Výsledky hledání míst

Tzv. nejmenší pražská rozhledna z r. 2014 je součástí geologické zahrady v Dolních Počernicích. Nejde o klasickou rozhlednu v podobě věže, nýbrž jen o kamennou vyhlídkovou plošinu přístupnou po sedmi schodech.

Renesanční palác na místě románského a gotického domu (po r. 1334 v něm bydlel Karel IV.). Renesančně přestavěn po r. 1555 G. Venturou a dále v 90. let. 16. stol. U. Aostalisem. Ve 20. stol. zde byl Dům československých dětí, dnes museum a galerie.

Nejzápadnější bod Česka v korytě Újezdského potoka u obce Krásná je označen kovovým sloupkem se souřadnicemi. Je z obce dostupný po zeleně značené turistické trase kolem symbolického Mostu Evropy.

Zbytky zámku z r. 1358, stavitel a majitel Racek. V 15. stol. prodán Janovi ze Slavic, komorník krále Václava IV. Pol. 16. stol. přestavba v renes. slohu. Poč. 18. stol. vráceno rodu pův. majitele, barokní přestavba. 19. stol. klasicistní úprava.

Renesanční zámek postavil Florián Griespek z Griechspachu a jeho syn Blažej v l. 1552-1614. Za třicetileté války zámek poškozen, r. 1623 byl prodán Polyxeně Pernštejnské z Lobkowicz. Po r. 1652 opraven, sloužil jako správní budova, později jako lazaret. R. 1948 zestátněn, r. 1993 vrácen Lobkowiczům.

Zříceniny nevelkého hrádku založeného na počátku 15. století. Hrádek vlastnili Albert a Ratmír z Melechova. Po připojení k Lipnickému zboží v 15. stol. Janem Trčkou z Lípy byl hrad opuštěn a začal chátrat.

Tvrz byla postavena v 2. pol. 14. stol., snad Zdislavem Němcem z Němčic, nebo zač. 15. stol. Broumem z Němčic. Později časté střídání majitelů. R. 1668 připojena Maxmiliánem Valentinem z Martinic k plánickému panství a nebyla již obývána, později byla až na vstupní věž zbořena.

Na zámek přestavěná budova renesanční tvrze, postavené Chřepickými z Modlíškovic před r. 1615, r. 1696 připojená Dlouhoveskými ke Kraselovu, v 18. st. barokně rozšířena a přestavěna. Dnes chátrající rozměrná budova s přístavkem kaple z r. 1727.

Zaniklá tvrz. Byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol., neboť je zmiňována r. 1416 při prodeji majetku Annou z Chotěrad Janovi z Bohušic. Jan tvrz hned prodal Mikuláši Florštetovi z Dunajovic, ten ji prodal r. 1447 Lickovi z Plavče. V 16. stol. byla tvrz připojena k Jevišovicím a brzy poté zanikla.

Stavba jednotřídní německé školní budovy byla ve Velké Chmelištné zahájena roku 1787 a o rok později byla přízemní kamenná budova krytá šindelovou střechou dokončena. Rozšíření se dočkala v letech 1852–59, roku 1883 rozšířena na tři třídy. Dnes je v budově obecní úřad.

Německá vojenská pozorovatelna byla postavena nacisty za 2. světové války, sloužila jim k hlídání železniční tratě Prostějov – Olomouc. Ustupující německá vojska stavbu zapálila. Do dnešních dob se dochovaly jen základy stavby.

Zaniklý objekt tzv. Německého domu na náměstí Dr. E. Beneše. Vystavěn r. 1895 ostravskými Němci podle projektu arch. F. Neumanna ve slohu tzv. zaalpské renesance. V r. 1945 byl objekt z režného zdiva jako odplata zbořen. Dnes nezastavěná plocha.

Bývalý německý evangelický kostel postavený v letech 1901-02 podle plánů německého architekta Maxe Löwe. Od roku 1946 patřil české evangelické církvi a od 60. let 20. stol. využíván jako sklad knih.

Původní středověká tvrz přestavěna v renesančním slohu vladykem Kryštofem starším Huberckem z Belnsdorfu.

Vodní nádrž na stejnojmenném potoce (0,6 km před jeho ústím do Moravské Sázavy) zprovozněná v roce 1971 jako zdroj pitné vody pro Zábřeh, později využívána k rekreaci. Dnes v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupná, rybolov je možný s místenkou. Kamenitá sypaná hráz je dlouhá 151 metr.