Výsledky hledání míst

Bývalý městský hřbitov založen r.1660 na sever od města. Od r.1784 hlavním hřbitovem. Sloužil až do roku 1875 a v r.1888 byl zrušen. V 90.l. 19. stol. změněn v městský park. Z bývalého hřbitova zachována neogotická hřbitovní kaple.

Dnes již neexistující železniční most byl v provozu od roku 1865. Trať Kralupy – Turnov. Most sloužil pouze železniční dopravě až do roku 1965. Na pilíři masivní kubické konzoly, nesoucí stožáry veřejného osvětlení.

Bývalý lom na žulu byl využíván do sedmdesátých let minulého století. Je tvořen dvěma spojenými vodními plochami a jednou samostatnou. Poté byl oblíbeným místem ke koupání a rybaření. Dnes je z něj čerpána voda pro potřeby místního zemědělce.

Zaniklý hrad poprvé zmiňovaný v 1. polovině 11. století. Od poloviny 13. století byl významným centrem královské a později markraběcí vlády na jižní Moravě. Patrně roku 1423 byl dobyt a pobořen husity, od roku 1435 se uvádí jako pustý.

Caesarova kašna z roku 1724. Autorem nádrže je kameník Václav Render a socha je od sochařského tovaryše Jana Jiřího Schaubergera. Stojí na místě, kde v 16. století stála kašna Spravedlnosti.

Skromné zbytky gotického hradu nad Dalešickou přehradou, založeného koncem 13. století snad Sezemou z Bukoviny. Hrad dobyt a pobořen před rokem 1417 za markraběcích válek.

Skalní hrad založil pravděpodobně na sklonku 14. století Jindřich Berka z Dubé. Jediná písemná zpráva o hradu je z roku 1402, kdy se majitelem stal Václav Berka z Dubé. Již koncem 16. století jej připomíná jen jméno Čapský důl.

Ocelodřevěná rozhledna na vrchu Čáp na okraji Teplicko-adršpašských skal postavena v září 2014. Volně přístupná pouze po zeleně značené stezce od zámečku Bischofstein v osadě Skály u Teplic nad Metují.

Novodobá umělá zřícenina malého hrádku vznikla v období kolem roku 2020 a kopíruje ruiny středověkých hradů. Je postavena z kamenů, které nejsou spojovány maltou, nýbrž skládány na sucho. Představují základy hradního paláce, bašty a věže.

Valy a příkopy starobylého sídla, které zřejmě patří mezi rané útvary přechodového období mezi hradištním a hradním stavitelstvím, jež se označují jako dvorce. Pravděpodobně spjato s románským kostelem z doby kolem roku 1200.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná ve 14. stol., kdy byla sídlem vladyků z Částkova. Postavena byla snad Vlčkem nebo jeho synem Jaroslavem. Později byla tvrz připojena ke Kunovicím a r. 1497 se zmiňuje jako pustá. Na jiném místě byla postavena tvrz nová (uvádí se v l. 1570–1637), ta zanikla před r. 1667.

Tvrz v Čechovicích je prvně připomínána r. 1310 při soupisu Plumlovského panství, poslední zmínka je z r. 1379. Její osud, podoba i umístění nejsou známy.

Barokní zámek postaven v letech 1656 - 1658 jako novostavba. U jeho zrodu stál František Antonín Josef, hrabě von Holleweil. Ke konci 17. stol. nebo začátkem 18. stol. bylo prodlouženo západní křídlo. Ve 20 stol. vyúžíván jako škola, dnes hotel.

Jediný ocelový obloukový most v Praze, secesní stavba z let 1905-1908, od r. 1958 chráněná kulturní a technická památka. Dílo projektoval arch. Jan Koula se třemi spolupracovníky. Z výtvarné výzdoby vynikají 4 sochy Viktorie či geniů na 17,5 m vysokých sloupech.

Cehnické lípy najdeme křižovatce polních cest mezi Cehnicí a Jinínem, cca 2 km od Cehnice. Vzhledem ke své výjimečnosti patří mezi chráněné památné stromy České republiky. Pod nimi stojí výklenková kaple.