Výsledky hledání míst

Patrový nárožní dům s náročně pojatými historizujícími průčelími a valbovou střechou s přilehlým dvorem. Původně přízemní z roku 1654, v roce 1882 radikálně přestavěn a zvýšen o patro. Současná vnější podoba domu je z roku 1891. V současnosti v něm sídlí Novohradské muzeum.

Novoměstská radnice byla založena ve 14. století jako výraz samosprávného postavení Nového Města v rámci pražských měst a je nedílně svázána s českou historií. Z radniční věže je hezký výhled na Karlovo náměstí, které nejrozlehlejší v Evropě.

První zmínka o vodárenské věži na dolním Novém Městě z r. 1484. R. 1536 nahrazena dřevěnou věží, opravená po požáru 1582. Kamennou věž z l. 1602–6 poškodila velká voda 1655, současný objekt z r. 1658 svému účelu sloužil do r 1877. Dnes v havarijním stavu, po rekonstrukci zde bude hasičská expozice.

Ve skále vytesaný výtokový kanál z Novozámeckého rybníka. Stavba dlouhá 175, hluboká až 14 a široká 7 metrů patří k nejvýznamnějším technickým dílům doby Karla IV. Dvakrát zalomená trasa tlumí účinky povodňových vln.

Novozámecký rybník z 15. stol. je rezervací již od r. 1933, v kategorii národních přírodních rezervací je od r. 1992. Jde o zarůstající rybník s rákosinami a mokřadní louky s keři. Rezervace chrání především 220 druhů ptactva, různé obojživelníky a vzácné rostliny.

Zámek byl vystavěn ve druhé pol. 16. stol. Adamem Berkou z Dubé na základech staršího zpustlého sídla, které stálo v místech dnešního středního křídla.

R.1323 se připomíná opevňování města a snad i stavba hradu. R. 1516 získal Nový Bydžov Vilém z Pernštejna a hrad přestal sloužit svému účelu. R. 1526 se připomíná panský dům, ten zanikl snad za třicetileté války. Místo, kde stával, je pokryto městskou zástavbou.

Zámek jehož zaležení není známo, získal dnešní romantický, pseudogotický vzhled ve 2. pol. 19. stol. za Rudolfa Jana Arnošta Meraviglia-Crivelli. Je obdélníkového tvaru s šestibokou věží na jihozápadním a hranolovou věží na jihovýchodním nároží.

Zámeček vznikl přestavbou malé vnější hamerské pevnosti v l. 1603–1609. Přestavbu zadal Jan Myllner z Mylhauzu a svůj zámeček nazval Nový Děvín. R. 1690 došlo k jeho přestavbě. Dnes je budova s polygonálním výstupkem v soukromém vlastnictví a je využívána jako rekreační objekt.

Pozdně barokní dům z konce 18. stol. s klasicistní fasádou a mansardovou střechou z r. 1818, vystavěný na místě středověkých měšťanských domů.

Původně barokní zámek postavený na konci 18. stol. Františkem Šperlingem na místě Jakubova Dvora (později Nového Dvora). Zámek byl na konci 19. století a v průběhu 20. století zmodernizován. Na přelomu let 2010 a 2011 opraven soukromým majitelem a využit k chovu koní.

Jednopatrový obdélníkový empírový zámek s trojúhelníkovým štítem a vížkou s hodinami byl přebudován z bývalého statku kolem roku 1815. Kolem se dochovaly zbytky zahrady a v bezprostředním sousedství je areál škrobárny, rovněž z roku 1815. Zámek je nepřístupný.

Jedna ze staveb Lednicko-valtického areálu. Původně postavená pro chov ovcí, později využívána na chov koní. Směrem k rybníkům kruhová rotunda, v níž je salónek s nástěnnými malbami, který měl sloužit panstvu.

Zámek byl postaven ve 2. polovině 17. století. V 60. letech 19. století přestavěn novorenesančně. Počátkem 20. století byl kolem zámku založen park, v roce 1958 přebudován na arboretum.

Zámek byl postaven Klettenhofy v polovině 19. století. Původní zámecký park se stal základem dnešního arboreta, jehož součástí je i zámek, dnes využívaný jako administrativní budova.