Výsledky hledání míst

Rodný dům Vincenze Priessnitze. R. 1822 byl přestavěn na první vodoléčebný ústav na světě – v přízemí byly prováděny léčebné kůry a v přistavěném patře byli pacienti ubytováni. R. 1937 místo získalo status lázní. R. 1999 zde bylo zřízeno muzeum V. Priessnitze, pobočka Vlastivědného muzea Jesenicka.

Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.

Rozsáhlý palác na místě tří gotických domů, r. 1571 sjednocený B. Wohlmutem. V r. 1796 přestavěn Černíny. Od r. 1816 patřil Rohanům, kteří mu dali v let. 1838–1841 pozdně klasicistní podobu. Dnes sídlo MŠMT ČR.

Národní přírodní rezervace Rohová vyhlášená r. 2018 zaujímá severojižně orientovanou stráň jihozápadně od Moravské Třebové a chrání ekosystémy suťových lesů, skalní ekosystémy a biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin. Přístupný jen západní okraj rezervace s vrchem Roh po červené značce.

Lovecký zámeček z první poloviny 18. stol. vybudovaný Františkem Josefem ze Schönfeldu nebo jeho dcerou Kateřinou. V druhé polovině 18. stol. za Auerspergů přeměněn na hájovnu.

Kovový kříž na kamenném podstavci zřídil počátkem 19. století mlynář F. Ludwig Rohrer. Po odsunu německých obyvatel přestal být udržovaný, chátral a byla odlomena jeho kovová část. V roce 2024 byl péčí příznivce a podporovatele Skoků Dušana Kejmara a kamenického mistra Marcela Stoklasy kříž obnoven.

Klasicistní zámeček tvoří součást hospodářského dvora, který patřil ke kadaňským městským statkům. Vznikl snad po roce 1787, současná podoba klasicistní z roku 1847. V současné době se opravuje.

Zámek na místě tvrze zaniklé za husitských válek. Vystavěný v 16.st. pány z Ludanic. Po požáru v r. 1582 přestavěn a rozšířen. Poničený za třicetileté války, do dnešní podoby přestavěný ve stylu vrcholného baroka. Nyní slouží jako domov důchodců.

Původně vodní tvrz z r.1567 nechal Kryštof Mauschwitz z Armenruh v roce 1600 zbořit a postavit pozdně renesanční zámek. Svoji současnou podobu dostal v r. 1855 za hraběte Josefa z Nostic. Zajímavá je výzdoba zámecké kaple v prvním patře.

Rolandův sloup, lidově označovaný za sochu bájného knížete Bruncvíka, na malostranském pilíři Karlova mostu je dílem sochaře Ludvíka Šimka z roku 1884. Nahradil původní dílo z roku 1506 těžce poškozené dělostřelbou Švédů při obléhání Prahy roku 1648.

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště z r. 2012 se rozprostírá na náhorní plošině Krušných hor severně od města Přebuz v prostoru mezi zaniklými osadami v blízkosti česko-saské hranice. Chráněny jsou přirozené lesní porosty rašelinných a podmáčených smrčin s klečí a horská vřesoviště.

Budova Rolnické záložny Podřipské (založena r. 1965 Václavem Kratochvílem) z roku 1903 kombinuje na své bohatě zdobené fasádě prvky české novorenesance a začínající secese. Po zániku záložny r. 1848 zde sídlí pošta, která ponechává většinu objektu bez využití.

Stožár mobilních operátorů vysoký 50 m, využitý jako rozhledna. Vysílač postaven v r. 2002 podle projektu Oldřicha Hájka, Jaroslava Šapeka, Laco Fescu a Tomáše Pavlíka. Rozhledna zpřístupněna veřejnosti r. 2003. Vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.

Domy v jednotném rondokubistickém slohu vznikly v letech 1923–24. Jejich autory jsou architekti Oldřich Liska a Václav Flégl. Původní červenou a okrovou barevnost fasád si nejlépe zachoval dům čp. 386 na nábřeží Svobody.

Rondokubistická dřevěná stavba z 20. let 20. století, kterou pravděpodobně vytvořil architekt Pavel Janák. Od svého vzniku slouží jako prodejna tabáku a novin. Roku 1981 byl prohlášen kulturní památkou a byl zrekonstruován do původní podoby. Další opravou prošel na počátku 21. století.