Výsledky hledání míst

Lesní pohřebiště zajatců z I. světové války a příslušníků Ukrajinské brigády, internovaných v Jablonném v Podještědí v letech 1919–1921, kteří podlehli svým zraněním, chorobám a tyfové epidemii. Obnoveno péčí ministerstva obrany roku 2008.

Patrový zámek vystavěn v letech 1760-1770 v místech gotické tvrze. Dvoukřídlá patrová budova postavená na půdoryse písmene L, s mladším přízemním přístavkem. Na hřebeni mansardové střechy věžička krytá cibulovitou bání.

Volně přístupné umělé jeskyně vzniklé těžbou písku z pískovcového masivu. První zprávy již ze 14. a 15 století. Využívány k různým účelům – mlýny, hamr, brusírny skla, skladiště. V dobách válek nouzové úkryty obyvatelstva

Barokní vodní mlýn z r. 1772, dostaven r. 1776, v r. 1793 doložen dnešní název. Obytný objekt si uchoval zdobný barokní štít, v nice nad římsou je pískovcová soška sv. Floriána.

Původně tvrz z 15. stol. přestavěná v roce 1684 na barokní zámek a roku 1870 získal zámek dnešní novorenesanční podobu. Po roce 2002 prošel rekonstrukcí. Při zámku hospodářký dvůr a park.

Tvrz, poprvé zmiňovaná v r. 1398. Poškozena za bojů Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem v r. 1467. V 16. st. upravena renesančně. Poničená za švédských válek. Po opravě sloužila jako tančírna, v 19. st. jako škola a později byty.

Původní gotický dům, jádro pochází ze 14. stol. Pozdně gotické úpravy ze 16. stol. Koncem 18. století barokně upraven. V polovině 19. stol. upraven klasicistně. Při rekonstrukci v r. 2006 objevena uvnitř domu středověká studna. Ungeltem vede průchod s uličkou.

Původně barokní zámek postavený rodem Feldeků, přestavěn v druhé pol. 18. stol.

Postaven pro správu panství bíloveckého v letech 1767 – 69. Třípodlažní částečně podsklepený dům s mansardovou střechou se dochoval zhruba v podobě, v jaké vznikaly úřednické domy pokročilého novověku. Objekt využívá Muzeum Novojičínska.

Pozdně barokní nárožní dům z konce 18. stol. si jako jediný na náměstí uchoval původní, téměř nezměněný vzhled. Nárožní jednopatrová budova s mansardovou střechou je kryta šindelem. Průčelí zdobí sluneční hodiny a socha Panny Marie. Dům je v soukromém vlastnictví, památkově chráněný od r. 1958.

Usedlost pochází z přelomu 19. a 20. stol. Tvoří ji zděný patrový dům. Hlavní průčelí zvýrazněno dvojicí rizalitů. Dvůr uzavírá pilířová brána. Architektonicky pozoruhodná selská usedlost. Památkově chráněno od r. 1958.

Usedlost z počátku 19. století sestává z obytného domu s hrázděným patrem a celohrázděné průjezdní stodoly. Oba objekty od sebe odděluje cesta do nedaleké Saně. Zejména stodola je unikátně dochovaný hospodářský objekt v rámci českého pohraničí.

Původně barokní viniční usedlost, nejlépe dochovaná v oblasti Královských Vinohrad. V pol.18. stol. majitel Karel Leopold Bepta, od r. 1789 Hynek Vondráček. R. 1832 za Jakuba Wimmera byla klasicistně přestavěna. Rekonstruována r. 1952 architektem Janem Faiglem. Od r. 1958 památkově chráněna.

Poutní cesta z Českého Krumlova do Kájova je cenným dokladem historické barokní komunikace s úzkou vazbou na poutní areál.

Tvrz byla postavena ve 14. stol., snad Vilímkem z Úsilova. Od pol. 15. stol. do pol. 16. stol. v majetku Příchovských, ti přistavěli v 16. stol. jednopatrovou budovu. V 17. stol. tvrz přestala sloužit šlechtě. V 1. pol. 18. stol. byla starší část tvrze zbořena, zbytek byl upraven na sýpku.