Výsledky hledání míst

Asi v 1. polovině 18. stol. byla za vlastnictví Malovců původní tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1818 je zámek popsán jako patrová budova s dvěma nárožními rondely, sala terrenou v levém křídle a s vodotryskem v parku. Tuto podobu si zachoval dodnes.

R. 1757 manželé Jan Jiří Scheichart z Wienetalu a Antonie, rozená Pichmanová přestavěli starou tvrz v barokní zámek. Za dalších majitelů byly provedeny úpravy interiérů a v přilehlém zámeckém parku.

Téměř zmizelá tvrz ze 14. století, ne přílíš obyklé dvoudílné dispozice, která byla pravděpodobně opuštěna na počátku 16. století.

Existence nejstarší tvrze v Prostějově je jen logickou dedukcí z potvrzené několikadenní návštěvy krále Přemysla Otakara I. v Prostějově roku 1213. Stejně tak není doloženo, kde tvrz přesně stála.

Mladší tvrz stála v Prostějově pravděpodobně v místech dnešního kostela Povýšení sv. Kříže. Její zbytky jsou snad obsaženy v základech zvonice tohoto kostela.

Zámek vybudoval v letech 1522 - 1526 Jan z Pernštejna. Úpravy zámku byly provedeny počátkem 20. století a fasáda získala sgrafitovou výzdobou. Dnes je zámek v majetku města Prostějov a spravován je odbor výstavby MěÚ.

Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.

Pozdně gotický či renesanční rychtářský špýchar z roku 1581 býval původně součástí statku při císařské silnici Vídeň–Praha. Býval považován za gotickou tvrz, což se ale neprokázalo. Objekt řadu let chátral a byl zařazen na seznam nejohroženějších památek Vysočiny. Jeho oprava začala v roce 2018.

Malý venkovský zámek byl nad pravým břehem Lučiny postaven někdy kolem roku 1730 jako součást areálu dvora. Zámek se dvorem zchátral během let užívání JZD a v letech 1997-98 byl i se dvorem zbořen.

Dnes zaniklý zámek byl postaven po roce 1725 Lhotskými ze Lhoty. Koncem 18. stol., byl klasicistně upraven. Kvůli havarijnímu stavu, zčásti způsobenému i poddolováním, byl v 60. letech 20. století zbořen.

Kapličtí protestanti si postavili v 16. století kostel na západním kraji města. Po Bílé hoře sloužil jako hřbitovní, roku 1738 byl přestavěn na špitál, jehož kaplí se stal bývalý presbytář. Tomuto účelu stavba sloužila do konce 19. století, dnes ZUŠ.

Ve východní části parku Folimanka pod Karlovským bastionem Novoměstského opevnění lze narazit na stopy podzemního prostoru - vrata do podzemí či železobetonové kopule s větracími štěrbinami. Je to rozlehlý dvoupatrový protiletecký kryt, vznikl pravděpodobně během 2. světové války.

Protiletecké úkryty z betonu jsou nejlepší stavby z hlediska pevnosti a tlakové deformace. Zachovaný kryt se nachází při Podbělohorské ulici na Smíchově.

Protistřepinový kryt, něm. Splitergraben, byl postaven počátkem čtyřicátých let 20. století na ochranu před střepinami bomb a protileteckých granátů během spojeneckých náletů na petrochemický závod Hydriewerke. Kryt byl vybudován pod úrovní terénu, podlaha byla betonová, stěny a strop z cihel.

Zámek byl přestavěn z nevelkého, staršího hradu po roce 1551 Ondřejem Ungnadem ze Suneku v renesančním slohu. V letech 1711- 1948 patřil zámek Schwarzenbergům. Po zestátnění zde byla škola, později byla budova využívána k rekreaci.