Výsledky hledání míst

Výklenková kaplička – poklona se sochou sv. Jana Nepomuckého je umístěna ve zdi cukrovaru v Cukrovarské ulici. V chronogramu je datována r. 1736 a byla vytvořena v dílně moravského barokního sochaře Jiřího Antonína Heinze (1698–1759). R. 1958 zařazena mezi nemovité památky ČR.

Vrcholně barokní výklenková kaple (poklona) na návsi za kostelem sv. Osvalda z 1. pol. 18. století. Stavba na půdorysu symetrického lichoběžníku s volutovým štítem a s konkávně prohnutými stranami, členěnými pilastry a polosloupy. V nice byla plastika sv. Jana Nepomuckého, na podstavci datace 1712.

Pozdně klasicistní výklenková zděná kaple malých rozměrů na obdélném půdorysu v areálu zámeckého objektu. Z 2. poloviny 18. století, zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Doklad komponování zámeckého parku za majitele hraběte Františka Antonína Magnise. Památkově chráněná.

Zajímavá barokní poklona sv. Janu Nepomuckému v obci Hamry, proslavené svými rybníky.

Pozdně barokní výklenková kaplička sv. Rozálie postavena v letech 1740-1760. Zcela obnovena r. 1833. Další opravy r. 1989. Fasáda členěna nárožními pilastry a římsovou hlavicí. Do horních výklenků umístěny obrazy a mřížová branka. Stavba zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Téměř neznatelné stopy po tvrzišti a vsi ze 14. století nedaleko vsi Žákava. Zmiňuje se Aleš z Pokonic, který byl purkrabím na Vlčtejně. Mikuláš Pokonický z Dlouhé Vsi nechává tvrz opuštěnou v 70. letech 15. století. Ves se uvádí jako pustá r. 1587.

Skanzen, jehož otevření bylo připravováno od roku 1891, se uskutečnilo až v roce 1900. Za okupace byly sbírky rozvezeny po okolních muzeích. Celkové opravy provedeny v roce 1967. Na přelomu 60. a 70. let sbírky významně rozšířeny.

Pozdně barokní zámek, přestavěný koncem 18. století ze starší tvrze. Novobarokní úprava 1928, po roce 1948 sídlo státního statku, po roce 1990 prázdný a intenzivně chátrající. Kolem rozlehlý dvůr, před zámkem na návsi trojiční sloup z roku 1685.

Rozpadající se budova goticko-renesanční tvrze, postavené zřejmě jako druhé sídlo Poláneckých v 2. pol. 15. st.; později doplněna o nádvorní arkády a nárožní baštu a v pol. 16. st. za Voračických z Paběnic rozšířena a vyzdobena sgrafity.

Archeologicky nepotvrzená a dnes již zaniklá tvrz vybudovaná pravděpodobně kolem roku 1349 za Čase z Polánky. Písemně doložena v roce 1533, kdy ji Jan z Lipé propustil z manství Hynku Sokolnickému z Bítova. V roce 1560 přechází opět pod moravskokrumlovské panství a z tohoto důvodu poměrně brzy zanikla.

Původní renesanční tvrz Sedlnických ze 2. pol. 16. stol. byla v 60. letech 17. stol. Vaneckými z Jemničky upravena na barokní zámek. Roku 1895 pseudorenesančně upraven. Ve 20. stol. nevkusně modernizován, ztratil svůj zámecký charakter a chátrá.

Národní přírodní rezervace Polanská niva mezi obcí Polanka a řekou Odrou je unikátní místo tvořené lužními lesy, mokřady, lukami a tokem Odry i s jejími slepými rameny. Výskyt a domovina vzácné fauny i flóry. NPR vyhlášeno na 122,3 ha v r. 1985.

Dům Poldihaus pochází z roku 1903. Autorem je architekt Josef Hoffmann. Jedná se o jednoduchou účelovou stavbu inspirovanou anglickou architekturou. Průčelí kombinuje režné struskové zdivo, nečleněnou omítku a různé kovové prvky. Dnes slouží jako hotel a pojmenován je po původním architektovi.

Renesanční tvrz z poč. 17. st., postavená Janem Horčicem z Prostého jako vdovské sídlo jeho manželky Kateřiny roz. Kokořovské. Tvrz sloužila do r. 1682, kdy se ves stala součástí panství Lnáře. Dochovány ozdobné štíty s pilastry, hlavicemi a čučky.

Rozhledna (37 m, 1314 m.n.m.) je jedinou zachovanou částí původního přísně tajného vojenského objektu, postaveného v 60. letech 20. stol. v nepřístupném vojenském prostoru. Po r. 1989 byly okolní vojenské stavby zbourány a věž správou NP Šumava upravena na rozhlednu. R. 1998 zpřístupněna veřejnosti.