Výsledky hledání míst

Pomník Vincenze Priessnitze, který dali vystavět místní Němci na počest svého rodáka. R. 1902 se vítězem soutěže stal návrh Josefa Obetha, dílo dokončil r. 1909 ve svém vídeňském ateliéru a tentýž rok bylo přemístěno a slavnostně odhaleno ve zdejším parku. Pomník je ze žlutého mramoru z Tyrolska.

Sousoší ve stylu dynamického baroka, zobrazující personifikaci Víry a svaté vojáky Jana a Pavla, nechala na jihovýchodním okraji Českého Dubu roku 1714 vztyčit abatyše augustiniánského kláštera ve Vídni, jemuž tehdy panství náleželo.

Kovové sousoší Vzkříšení Ježíše Krista stojí na místním hřbitově. Autorem je umělecký kovář František Bečka. Monumentální sousoší vytvořeno z kované oceli, zinku a mědi. Umístěno na masivním pískovcovém podstavci, celkově je vysoké 5,5 metru. Socha Krista má výšku 213 cm. Sousoší kromě Ježíše tvoří ještě postavy Panny Marie a Máří Magdalény.

Zámek vznikl r. 1671 přestavbou starší gotické a pak renesanční tvrze. Dnešní podoba pochází z přestavby po požáru v roce 1895. Nyní v soukromém vlastnictví a zahájena jeho oprava.

Rozsáhlá hradní pevnost se složitým stavebním vývojem od 14. do 17. stol. Majetkem řádu německých rytířů od r. 1642.

Zámek s kostelem přestavěný na poč. 20. století z budovy hospodářského dvora při dnes zbořené tvrzi.

Pozdně renesanční zámek z roku 1617 byl vybudován na základech původní tvrze Adamem st. Vratislavem z Mitrovic. Koncem 18. stol. dostavěno křídlo, v 19. století přibyly novogotické prvky. Čtyřkřídlý, jednopatrový, s hranolovou věží na západě.

Skupina původně gotických domů smíšené stavby, vzniklá z někdejších kupeckých krámů v severní části hlavního náměstí (dnes Krále Jiřího z Poděbrad). Četné přestavby do 19. stol., při rekonstrukci v 50. letech 20. stol. vložena železobetonová kostra.

Tvrz vnikla patrně na počátku 16. století za Podstatských z Prusinovic. V letech 1695-98 přestavěna na raně barokní zámek. Další přestavba v r. 1845 a v r. 1921. Ve 2. po. 20. stol. necitlivě modernizován.

Na místě nejstarší dochované synagogy v Praze, zvané Stará, byla jako poslední svatostánek v původním Židovském městě postavena podle projektu Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase po roce 1868 modlitebna v maursko-španělském slohu, který jí dal jméno. Po rekonstrukci 1958–59 součástí židovského musea.

Budova bývalého špejcharu pochází ze 16. století. Současnou podobu získal po barokní úpravě. V roce 1995 zrekonstruován a zřízena vněm restaurace.

Vrch Špičák se tyčí do výšky 399 metrů nad mořem, severovýchodně nad Mostem. Jedná se o třetihorní vulkán, přičemž stáří zdejší znělcové horniny odhadují geologové na 32 milionů let. Od středověku zde byl lom.

Rozhlednu (14 m, 460 m n. m.) nechal postavit v l. 1884–1885 Severočeský exkursní klub dle návrhu arch. Gottlieba Albera. Byla oblíbeným výletním místem. Několikrát byla poničena bouří nebo bleskem, vždy však opravena. Po r. 1945 ponechána chátrání. R. 1997 změněna na vysílač, nepřístupno.

Vrch Špičák leží v centru přírodního parku Východní Krušné hory. Pod vrcholem stávala turistická chata, zdnes v ruinách. Na východním úpatí puklinová jeskyně. Na loukách na úpatí rostou chráněné rostliny, z vrchu je široký kruhový rozhled.

Železná rozhledna s dřevěným opláštěním na vrcholu Špičáku byla postavena v letech 2013-2014. Stojí u horní stanice lanovky ze sportovního areálu Špičák. Z důvodu ochrany přírody je přístupná vždy jen od 15. června do 15. září.