Výsledky hledání míst

Kostel postavila pravděpodobně kolem roku 1270 zvíkovská královská huť. Severní loď s věží přistavěna ve 14. stol. Jižní loď později sloužila katolíkům, severní utrakvistům. Poslední výrazná přestavba kostela proběhla v 18. století.

I když zde nějaký kostel zřejmě stál již ve 14. stol., současná stavba pochází z r. 1784. Má však základy z doby pozdní renesance. Po přestavbách slohově nezařaditelný.

Kostel sv. Vavřince zmiňován r. 1359. Přestavěn r. 1550. V pol. 19. stol. byl starý kostel zbořen a na jeho místě byl v l. 1876–77 vystavěn dnešní pseudogotický kostel dle projektu architekta F. Schmoranze. V klenbě svorník z původního kostela.

Kostel ve středu návsi na mírně vyvýšeném terénu, jeden z nejstarších na Příbramsku. Jednolodní, obdélného půdorysu s hranolovou věží, zakončený pětibokým presbytářem s opěráky a k němu přilehlou sakristií. Jádro kolem pol. 13. století, presbytář z 2. pol. 14. století. Památkově chráněný.

Novorománský kostel z režných cihel, postaven ve stylu porýnských románských kostelů v letech 1884–87 podle projektu vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera pro řád lazaristů. Dne slouží církvi Adventistů sedmého dne.

Pod kopcem Březník, na kterém měl poustevnu pozdější svatý Vintíř (Günther), vznikla u pramene léčivé vody roku 1618 jemu zasvěcená kaple, ke které začala chodit procesí. V průběhu 18. století se z ní vyvinul kostel a kolem něj prosperující poutní místo.

Nejstarší sakrální stavba Pelhřimova, vysvěcena r. 1236. Původně farní, poté filiální, poté hřbitovní a nakonec gymnasialní. R. 1614 renesančně přestavěn, barokní přestavba z l. 1739–1740. Dnes výstavní síň a galerie.

Farní kostel hlavního rožmberského sídelního města vznikal postupnou výstavbou ve 14. a 15. století se zřejmou snahou vyrovnat se svou výstavností pražské katedrále. Tuto snahu vyjadřuje i jeho zasvěcení a zřízení kaple sv. Václava.

Pozdně gotický kostel sv. Víta vystavěn koncem 15. st. Chrámové trojlodí dokončeno poč. 16. století. Renesanční přestavba proběhla v letech 1566–1567. Jižní předsíň pochází z poloviny 18. století.

Literatura uvádí založení kostela již před r. 1141, písemně doložen až v 13. st. Prošel mnoha přestavbami, nejzávažnější po r. 1668 a po požáru v r. 1775. R. 1897 přestavěn v novobarokním stylu. Další úpravy v letech 1925, 1956, 1975 a 1983.

Děkanský, původně gotický kostel ze 14. století, zmiňován r. 1382 jako farní. Renesanční věž byla přistavěna r. 1541. V 17. století zbořen. Roku 1700 začala výstavba nového kostela, r. 1705 byla ještě ne zcela dokončená nová stavba vysvěcena.

Raně gotický kostel z konce 13. století, přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. Připomínán v roce 1356. V roce 1712 byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál. Zařízení převážně pseudogotické.

První kostel zde stál již před rokem 1267. Nový barokní kostel byl vybudován v letech 1748 – 1752. Stavba se v téměř v nezměněné podobě dochovala do dnešních dnů. Barokní interiér prošel mnohými inovacemi.

Barokní kostel Všech Svatých z let 1713–1717 vznikl přestavbou staršího gotického kostela. Za kostelem se rozkládá starý hronovský hřbitov. U kostela stojí pozdně renesanční zvonice z roku 1610.

Hřbitov, na nějž jeden ze sedleckých opatů přinesl prsť z Olivetské hory, se stal vyhledávaným místem pohřbů ze širokého okolí. Z toho vyplynula potřeba stavby kostnice: dvoupatrová gotická stavba prošla barokně-gotickou obnovou poč. 18. stol.