Výsledky hledání míst

Nová radnice byla postavená v letech 1902-04 v novorenesančním stylu podle projektu arch. Františka Podhajského. Jedná se o nárožní budovu s hodinovou věží, nahoře s vyhlídkovým ochozem. Fasáda zdobená rustikou a sgrafity dle návrhu Mikoláše Alše. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Nová radnice postavená v letech 1898–99 v novorenesančním slohu dle projektu M. Urbánka v sousedství Staré radnice. Bohatě členěné průčelí s balkonem. Dnes hotel s restaurací.

Budova z let 1936–38 nahradila na severní straně dnešního Náměstí Míru přádelnu někdejší valdštejnské textilní manufaktury z počátku 18. století. Stavba je dokladem nefunkcionalistické moderny, oblíbené v tehdejších německojazyčných částech Československa.

Nová radnice - sídlo ostravského magistrátu. Mohutná representativní budova z let 1924 - 29 s 85 m vysokou vyhlídkovou věží. Před radnicí náměstí Jana Prokeše, 1. českého starosty Ostravy.

Rohová budova v západní části náměstí. Postavena v letech 1905-1906. Architekt Edmund Chaura. Novorenesanční jednopatrový dům. Později moderní přístavba. Dnes sídlo městského úřadu.

Budova Nové radnice má základ v právovárečném renesančním domě z pol. 16. století. Jako sídlo městského úřadu slouží od rekonstrukce v letech 2002-2003.

Nová radnice (dříve Zemský dům, Zemská soudnice) byla od svého počátku centrem zemské správy, zasedal zde zemský sněm a zemský soud. Stojí zde mj. památník Karla st. ze Žerotína, na nádvoří kašna s alegoriemi 12 měsíců roku s kovanou mříží z r. 1928, na stěně sluneční hodiny z r. 1728.

Velká secesní stavba z let 1911 - 14 zaujala místo po někdejším prostějovském městském pivovaře (po roce 1800 kasárna). Výrazně převýšená budova dominuje hlavnímu náměstí.

Budova postavená v letech 1888 - 1893 v novorenesančním stylu, podle projektu vídeňského architekta architekta Franz von Neumanna.

Nová postoloprtská radnice vznikla roku 1903 dle projektu A. Dauta ve stylu italské novogotiky. Slouží potřebám městské správy dosud. Dominanta severní fronty náměstí.

Raně barokní patrová budova z počátku 17. století, s vížkou uprostřed průčelí. Na nádvoří jsou druhotně zazděny dva portály – renesanční z r. 1603 a lomený gotický portál. V budově dodnes sídlí vedení města.

Výrazná secesní stavba z let 1908–11 dle projektu vídeňského architekta Schmieda vznikla snad na místě nejstarší bílinské radnice, zbořené roku 1906. Dodnes sídlo městské správy a dalších institucí.

Po předání staré radnice krajskému soudu chyběla v Boleslavi radnice. Město proto v letech 1865–8 postavilo dle projektu J. Fichtnera a J. Grusse mohutnou novorenesanční budovu pro úřad a první moderní školu. Oběma funkcím slouží dodnes.

Nová radnice postavená roku 1897 ve stylu spojujícím prvky klasicismu, secese a biedermaieru. Jako radnice sloužila do roku 1942. Poté v ní sídlila postupně ředitelství tří průmyslových podniků. Od roku 1991 zde sídlí Městský úřad.

Novorenesanční budova nové radnice v Sedlčanech postavena v roce 1903 podle projektu architekta Jana Heindla. Fasáda je zdobena sgrafity od L. Nováka. Dnes sídlo Městského úřadu a Regionálního informačního střediska.