Výsledky hledání míst

Neoklasicistní budova divadla byla přestavena z vyhořelé barokní solnice z roku 1707. Divadlo vystavěl v letech 1895–1896 stavitel Stanislav Rokos.

Novobarokní divadelní budova postavená 1908–09 dle projektu Alexandera Grafa na místě někdejšího rybníku. Sochařská výzdoba ochuzena za II. světové války, počátkem 70. let 20. stol. nástavby na bocích. Velká rekonstrukce na přelomu tisíciletí.

Divadlo v Jablonci bylo postaveno v letech 1906–7 dle projektu vídeňského ateliéru Fellner a Helmer ve stylu klasicizující secese. Rekonstrukce v 70. letech 20. století a 1995–98. Zachován původní interiér veřejných částí, technické zázemí moderní.

V letech 1882-1883 vystavěna budova divadla ve Slaném. Budova novorenesančního stylu. Roku 1948 přejmenováno na Divadlo Zdeňka Nejedlého. Dnes opět nese název Městské divadlo. Rekonstrukce v letech 1904, 1938 a 1994-2001.

Budova divadla a kina postavena v letech 1927–1928 podle projektu Leo Kammela firmou Koch a Kindermann. Zajímavě členěná budova je ve stylu expresionistického kubismu. Ve 30. letech byla rozšiřena, rekonstrukce a další úpravy probíhaly v 60. a 70. letech 20. století. Památkově chráněna od r. 2005.

Městské divadlo ve Žďáru n. Sázavou vzniklo v letech 1900-1901, v sedmdesátých letech byla secesní budova radikálně přestavěna v normalizačním duchu.

Secesní budova městského divadla a hotelu byla postavena v l. 1912 - 1914 podle projektu arch. Aloise Čenského. Na výzdobě budovy se podíleli význační umělci (J. Pekárek, J. Wenig, L. Novák, K. L. Klusáček). V l. 1989 - 2004 prošla stavba generální rekonstrukcí vč. rozšíření (arch. Martin Sedlák).

Čtveřici domů z r. 1736 dal postavit majitel náměšťského panství hrabě Václav Adrián z Enkevoirtu. Na spojnici domů č.p. 112 a 113 je zakládací pamětní deska s českým nápisem, erbem majitele panství a jeho ženy. Průčelí domů poznamenaly pozdější přestavby.

Renesanční podsklepený jednopatrový dům č.p. 44 z 1. pol. 16. stol. V přízemí průchod do dvora za domem. Podloubí ze 16. stol. Po požárech v letech 1735 a 1822 přestavěn. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Průčelí podobné domu č.p. 45, který na seznamu kulturních památek není.

Gotický a renes. podsklepený patrový dům č.p. 50 z 1. pol. 16. stol. V přízemí podloubí a bývalý průjezd do dvora. Po požáru r. 1822 přestavěn. Sjednocené klasicistní průčelí s č.p. 49. Ve 20. stol. interiéry obou domů spojeny pro účely hotelu. Č.p. 50 na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Dvojice přízemních domů hloubkové podélné parcelace se střešními štíty a společnou uličkou. Pocházejí patrně z 2. pol. 18. stol. Ve 2. čtvrtině 19. stol. klasicistně přestavěny. Uvnitř jsou prodejny. Součást městské památkové zóny, samostatně chráněny od r. 2003.

Torzo městských hradeb z 16. stol., původně jako ochrana před tureckým vpádem. Dochovaná půlkruhová bašta a malá část hradeb ve východní části města.

Hradby založené před r. 1224 obsahovaly 3 brány. Na pozd. gotické a renesanční zesílení navázalo v r. 1629 vybudování barokní fortifikace. V l. 1666-86 zesílení bastionů. V l. 1800-38 bylo opevnění zbořeno a zaveženo. Dochován je krátký úsek hradby.

Město Krnov bylo opevněno již od 2. pol. 13. stol. Opevnění doplňovaly 3 brány. Kolem r. 1529 zesíleno. 1669 Krnov barokně opevněn. Dochovány krátké úseky u zámku a tzv. Švédská zeď.

Ostrožna s jádrem středověkého města byla ohrazena zřejmě v polovině 13. století s návazností na hrad. Velké přestavby hradeb proběhly na přelomu 13. a 14. století, na počátku 15. století a za Jiřího z Poděbrad. V 19. století většina hradeb zbořena.