Výsledky hledání míst

Hrad, přestavěný zámek. Vybudován ve 13. stol. pány z Boskovic. Po r. 1561 přebudován na renesanční zámek, za Aueršperků asi r. 1726 vyhořel. Opraven až v l. 1859-61 hrabětem Freissem v novorenesančním stylu. Dnes je na zámku domov důchodců.

Mohyla s křížem na vrcholu připomíná decimaci Madlonova jízdního pluku, která proběhla 14. 12. 1642. Byla trestem za útěk pluku z bitvy u Breitenfeldu 2. 11. 1642. Exekuci vylosovaných vojáků provedl kat Jan Mydlář mladší. Mohyla z 19. stol. stojí na místě údajného hromadného hrobu obětí popravy.

Jezírko na dně opuštěného lomu s hojným výskytem obojživelníků. Tato mokřadní lokalita je od roku 1996 vyhlášena přírodní památkou.

Kamenná rozhledna, 869 m n. m., 26 m. Na vyhlídku byla upravena 50 m vzdálená vrcholová skála již r. 1885. Kamenná věž postavena r. 1905 společně s turistickou chatou (arch. R. Hemmrich) Horským spolkem pro Jablonec a okolí.

Gotická vodárenská věž, prvně zmiň. r. 1532, postavena „Jindřichem, rúrařem ze Starého města Pražského“. Přestavěna a zvýšena po r. 1822. Byla součástí opevnění Plzně, zejm. však zásobovala vodou (systém pump). Jako vodárna sloužila do r. 1913.

Původně hláska a zvonice byla postavena v letech 1549-77. Stavbu začal Hans Spatz. Spodní část je gotická, ochoz s kopulí renesanční. R. 1697 po požáru prodělala opravu a dostala svůj název. Má 7 zvonů, vysoká je 72 m a ochoz je ve výšce 46 m.

Kamenná rozhledna, 81,6 m. Stavba 1547–57, zadána městem arch. Antoniovi de Salo. Postavena jak z obranných, tak i reprezentativních důvodů. Postihlo ji mnoho požárů a násl. oprav. R. 1870 stará báň shozena vichřicí, r. 1872 uprav. do dnešní podoby.

Zámek byl postaven počátkem 17. století rodem Mikuschovců. V jejich vlastnictví byl do roku 1794. V zámku se velice často střídali majitelé, nejznámějšími z nich byl pravděpodobně rod Šternberků.

V r. 1318 se píše Jan z Talmberka jako Jan z Černčic. V r. 1405 první zmínka o tvrzi. Za husitských válek patří Arnoštu z Kácova, jeho potomci se psali jako Černčičtí z Kácova. Když r. 1527 prodává Jan Černčický z Kácova panství Vojtěchovi z Pernštejna, tvrz se uvádí jako pustá.

Černé a Čertovo jezero je název národní přírodní rezervace na Šumavě. Chráněné území tu bylo vyhlášeno již r. 1933. V r. 2010 bylo chráněné území pozměněno jako národní přírodní rezervace. Na rozloze 208,46 ha zahrnuje Černé a Čertovo jezero a mezi nimi ležící Jezerní horu (1343 m n. m.).

Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.

Lovecký zámeček nechal uprostřed bývalé obory postavit ve druhé polovině 18. stol. kníže Václav Paar. Koncem 18. stol. byl barokně upraven. Po 2. svět. válce se majitelem zámku staly státní lesy. Dnes je zámeček v majetku soukromé společnosti.

František Antonín Libštejnský z Kolovrat v r.1822 – 1825 renesanční tvrz přestavěl na empírový zámek. Kolovratové jej vlastnili do r. 1945. Pak zde byl Ústav sociální péče o mládež. V restituci po r. 1990 byl vrácen původním majitelům.

Lichoběžný pahorek jádra a mohutný příkop vodní tvrze Koldů ze Žampachu. Tvrz postavena v polovině 14. st., v 15. století sídlem kališníka a odbojníka Jana ml. Koldy ze Žampachu. Po dobytí vojsky poděbradské jednoty r. 1457 již nebyla obnovena.

Neobvyklé projekty černilovského občana a potomka mlynářské rodiny Jaroslava Horáka ozdobily jeho pozemky na východním okraji obce. Dominuje jim větrný mlýn a dále se zde nachází Pohádkov ze staré vodárny a Galerie Mokrá louka, vše z let 2001-2021.