vila postavená 1930–1 pro tehdejšího ministra zahraničí a jeho manželku u údajné přírodní Husovy kazatelny nad soutokem Lužnice a Kozského potoka v Sezimově Ústí. Úprava roku 1937 dotvořila její vnější vzhled. Veřejnosti přístupná od roku 2009.

Vilu pojmenovanou po nedalekém zaniklém pivovaru si nechal postavit v letech 1912-1913 MUDr. Vojtěch Mrázek. Architekt Emil Králíček ji navrhl ve stylu klasicizující secese s kubistickými prvky. V interiéru schodiště ve stylu geometrické secese. Na výzdobě spolupracoval sochař Antonín Waigant.

Rodinný dům Radima a Barbory Králíkových byl postaven v l. 2005–2007 na nevyužívaném silu z r. 1941 (arch. J. Tymich), které bylo součástí Hanáckých mlýnů. Dům navrhli arch. Tomáš Pejpek a Szymon Rozwałka. Stavba byla oceněna cenou Grand Prix architektů r. 2007 jako nejzajímavější rodinný dům v ČR.

Funkcionalistická vila továrnické rodiny Neherových postavena arch. AntonínemNavrátilem v letech 1938-1939. Kulturní památka od r. 2008.

Novobarokní historizující vila č. p. 947/18 v ul. Nemocniční. Součást Městské nemocnice v Ostravě. Vystavěna v r. 1894 stavitelem B. Židlickým jako obytný a reprezentativní objekt. Později v majetku města, od roku 1933 majetkem nemocnice, která jej využívá i dnes.

Vilu v historizujícím novoempírovém stylu si v r. 1931 nechal postavit židovský sladovník Otto Zweig. Stavbu projektoval architekt Franz Kuhn. Po deportaci rodiny do koncentračního tábora ji obsadil Hitlerjugend. V současnosti je kulturní památka rozdělena na dva byty a komerční prostory v přízemí.

Vila starého olomouckého podnikatelského rodu byla postavena v l. 1905–6 u Michalského výpadu mezi stejnojmenným kostelem a bývalým konviktem. Drobné úpravy po I. světové válce. Po roce 1945 vila zpustla. V posledních letech včetně zahrady opravena.

Vila rodu Thun Hohenstein byla vystavěna v 80. letech 19. století. Poté byla pravděpodobně nesvéprávným majitelem věnována místním dětem a přebudována na školu. Dále sloužila jako národní výbor, škola, školka i kanceláře JZD.

Funkcionalistická vila Stiassni v Brně-Pisárkách je od r. 2009 ve správě Národního památkového ústavu a zpřístupněna veřejnosti ve stanovené otevírací době.

Sídlo textilního magnáta Theodora von Liebieg s prvky histor. slohů smíšenými se secesí vzniklo ve třech etapách v l. 1897–1904 podle projektů A. Bürgera, W. Moldheima a J. Schmeissnera. Po konfiskaci mateřská škola, dnes slouží reprezentaci města.