Výsledky hledání míst

Funkcionalistická vila podnikatele Alexandra Schücka vznikla v letech 1928-1930 podle plánů architektů Victora Fürtha a Ernsta Mühlsteina. Sochu Evy pro výzdobu zahradní terasy vytvořila Mary Duras. V r. 1945 byla vila znárodněna, nyní slouží jako rezidence velvyslanectví Korejské republiky.

Neogotická hrobka z poloviny 19. století slouží jako hrobka orlické větve rodu Schwarzenbergů. Jsou v ní pohřbeny význačné osobnosti rodu, mimo jiné zakladatel sekundogenitury Karel Filip, polní maršálek a vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Zajímavý vstupní portál s vyřezávanými dveřmi.

Novogotická centrální stavba kaple s pohřební kryptou postavená podle projektu Jana Schmidta, upraveného D. Deworetzkym v letech 1874–1877. Vzhledem k blízkosti rybníků odizolována olověnými deskami. Doloženy pohřby 27 členů knížecí rodové primogenitury.

Schwarzenberská labská restaurace u přívozu přes Labe s bývalým pavilonem a vyhlídkovou věží, která dříve sloužila pro uskladnění ledu.

Nejvýraznějsí renesanční šlechtický palác Prahy vznikl po požáru roku 1541 na městišti několika vyhořelých objektů. Původně Lobkovický, od poloviny 17. století Schwarzenberský. Od I. republiky sídlem vojenského musea, po náročné rekonstrukci součástí Národní galerie.

Nejdelší umělý kanál předindustriální éry v českých zemích spojil v letech 1789–1823 povodí Vltavy a Dunaje. Vznikl pro dopravu palivového dříví do Vídně, později i do českého vnitrozemí. Sloužil do roku 1961. Dnes prvořadá turistická atrakce Šumavy.

Vyhlídkové místo vysoko nad údolím Dyje, oblíbené místo popického rodáka Carla Antona Postla, který proslul jako americký spisovatel pod jménem Charles Sealsfield (1793-1864). V jeho rodném domě v Popicích nyní muzeum.

V jádře renesanční zámek s bohatou výzdobou. V době švédské okupace Olomouce se stal útočištěm hradišťských mnichů. Nynější podobu získal za Mořice Kőnigswortera po barokních úpravách v r. 1885. Od r. 1953 objekt slouží jako sociální ústav. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Zámek byl postaven Václavem Robmhápem ze Suché kolem roku 1577. Na počátku 17. stol. byl zámek pozdně renesančně přestavěn a rozšířen. Od roku 1628 zámek sloužil k hospodářským účelům. Od roku 1948 je majetkem státu a dnes v něm sídlí měst. úřad.

Vila továrníka Rudolfa Hudlického z r. 1911 podle projektu B. Ryšavého. Průčelí vily je ve stylu čisté secese, s výrazným půlkruhovým oknem, keramickými prvky fasády a strmou střechou s prejzy. Por. 1948 trpěla nedostatkem údržby, opravena v letech 2003–5. Od r. 2004 je státem chráněnou památku.

V renesanční zámek byla v 16.stol. přestavěna nejspíše pozdně gotická tvrz. Někdy před r. 1623 prošel zámek druhou fází přestavby. Roku 1753 ji vyženil nejvyšší maršálek August kníže z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili zámek až do 20. stol.

Zámek byl původně tvrzí z 15. stol., která byla přestavěna v 17. stol. Později, kdy byl zámek v majetku rodu Eichendorffovů, byl zámek upraven v klasicistním slohu a park kolem byl upraven. Z původně trojkřídlého zámku dnes zbylo jen jižní křídlo.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1988, Sedlnické sněženky, se nachází na území obce Sedlnice, v nivě Sedlnického potoka a zaujímá plochu 11 ha. Název dal lokalitě bohatý výskyt sněženky podsněžníku, v množství, se kterým se dnes již jinde nesetkáte.

Zaniklá renesanční tvrz ze 16. století s pivovarem v panském dvoře. Od 17. století ztrácí residenční funkci, zpustlý je i pivovar a v majetku vyšebrodského kláštera slouží k hospodářským účelům. Během 19. století panský dvůr zcela přestavěn. Po 1. světové válce přechází do rukou soukromého majtele.

Protáhlý vrch sopečného původu s ostrým vrcholovým hřebenem, čtvrtý nejvyšší vrchol Českého středohoří. Vrcholové partie i části svahů s pralesovitým porostem jsou od roku 1968 Národní přírodní rezervací. Skalní výstupy s dalekými výhledy.