Výsledky hledání míst

Zbytky zříceniny hradu pocházejí zřejmě z doby kolonizace, a to z poloviny 13. stol. Roku 1512 je již uváděn jako pustý. Zanikl zřejmě r. 1389 po dobytí nedalekého hradu Vícov. Zachovány jsou zbytky příkopu, valu a základy okrouhlé věže.

Vrchol s balvany a opuštěným lomem na mrákotínskou žulu. Dříve zde stála zeměměřičská věž využívaná i jako rozhledna.

Mlýn měl údajně postavit r. 1850 mlynář Martin Janota, kdy skutečně vznikl, není známo. Poprvé je vyznačen v mapě ,,II. vojenské mapování - Františkovo" z let 1836-1852. Mlýn přestal fungovat zřejmě ještě před r. 1945. V r. 1957 měla být stržena střecha. Dodnes zůstaly jen části obvodového zdiva.

Mohutný most v anglickém parku dobříšského zámku - vystavěn 1864 ze strusky zpracovávané v nedaleké Staré Huti. Délka 36m, výška 7,1m, rozpětí oblouků 7,5m.

Romatická stavba zapadající do celkového areálu úsovského panství, které od roku 1597 - 1945 patřilo Lichtenštejnům. Postaven současně s dalšími stavbami počátkem 19. století.

Nepoužívaný most na bývalé cestě k loveckému zámečku Vlčí kopec.

Asi 18 m vysoký skalní most je pozůstatek jeskyně v Suchém žlebu v Moravském krasu. V 19. století byl po Macoše druhou největší zdejší atrakcí. Je menší obdobou Pravčické brány v Národním parku České Švýcarsko.

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Sousoší Čertův stolek v Chotěboři je dílem známého sochaře Michala Olšiaka z r. 2013. Město jako objednavatel se inspirovalo stejnojmennou skalní vyhlídkou nad blízkým údolím Doubravy a místními pověstmi. Před sochou je turistické odpočívadlo v podobě kamenných kostek.

Skromné zbytky hradu založeného mezi rokem 1253 a 1278 jako součást trojhradí na řece Úpě. Zpustošen a vypálen husity 8. června 1427. Od té doby ve zříceninách.

Národní přírodní rezervace Červené blato chrání jedno z nejhodnotnějších nížinných rašelinišť na našem území. Byla vyhlášena r. 1953 na rozloze 403 ha po skončení těžby rašeliny. Je přístupná po naučné stezce z býv. sklářské osady Jiříkovo Údolí, nyní části obce Petříkov.

Terénní pozůstatky menšího hradu z 13. století – mohlo jít o kolonizační opěrný bod, či drobnější objekt z počátku éry stavby šlechtických sídel. Dodnes se zachovaly příkopy a valy.

Valy ve tvaru oblého trojúhelníku na vrcholu Červenka v severním cípu hradiště Hrazany. Patrně se jedná o jižní předsunuté opevnění hradu Ostromeč; dřívější doměnky směřující k tvrzišti či zbytcích obléhacího postavení se nepotvrdily.

Architektonicky čistá pozdně klasicistní stavba byla postavena snad v polovině 19. století. Postavit ji nechal Josef Červenka, stavitel a starosta Strašnic, na památku své ženy Antonie, která zemřela v důsledku nákazy při ošetřování raněných za povstání 1848. Od roku 2012 je kulturní památkou.

Červenohorské sedlo je oblíbeným centrem turistiky a zimních sportů v Jeseníkách. Jedná se o důležitou dopravní spojnici Moravy se Slezskem a Polskem. Místem probíhá nejvýše položená silnice I. třídy v ČR - 1 013 m n.m..