Výsledky hledání míst

Městské divadlo ve Žďáru n. Sázavou vzniklo v letech 1900-1901, v sedmdesátých letech byla secesní budova radikálně přestavěna v normalizačním duchu.

Secesní budova městského divadla a hotelu byla postavena v l. 1912 - 1914 podle projektu arch. Aloise Čenského. Na výzdobě budovy se podíleli význační umělci (J. Pekárek, J. Wenig, L. Novák, K. L. Klusáček). V l. 1989 - 2004 prošla stavba generální rekonstrukcí vč. rozšíření (arch. Martin Sedlák).

Čtveřici domů z r. 1736 dal postavit majitel náměšťského panství hrabě Václav Adrián z Enkevoirtu. Na spojnici domů č.p. 112 a 113 je zakládací pamětní deska s českým nápisem, erbem majitele panství a jeho ženy. Průčelí domů poznamenaly pozdější přestavby.

Renesanční podsklepený jednopatrový dům č.p. 44 z 1. pol. 16. stol. V přízemí průchod do dvora za domem. Podloubí ze 16. stol. Po požárech v letech 1735 a 1822 přestavěn. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Průčelí podobné domu č.p. 45, který na seznamu kulturních památek není.

Gotický a renes. podsklepený patrový dům č.p. 50 z 1. pol. 16. stol. V přízemí podloubí a bývalý průjezd do dvora. Po požáru r. 1822 přestavěn. Sjednocené klasicistní průčelí s č.p. 49. Ve 20. stol. interiéry obou domů spojeny pro účely hotelu. Č.p. 50 na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Dvojice přízemních domů hloubkové podélné parcelace se střešními štíty a společnou uličkou. Pocházejí patrně z 2. pol. 18. stol. Ve 2. čtvrtině 19. stol. klasicistně přestavěny. Uvnitř jsou prodejny. Součást městské památkové zóny, samostatně chráněny od r. 2003.

Torzo městských hradeb z 16. stol., původně jako ochrana před tureckým vpádem. Dochovaná půlkruhová bašta a malá část hradeb ve východní části města.

Pozůstatky městských hradeb postavených na přelomu 15. a 16. století. Dokončeny r. 1535. Opevnění se skládalo z kamenné hradby, 3 bran a 13 okrouhlých bašt. Dnes dochovány krátké úseky i s několika baštami.

Hradby založené před r. 1224 obsahovaly 3 brány. Na pozd. gotické a renesanční zesílení navázalo v r. 1629 vybudování barokní fortifikace. V l. 1666-86 zesílení bastionů. V l. 1800-38 bylo opevnění zbořeno a zaveženo. Dochován je krátký úsek hradby.

Město Krnov bylo opevněno již od 2. pol. 13. stol. Opevnění doplňovaly 3 brány. Kolem r. 1529 zesíleno. 1669 Krnov barokně opevněn. Dochovány krátké úseky u zámku a tzv. Švédská zeď.

Ostrožna s jádrem středověkého města byla ohrazena zřejmě v polovině 13. století s návazností na hrad. Velké přestavby hradeb proběhly na přelomu 13. a 14. století, na počátku 15. století a za Jiřího z Poděbrad. V 19. století většina hradeb zbořena.

Hradby vybudovány v roce 1389 z popudu biskupa Mikuláše z Rýzmburka. Z původních čtyř bran žádná nedochována. Zachovány krátké úseky hradby nad řekou Lubinou.

Dřevěné hradby s dvěma branami postaveny r. 1406. Po hus. válkách obnoveny po r. 1445. Od r. 1495 stavěny kamenné hradby s baštami. Definitivní podoba za Pernštejnů po r. 1526. Po r. 1865 hradby rozebírány. dnes stojí cca 300 m hradeb a dvě bašty.

Středověké městské hradby pocházejí již ze 14. století. V 16. století doplněny o okrouhlé dělové bašty na východní straně. Dochována většina východního úseku a část renovovaného severního úseku hradby.

Krátký úsek původního kamenného opevnění města Rýmařova z konce 13. století (či spíše 14. století). Město mělo 4 brány a v jihozápadní části se nacházelo tvrziště, tzv. Hrádek.