Výsledky hledání míst

Dřevěný lovecký zámeček v alpském slohu vystavěn kolem roku 1864 knížaty Auerspergy na katastrálním území Horního Bradla. V okolí objektu se rozkládá cenná přírodní rezervace Polom. Zámeček je v soukromých rukou, opravený a není volně veřejnosti přístupný.

Zachovaný lovecký zámeček, vystavěný původně v r. 1902 Schwarzenbergy na šumavském vrchu Boubína, v r. 1931 rozebrán a přestěhován do Staré obory u Hluboké n.Vlt. (zde uváděn jako lovecká chata ve Staré oboře). Kaple sv. Huberta zanikla a byla obnovena. Chovná obora je veřejnosti nepřístupná.

Osamělý vulkanický kužel z olivinického nefelinitu 590 m n. m. . Čedičová hornina se rozpadá v kvádrové bloky a odlučné sloupce, pod nimi suťová pole. Na vrcholu turistická chata. Území je národní přírodní rezervace.

Zámek byl postaven pravděpodobně v polovině 16. stol. na místě bývalé tvrze. Začátkem 19. stol. došlo k požáru, který zámek značně poškodil. V současné době zde sídlí střední odborné učiliště.

Secesní Löw-Beerova vila postavena v letech 1903-1904 pův. pro továrníka Moritze Fuhrmanna, v letech 1913-1939 v majetku textilního podnikatele Alfreda Löw-Beera. Po. 2. svět. válce do r. 2012 účelově využívána, po rekonstrukci od června 2015 přístupná jako pobočka Muzea Brněnska.

První zmínka o mlýnu v libeňském podzámčí je z r.1595. V r. 1720 byl uváděn jako mlejn velký panský, jeho součástí byla pila a továrna. Dnešní vzhled pochází z přestavby v r. 1747. Jméno nese po pekaři Jáchymu Löwitovi, který jej koupil v roce 1883.

Nově opravená pozdně gotická věžová tvrz s přístavbou mladšího zámečku, původní sídlo Bohuchvalů z Hrádku z 15. stol., poté vlastnictvím Czerninů a města Domažlice a užívána jako sýpka. Unikátní původní interiér s okny s kamennými sedátky ve 4. patře.

Zaniklá tvrz beze stop u kostela sv. Vojtěcha. Pravděpodobně z 1. pol. 14. století - první vladykové se uvádí k r. 1354. Podoba a umístění neznámé - patrně na plochém hřebeni u kostela, kde stojí kaple Nanebevzetí Panny Marie. Zanikla buď v období husitských válek či na konci pozdního středověku.

Zaniklý hrádek vystavěn možná za účelem ochrany brodu přes Ostravici či šlo o zeměpanské hraniční opevnění. Existence panského sídla určena do období 13.–15. stol., s bližším vymezením do let 1281-1450. Archeologické nálezy středověké keramiky atp.

Tvrz byla postavena ve 14. stol., kdy je zmiňován jako majitel Lubského statku Ctibor a po něm Dětleb a Milota. Na přelomu 14.–15. stol. byla v majetku Konráda, Sudivoje a syna Sudivojova Petra. R. 1400 byl majitelem Oldřich Loubský, poté střídání majitelů, r. 1544 koupila tvrz klatovská obec.

Dřevěná rozhledna zvaná „U Strejců“ je vysoká 22, 3 m (632 m.n.m). Byla vystavěna r. 2005 společností Horal Resort s.r.o. (projekt Ing. V. Čegan). Stojí v areálu golf. hřiště a vede k ní naučná stezka Lubsko. Pod věží je restaurace a parkoviště.

Torzo zámku. Postaven koncem 17. stol. pány z Písnice, později vystřídal více majitelů, koncem 19. stol. přestavěn. Po r. 1945 sloužil k ubytování pohraničníků, poté jako sklad státního statku, který jej nechal zchátrat a roku 1988 z větší části zbořit. Zbytky zdí odstraněny roku 2017.

Čtyřpatrová dřevěná rozhledna na Lucemburkově kopci vznikla prací nadšenců za pomoci dobrovolné sbírky v letech 2017-2020 jako doplněk lyžařského areálu v Českém středohoří. Je volně přístupná veřejnosti od kolaudace v květnu 2020.

Lucký mlýn se prvně zmiň. po r. 1620. Rodina Šašků ho měla nejprve od r. 1695 v pronájmu od svatojiřského kláštera, r. 1720 jej koupila. V 2. pol. 19. stol. byl mlýn stavebně rozšířen, funkční do roku 1953. V rekonstrukci od r. 2008. Chráněná kulturní technická památka, unikátně zachované zařízení.