Výsledky hledání míst

Zaniklý hamr č. II (zv. Tädeus). Stával na hamerním náhonu v dolní části obce a zpracovával železnou rudu a surové železo. Jako ruina stával až do r.1963, poté zdemolován. Zachovány nevýrazné terénní náznaky, náhon a bývalý dům hamerních zaměstnanců.

Nepatrné náznaky zdiva zaniklého hamru č. III na zpracovávání železa na dolním konci obce Ostravice. Založen snad již v 18. století, po r. 1825 přestavěn do zděné podoby se 4 vodními koly na horní vodu. Provoz ukončen r. 1927, poté rychle zchátral a po pol. 20. století zcela rozebrán.

Za Mladotů ze Solopysk začátkem 18.stol. původní tvrz přestavěna na barokní zámek, upravený ještě r.1739 a 1764, nyní složí zdravotnictví. V r.1739 k západnímu průčelí přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, v r.1960 restaurována.

Zrekonstruovaný hrad, byl založen přibližně r. 1200, pravděpodobně jako sídlo chebského ministeriála. R. 1322 byl majitelem Jan Lucemburský; r. 1344 Kašpar Šlik. R. 1461 koupil zpustlý hrad radní Kašpar Juncker. Následovala renesanční zámecká přestavba. Od r. 1703 v majetku města Cheb.

Přestavěná renesanční tvrz postavená po r. 1570 Kořenskými z Terešova. Od r. 1692 v majetku města České Budějovice, v 18. a 19. století rozšířena, později sloužila jako škola. Koncem 20. st. bez využití zpustla, dnes v soukromých rukou.

Zříceniny hradu ze 14. st. Poč. 15. st. zpustlý, obnoven husity po r. 1424, dobyt a vypálen r. 1428 a 1435. R. 1450 znovu obnoven. R. 1471 neúspěšně obléhán. Zpustl před r. 1542. V neprostupném terénu dochovany zbytky budov, rozsáhlé valy a příkopy.

Dvoudílné raně středověké hradiště o rozloze cca 30 ha z druhé poloviny 9. století. Je přisuzováno slavníkovskému rodu Charvátů, v 10. stol. jej ovládli Přemyslovci. Zaniklo pravděpodobně na počátku 12. stol.

Terénní pozůstatky tvrze, která je poprvé připomenuta v roce 1395 a naposledy v roce 1435. Dle archeologického průzkumu tvrz vznikla na počátku 14. století a zanikla koncem století 15.

Oválné tvrziště na poloostrově rybníčku na východním konci obce. Tvrz byla zmíněna v 15. století. Po této tvrzi se psal i sirotčí velitel Jan Talafús z Ostrova. Tvrz zchátrala po připojení k sousednímu panství v 16.století.

Gotický hrad ze 13. st., přestavěn na konci 15. st. pozdně goticky, po požáru města r. 1567 renesančně. Po r. 1650 přistavěn barokní zámek, posl. přestavba 1873-6. Dvoupatrová, čtyřkřídlá stavba s čtverhrannou věží. V parku barokní letohrádek. U vchodu do parku stojí Bílý dvůr – tzv. Palác princů.

První zmínka o renesanční tvrzi s poplužním dvorem v obci Ostrov pochází z roku 1580. Dispozice dnešního zámku obsahuje nejstarší bezpečně datovatelné konstrukce až z období ranného baroka a konkrétně z roku 1673.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1398, postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol. Prvním známým držitelem je r. 1403 Vít Frovín. Před r. 1486 tvrz získali Hrzánové z Harasova, poté časté střídání majitelů. R. 1610 ji koupil Rudolf II. a následně byla užívána jen jako sýpka. V l. 1893–94 byla tvrz pobořena.

Původně byla budova zámku vystavěna v roce 1674 jako fara, která po přístavbě západního křídla v letech 1723-1724, jež provedl František Benedikt Klíčník, získala charakter venkovského rezidenčního zámku. I dnes je rezidence majetkem církve a slouží opět jako fara.

Ostrovecký roubený Zímův mlýn na Zbirožském potoce, zvaný „klepáč“, byl postaven v 2. polovině 18. století. Celodřevěný vodní mlýn se šindelovou střechou je unikátní technickou památkou.

Lovecký zámeček nechali postavit v 2. pol. 19. století Windischgrätzové, tehdejší majitelé tachovské panství. Zámeček obklopoval anglický park se soustavou rybníčků, kaplí a hájovnou. Zámek byl později využíván jako rekreační objekt, v současnosti je opuštěný a uvažuje se o jeho rekonstrukci.